Problém jasnovidosti a jasnosluchu, jejich vývoj a případné patologické jevy

10.05.2020

Jasnovidnost a jasnosluch jsou okultní schopnosti vidění a slyšení mimo čas a prostor. Je lhostejné, zda se jedná o jasnozření a jasnoslyšení v minulosti, přítomnosti a budoucnosti, nebo o vidění a slyšení zemřelých nebo podobné případy. Existuje několik druhů jasnovidnosti:

1) Vrozená jasnovidnost, která je lepší.

2) Jasnovidnost, která se projevuje prostřednictvím podvědomého přesunu živlů v duchu, v mentálním těle, nebo prostřednictvím silných otřesů mozku při různých onemocněních. Obzvláště jako následek záchvatu mrtvice nebo při duševních nemocech se může u postižených osob dostavit zřetelná či méně zřetelná jasnovidnost. Také mediálně nadané osoby, které se prostřednictvím neviditelných bytostí mohou přivést k jasnovidnosti, patří do této skupiny. Rovněž osoby užívající určité omamné prostředky, opium, hašiš, atd. se záměrem násilím vyvolat jasnovidnost, patří do druhé skupiny. Všechny tyto případy, které do druhé skupiny náleží, jsou pro lidské zdraví ve všech úrovních škodlivé a mnozí postižení končí v zařízeních pro duševně choré. K dosažení jasnovidnosti bychom nikdy neměli sahat k takovýmto pochybným a škodlivým prostředkům.

3) Další metoda k dosažení jasnovidnosti je ta, která může být vyvolána oslabením nebo přechodným ochrnutím zrakového orgánu. Fixování nějakého předmětu v magickém zrcadle, v křišťálové kouli či v drahokamu je téměř jistou metodou k dosažení jasnozření. Ta ovšem není vhodná pro každého. V takovém případě nesmí být ovlivněn optický nerv; uvedené předměty mají sloužit pouze jako pomocné prostředky pro oči zkušeného, již jasnovidného mága. Schopnost jasnozření spočívá v nadání, v duševním astrálním vývoji, je tedy závislá na zralosti mága.

4) Konečně jde o jasnovidnost, kterou si lze osvojit prostřednictvím správného magického vývoje, zrakovými cvičeními. K tomuto vývoji potřebujeme jasnou představu univerzálního světla jako aspektu ohně stojícího v analogii k oku a vůli. Bez jasné, přirozené a viditelné představy univerzálního světla nemůžeme dosáhnout odpovídajícího úspěchu. Univerzální světlo vtáhneme do sebe, nejdříve ho vdechneme do celého hmotného a astrálního těla a potom jej soustředíme do obou hmotných a astrálních očí a zhustíme do očních bulev. Do tohoto světla koncentrujeme vlastnost jasnozřivosti tím, že si představíme, jak univerzální světlo vším proniká, všechno jasně vidí a čas a prostor mu nejsou překážkou. Světlo držíme přibližně deset minut pevně v očích, načež ho necháme opět rozplynout v prostoru, aby se naše oči znovu dostaly do normálního stavu. Jinak bychom nemohli již rozlišit, vnímáme-li právě normálním nebo jasnovidným zrakem. K rychlejšímu dosažení jasnozřivosti používáme také magickou vodičku, tzv. kapalný kondenzátor.

Jasnosluch. Vývoj jasnosluchu je tentýž jako U jasnozřivosti. Pomocí jasnosluchu můžeme vnímat hlasy také na velkou vzdálenost. Současně se v nás projevuje hlasité myšlení přicházející z nitra buď z oblasti srdce, nebo z oblasti solárního plexu. Po základním výcviku registrujeme prostřednictvím jasnosluchu všechno, jako kdybychom s někým zcela normálně hovořili. Všechno, co bylo řečeno o jasnozření, o stavech, které vyvolávají patologické jevy, platí také pro jasnosluch a jasnocit. Pro rozvinutí jasnosluchu používáme jako kapalný kondenzátor silný odvar heřmánku (v destilované vodě). Potřebujeme ještě dvě vatové zátky do uší. Zvlhčíme je kapalným kondenzátorem a naplníme pomocí stlačeného živlu vzduchu. Do něj jsme imaginovali představu, že v našem těle vyvolá schopnost jasnoslyšení. Vatové zátky zasuneme do středu obou uší. Do celé hlavy zavedeme akášický princip, přeneseme své vědomí do obou uší a představíme si schopnost absolutního jasnosluchu. Po delší meditaci a koncentraci necháme akášický princip rozplynout v univerzální akáše, odstraníme z uší vatové zátky a dobře je uschováme, aby se nedostaly do nepovolaných rukou.