Respektování bližíno

06.10.2020

Jak krásné je, jestliže respektujeme každé upřímné přání bližního, který nás třeba žádá, abychom mu s něčím pomohli. V prvé řadě však respektujeme jeho vlastnosti - jak pozitivní (aktivní) tak negativní (pasivní), kterými se projevuje jeho charakter, duše. Jak víme, každá lidská bytost je hvězdou sama pro sebe, a proto již z tohoto hlediska respektujeme každou osobu v jejím vývoji. 

Její vlastnosti, myšlenky, pocity, skutky, stavy, názory, přesvědčení jsou pro nás nedotknutelné, pokud se týkají samotné osoby, ale nikdy s nimi nesouhlasíme, jestliže jsou v rozporu s univerzálními zákony. Své vlastní stanovisko vůči názorům svých bližních si ponecháváme sami pro sebe a dotyčné osobě ponecháváme její vlastní názory, přesvědčení, která vyvěrají a vždy odpovídají stupni jejího duchovního a duševního vývoje. Nikdy se neopovážíme někoho o něčem přesvědčovat a něco mu vysvětlovat, jestliže nás o to sám nepožádá, zvláště je-li to v rozporu s jeho přesvědčením. Tím bychom nerespektovali jeho samostatnost, jeho přesvědčení a dopustili bychom se  velký chyby, protože bychom se násilím vměšovali do jeho osudových záležitostí. 

I násilníci respektují, ovšem jen formálně, přesvědčení druhého tím, že na něm něco vyžadují, aby tak udělal dobrovolně, ale když odmítne, tak si najdou prostředky, aby jej k této dobrovolnosti donutili. V každém případě je jim milejší, když se takový člověk, třeba pod nátlakem nějaké újmy, rozhodne pro dobrovolnou účast na té či oné akci, kterou podnikají. Z tohoto případu poznáváme, že respektování bližního v jeho názorech a přesvědčeních je velmi důležitou zásadou svobody, která se postupně šíří po celém světě. Čím více nyní společnost nerespektuje jednotlivce , protože se jejich názory rozcházejí, tím více rostou a sílí potencionální předpoklady pro pravé respektování charakterů (myšlení, názoru, přesvědčení, víry, zájmů a všeho toho, co tvoří duchovní a duševní oblast života) všech lidí v budoucnosti. Z toho můžeme dedukovat, že nerespektování bližního při jeho normálním vývoji  je zvrácenost, je to stav dočasný, trvající tak dlouho, jak jej lidstvo ke svému vývoji nutně potřebuje, aby se v něm samo poznalo, protože si jej samo vytvořilo, zapříčinilo. 

Zato však respektování bližního je vlastnost a stav trvalý, patří Věčnosti, a proto nikdy nepomine. Tuto vlastnost si také bereme s sebou do Věčnosti. Respektování bližního vyvolává silnou odezvu v neviditelném světě, reakci v náš prospěch, neboť tak jako my zde respektujeme každého, tak i my jsme vždy, všude a ve všem respektování svými bližními, kteří jsou nám přátelsky nakloněni a vždy nám pomohou, kdykoliv je o něco požádáme. Tato vlastnost však daleko více působí ve světě neviditelném, kde nás všechny bytosti, moci, síly podle našeho stupně vývoje také respektují, a tato okolnost je dobrou známkou, že jsme na dobré cestě do Věčnosti.