Snaha používat vše jen pro pravé dobro

09.04.2021

Každý člověk má vždy možnost konat pravé dobro, ať už pomocí svého vlastnictví, nebo pomocí duchovních a duševních sil, schopností, vlastností. A kdo si vzal za úkol, aby v období svého poměrně krátkého života vykonal něco dobrého, udělal tím velký pokrok k sebepoznání, neboť ten, kdo se snaží, aby pomohl každému opravdu potřebnému, je za to na druhé straně odměňován zušlechťováním svého ducha a duše. To má totiž velikou odezvu ve světě Příčin, kde takové aktivní a krásné příčiny vyvolávají tomu příslušné a odpovídající následky. Když se pak nakonec snažíme, abychom vše, co máme tj. v prvé řadě všechny své pozitivní (aktivní) a negativní (pasivní) vlastnosti, moci, síly, schopnosti i majetek, věnovali výhradně a bezpodmínečně jen k vykonávání pravého dobra, zbavili jsme se všeho, co nás přitahuje a vábí k hmotnému světu. Následkem toho nabýváme pravé svobody. To vše má vzápětí snahu používat vše jen k pravému dobru.

Ovšemže si při tomto našem počínání musíme uvědomit, co pravé dobro vlastně znamená, abychom nezašli do slepé uličky. Pravé dobro je především to, u čeho můžeme vždy naprosto správně odůvodnit, že to odpovídá věčným univerzálním zákonům, které musíme znát a vždy, všude a ve všem je respektovat. Všechny tyto univerzální zákony úzce souvisejí s naším osudem a osudem našich bližních. Proto se všechna naše snaha soustředí na naše osudové záležitosti, které musíme nejdříve poznat, pak se k nim stále vracet a zlepšovat je tak, abychom nebyli na svém osudu závislí kvůli svým dřívějším příčinám, ale abychom si svůj osud již sami vědomě utvářeli podle naší svobodné vůle. To je náš první krok k pravému dobru, neboť abychom byli schopni vykonávat pravé dobro, musíme k tomu mít určité předpoklady tj. dobře vyvinuté pozitivní (aktivní) vlastnosti a schopnosti, moci a síly a zdraví. A naopak, jak bychom mohli vykonávat opravdu něco dobrého, kdybychom sami nebyli dobrými? 

Každý náš skutek, myšlenka, pocit, stav, příčina, následek jsou jasným obrazem našeho charakteru, a proto nemůže někdo, kdo není pro tyto věci zralý, vykonávat něco lepšího, šlechetnějšího nežli to, co odpovídá jeho charakteru, povaze, vyspělosti, vývoji. Čím výše stoupáme v našem vývoji, tím větší je i naše upřímná snaha, abychom vše používali jen k pravému dobru. Proto se i výsledky naší ušlechtilé snahy budou stupňovat, zvyšovat až k nejvyšší možné hranici šlechetnosti, která pramení z univerza a zapouští své hluboké kořeny v našem mikrokosmu. Neboť co je nahoře, je také dole!

Vypěstujeme-li si v sobě mocnou snahu a touhu po používání všeho pro pravé dobro, bude nám každá věc, bytost, prostředek, idea, moc, síla a vůbec vše, co existuje, opravdu sloužit s radostí a ochotně pro naši dobrou snahu, abychom všemi těmito prostředky dokazovali jen to pravé a skutečné dobro, v prvé řadě v sobě a pak teprve, jsme-li na to zralí, také u druhých lidí. 

Tato snaha má za následek, že se co nejrychleji přibližujeme ke svému nejvyššímu Cíli, nejvyššímu Ideálu a že nikdy neuděláme ani jeden krok na zpět.