Sobectví

14.08.2021

Motto: V sobectví se zrcadlí náš život: absolutně nesobecký je jedině sám Bůh

Sobectví je nejvíce rozšířená všeobecná negativní (pasivní) vlastnost, kterou má všechno stvořené. Absolutně nesobecký je jedině sám stvořitel. Sobecký člověk se snaží ze zištných důvodů přivlastnit si vše, co je mu za daných podmínek možno si přivlastnit, a při tom naprosto nepřihlíží k zájmům a potřebám svých ostatních bližních, které tak bezohledně vykořisťuje, využívá a zneužívá, kde jen může a jak jen může, ve svůj prospěch. Nic mu není tak řečeno svaté, jde i přes mrtvoly. Jde tu například o drastické vykořisťování podřízených dělníků, úředníků i zaměstnanců vůbec proti zákonným způsobem. Přitom však nemůžeme říct, že poctivý obchodník, továrník nebo majitel různých podniků, sedlák atd., je ve svém povolání sobcem, vykořisťovatelem. To vše záleží na povaze a hlavně na vnitřním postoji dotyčného člověka. Vykořisťovatelem může být i sám dělník, zaměstnanec nebo kterýkoliv jiný člověk, který například nesvědomitě ubírá své rodině, o kterou se má poctivě starat, na její obživě tak, že trpí hladem a bídou, zatímco on sám vydělané peníze používá pro svou osobní zábavu, k opilství a podobně.

Sobecký člověk jde ve své zaslepenosti tak daleko, že si domýšlivě představuje, že mu patří celý svět, všechny národy se vším hmotným, duchovním a duševním bohatstvím. Chtivost všeho, zejména peněz, a uplývání na veškerém majetku, uplívání na moci a politickém násilí vedou zpravidla k hádkám, soudním řízením, ke krádežím, k vraždám, k násilnostem všeho druhu a také k nejstrašlivějším následkům - k válkám jedněch proti druhým. Lidé chtějí ze sobeckých důvodů také mír, aby se mohli nerušeně oddávat sobeckému životu, a zatím se připravují na válku, která je vlastně výslednicí (následkem) všech hromadných příčin tvořených masami lidstva po mnohá století právě ze sobeckých důvodů. 

Kdyby bylo méně sobeckosti, bylo by i méně válek jako příčin a následků. Sobecký člověk vidí všude jen sebe sama, všude chce mít přednost, právo, více výdělku a vše lepší nežli jeho bližní, které mnohdy pyšně, sobecky přehlíží, a o druhé se stará jen potud, pokud je to v jeho vlastním zájmu nebo přináší-li mu to protihodnotu: se svými bližními nemá žádný soucit.

Sobectví se také projevuje v úporné snaze o zachování vlastního života všeho stvořeného, protože život je vlastně pro žijícího člověka nejcennější poklad. Přitom každá myšlenka, pocit a čin směřující k obohacování se na úkor bližních je výronem, výplodem sobectví, které neváhá z jakýchkoliv příčin zničit i životy druhých, jen aby dosáhlo svého cíle, popřípadě prodloužení svého života.