Šetření sil v myšlenkách, v pocitech a v činech

05.01.2021

Ze zkušenosti víme, že se častokrát rozčílíme pro nějakou nepatrnou maličkost, hloupost a nakonec si to upřímně přiznáme. Je to značná chyba, neboť tímto svým chováním ztrácíme určitý díl své životní energie, kterou jsme ze sebe vydali pro nic za nic, aniž bychom za to něco dostali. Naopak jsme tímto úbytkem energie poškozeni a oslabeni. 

Vědomí lidé proti takovým výstřelkům své povahy bojují a nikdy se nenechávají nějakým třeba nastrčeným a rafinovaným způsobem strhnout do víru určité vášně, negativní (pasivní) vlastnosti, zlozvyku a podobně. Nevědomí lidé jsou pro tyto vychýlené negativní (pasivní) vlastnosti k politování, protože si neuvědomují pravý význam stavů vyvolaných negativními (pasivními) vlastnostmi, jimž snadno a stále více a více podléhají. Nakonec si vypěstují tak mocné larvy svých negativních vášní, zlozvyků, vlastností, že jim vždy při každé příležitosti bezvýhradně podlehnou a stávají se jejich otroky. Ten samý postup používáme při stálém opakování a upoutávání se na myšlenky, které samočinně přicházejí a násilně se v nás zachycují podle naší povahy a sklonů k určitým výstřednostem a které nemůžeme ovládnout, aniž bychom je jako cizí vetřelce vědomě odmítali a ničili. 

Tím, že takovýmto cizím vetřelcům, tj., myšlenkám, představám, pocitům věnujeme pozornost a necháváme je v nás působit jako v médiích, jak si ony samy přejí, dodáváme jim kus naší životní síly, duševní energie, a tak s ní zbytečně mrháme a ztrácíme ji. Když si to vše jasně uvědomíme, nikdy nedopustíme, abychom se oddali nějakým planým myšlenkám, fantaziím, utopiím, i kdyby byly zdánlivě sebekrásnější, ale takové myšlenky, představy, iluze, pocity okamžitě zničíme a tím si ušetříme svou drahocennou životní, duchovní a duševní sílu pro věci a ideály daleko vzácnější, které nám zušlechťují ducha a duši. Toto vědomé šetření životních sil v myšlenkách, v pocitech a v činech mějme vždy pro každé vhodné příležitosti na paměti a nenechejme se nikdy a nikde naznačeným způsobem vyprovokovat. Kdo si takovým způsobem šetří své životní síly každodenně, ve dne v noci a při každé příležitosti, ten si tvoří velkou zásobu životní síly pro stáří, kdy ji bude nutně potřebovat. 

Jen šlechetnými myšlenkami, pocity a činy můžeme vždy operovat ve vlastní prospěch, neboť to vše děláme vědomě podle naší dobré vůle, a tímto způsobem si posilujeme také životní, duchovní a duševní síly pro další vývoj. Abychom si ušetřili určitý nadbytek životních sil, s nimiž můžeme operovat bez ohrožení zdraví, je pro nás bezpodmínečně zapotřebí, abychom si tyto síly naznačeným způsobem šetřili, dále posilovali a udržovali. Na to nikdy nezapomínejme, dokud jsme v mladším věku, abychom měli i ve stáří dostatek, ba nadbytek potřebné energie pro šlechetné účely, které chce jistě každý z nás naplňovat podle stupně svého vývoje a podle svých možností. Kdo si takto našetřil nadbytek životních sil, bude ve stáří šťasten a spokojen.