Silná individualita (neupadání do vlivu silných jedinců)

01.05.2021

Silný je ten kdo svou vůli prosazuje vždy, všude a ve všem v mezích univerzálních zákonů. To znamená, že silný je ten, kdo především dovede sám sobě poroučet právě v těch věcech, případech, požitcích, která má nejraději, na které si potrpí, na které se těší, ale které si dovede také rázně a odhodlaně odepřít, když si to přeje a když chce, aby se přesvědčil, že všechny tyto věci má pod kontrolou vlastní vůle.

Zejména tam kde jsme pozorování svými bližními, s nimiž jsme často, třeba každodenně ve styku, si musíme dokázat, že se ve styku s nimi nikdy nedopustíme něčeho, co by nás sebenepatrněji kompromitovalo. Proto se zásadně chováme velice slušně vůči každému, i kdyby nám byl třeba nepříznivě nakloněn nebo kdyby se vůči nám zaujatě či nepřátelsky choval. Slušným chováním odzbrojíme skoro každého a právě v tom spočívá naše pravá silná individualita. Také se nikde po nikom neopičíme, abychom si nakonec nepřivodili a nepřisvojili zlozvyky jiných osob, které se nám svým pochybným chováním přímo vnucují. Vždy si jasně uvědomujeme, kdo jsme, a své chování stále a na každém kroku pečlivě sledujeme a kontrolujeme, Jde tu především o kontrolu vlastností našeho astrálního těla (duše), které máme pevně pod svou vůlí, pod svou kontrolou. 

Nikdy se nepodřizujeme všelijakým rozmarům jiných lidí, třeba i silných jedinců, kteří jsou vzhledem ke svému postavení zvyklí udržovat si svou autoritu třeba i nepřímým násilím. Dovedeme se přizpůsobit každé situaci a za každých okolností dbáme na to, aby nikdo nepoznal, kdo vlastně jsme a jakého jsme přesvědčení. Jsme vždy, všude a ve všem zdrženlivý, snášenlivý, upřímní, hlavně pak nikoho za nic neodsuzujeme a nikoho nepomlouváme ani nediskreditujeme. Velmi pečlivě dbáme, abychom nikdy a nikde a nikomu ani v tom nejmenším nekřivdili, ke každému jsme shovívaní, s výjimkou zaměstnání, kde se samozřejmě podřizujeme různým nařízením, zákonům a předpisům, ale zato jsme na sebe velmi přísní, to znamená, že si neodpustíme ani tu nejmenší chybičku. 

Stane-li se nám nějaká nehoda, neštěstí, onemocníme-li, máme-li neúspěchy, nikdy nevěšíme hlavu, ale s o to větším úsilím překonáváme všechny tyto své osudové překážky, které nás jen posilují, i když se ostatním nezasvěceným lidem zdá, že jsme pronásledování osudem, že jsme nešťastní a že máme ve všem jen samou smůlu. 

A právě tyto překážky nás nejvíce posilují ve vůli a v chování, a proto je ochotně přijímáme, neboť nikdy nevíme, jaký pro nás mají hluboký význam pro budoucnost, kdy budeme až překvapeni tím, co nám náš osud velmi krásného a užitečného přichystal. Proto i kdybychom prožívali sebevětší rány osudu, nedáme se jimi zastrašit a hlavně před lidmi se nikdy netváříme jako ubohé politováníhodné osoby, které osud pronásleduje. Naopak všechny takové následky, dojmy s radostí překonáváme a s veselou myslí a s radostí pracujeme, dále konáme své povinnosti, doma pak pilně a vytrvale cvičíme a tím si velice posilujeme svou individualitu. Také nikdy a před nikým nestavíme na obdiv své vlastnosti, vždy jsme v ústraní, skromní a pohotoví vše co nejlépe vyřešit. To je pravá láska a silná individualita.