Rozptýlenost

12.11.2020

Rozptýlenost hledají nejvíce lidé, kterým strasti tohoto světa přerostly přes hlavu a kteří si rádi ulehčí takovým způsobem, při němž zapomínají na vše, co je souží a trápí. K tomu účelu vyhledávají různé společenské hry, jež se jim líbí, nebo jdou do divadla, do kina, do cirkusu, na nějakou zajímavou přednášku, navštěvují lázně na zotavenou, a takových podobných  zábavných a rozptylujících atrakcí se vždy rádi zúčastní. Je pravda, že člověk potřebuje určitý odpočinek, oddych ve formě radostného užívání všeho, co od něho odhání nudu všedního života i s jeho starostmi, pokud ovšem tyto všední věci, jako je práce a povinnosti, pokládá za příčinu svého ustrnulého a nudného života. 

Víme, že práce nás skutečně musí jen těšit a povinnosti a jejich dodržování jen zušlechťují náš charakter. Je však samozřejmé, že po vyčerpávající práci potřebujeme také náležitý delší odpočinek. Jinak bychom na to doplatili zdravím. V tomto případě můžeme rozptýlenost zařadit také mezi vlastnosti pozitivní (aktivní), protože nám přináší určitou změnu radostného povyražení a osvěžení.

Z magického stanoviska víme, že  vesmírný rytmus je projevem určitého přesného střídaní dvou univerzálních veličin, pozitivní (aktivní) a negativní (pasivní), a právě mezi těmito dvěma veličinami se při jejich střídání objevuje tak bod absolutního klidu, který nám přináší posílení. Z tohoto hlediska, analogicky vzato, se zmíněný vesmírný rytmus prakticky projevuje ve všem stvořeném, tedy i v nás samých, a my ho také dodržujeme, i když si to ani neuvědomujeme. Můžeme si to snad znázornit takto: Pozitivní (aktivní) činnost ve všech úrovních je vlna stoupající nahoru, negativní (pasivní) činnost ve všech úrovních je vlna směřující dolů a absolutní klid mezi oběma činnostmi je jako bod klidu, odpočinku, potřebný k nabývání sil. Do tohoto klidu můžeme zařadit také rozptýlenost v nejhrubší formě, při které se prakticky zotavujeme, neboť při ní nic nevydáváme, ale přijímáme. 

Nežádoucí rozptýlenost se však projevuje při naši práci, při myšlení, při soustředění, při pozornosti, při cvičení, při koncentraci a podobně. Je to překážka, jež má úkol posílit právě uvedené a používané vlastnosti a síly na naší vůli. Tam je potřeba svádět s ní mnohdy úporný boj, nežli ji přemůžeme a ovládneme. 

V takových případech má rozptýlenost význam negativní (pasivní) vlastnosti a setkáváme se s ní všude tam, kde ji nechceme, aby nás rušila od naší činnosti, na rozdíl od rozptýlenosti, kterou z vlastní vůle vyhledáváme, abychom se jí osvěžili. V tom je tedy podstatný rozdíl.