Stálost v povaze

15.03.2021

Stálá povaha je nám prospěšná všude tam, kde jde o vyrovnané vlastnosti, samozřejmě pokud tyto dobré vlastnosti neměníme ve vlastnosti obrácené, nám škodlivé, nevyrovnané a neovládané. Například nikdy neměníme své dobrá předsevzetí za podřadnější, pohodlnější, méně významnější a také je nikdy nerušíme, dokud nenaplní svůj úkol a význam, který do nich vkládáme. Naše stálá povaha tkví hlavně v tom, že máme upřímnou a vytrvalou snahu a vůli jít vždy, všude a ve všem dobrém vpřed a nikdy ani o krok vzad. Jinými slovy stále, vytrvale a se vší rozhodností usilujeme o zušlechtění svého ducha a své duše, charakteru, a to je nám ze všeho na světě prvním a nejkrásnějším cílem. Jestliže tuto linii svého osudu nikde nezměníme, dočkáme se jednou překvapujících krásných výsledků, které přicházejí postupně, aniž je očekáváme.

Ve své duši, povaze čili charakteru nalézáme vždy dva směry, proudy. Jeden je pozitivní (aktivní) a druhý je negativní (pasivní), ale oba jsou nám velmi užitečné. Jde jen o to, jak obou těchto směrů, proudů využijeme. Buď ke svému prospěchu, nebo ke své škodě či dokonce záhubě. To vše závisí na nás samých, na našem vlastním rozhodnutí. Jsme-li poctiví a upřímní, věnujeme se směru pozitivnímu (aktivnímu), který nás přímo žene vpřed, až k nejvyšším ideálům. Druhý směr, proud vede dolů a přináší s sebou příčiny a následky všech druhů negativních (pasivních) vlastností čtyř živlů, jež náš charakter stále snižují. Jak pozorujeme, oba směry jsou stálé povahy - jen s tím rozdílem, že první je nám nadevše užitečný a druhý nás vede k záhubě, lépe řečeno, k nejnižšímu stupni našeho vývoje, odkud musíme znovu začít boj o lepší život, až se znovu dostaneme do směru prvního. Je samozřejmé, že oba směry, jestliže jsme se rozhodli jít směrem prvním, nám velice poslouží, zvláště směr negativní, protože oba tyto směry ovládáme nebo se jej snažíme ovládat. 

Nejhůře jsou na tom ti lidé, kteří jsou nestálé a vrtkavé povahy. Ti se tak snadno nedostanou ze začarovaného kruhu, který si tvoří svou obojakostí hry ve svém životě. Jednou se jim líbí vlastnost pozitivní (aktivní) a podruhé ještě více vlastnost opačná - negativní  (pasivní). Avšak žádnou z těchto svých živlových vlastností neovládají, a proto jim při každé vhodné příležitosti podléhají. A negativní (pasivní) vlastnosti si s nimi přímo hrají, jak si přejí. Z tohoto důvodu nemají tito lidé žádné stálosti, nejsou ve své povaze ani bílí, ani černí, jsou jen vlažní, nestálí, kam vítr, tam plášť. Musí ještě mnoho prožít, nežli jim jejich osud jasně ukáže, kde mají začít, aby se konečně uchytili na správné cestě. Lidé povahově stálí nepřipouštějí žádný kompromis, jsou naprosto rozhodnuti hájit své věci až do konce: ovšemže jsou natolik rozumní, že je hájí před lidmi rozumnými a spravedlivými. Před nepovolanými osobami se o svých věcech nezmiňují, ale přizpůsobí se každé situaci. 

Stálost v povaze se také projevuje v širokém mezinárodním měřítku u několika málo států, které například až dosud byly ušetřeny všech válečných hrůz a dále pečlivě a přímo úzkostlivě sledují svou neutralitu a snaží se si toto neutrální postavení nadále udržet. Tím projevují svou stálost a vytrvalost ohledně udržení pravého míru všemi možnými a dosažitelnými prostředky. Ve skutečnosti je to zevní ozvěna celého jejich obyvatelstva, které má opravdový zájem o udržení míru a tato jeho upřímost mu přináší dobré ovoce. 

Ze zkušenosti víme, že ten, kdo si opravu upřímně přeje mír a nechává své sousedy navždy v pokoji, v klidu, ten s válkou nemá nic společného, a proto se jí vždy vyhne a zůstává stálý v míru, i když kolem něho zuří třeba nejkrutější válka. Ta se jej ani nedotkne. To je také jeden dobrý rys stálosti v povaze ve velkém meřítku.