Střídmost

20.10.2020

Střídmostí se přibližujeme stavu vyrovnanosti. Neboť ten, kdo všechno, co mu příroda dává, používá střídmě, ten se začíná přizpůsobovat samotné vyrovnané Přírodě, kde platí přísný zákon o správném požívání a používání všech prostředků k uhájení života. Tento posvátný zákon má každý člověk zapsaný ve své povaze, tj., ve svých vlastnostech, takže záleží pouze na člověku, aby se podle něho řídil, dodržoval jej a zachovával. Střídmost není myšlena jen v jídle a v pití, ale souvisí s každou věcí, s niž přicházíme do styku. Tak například nesmíme příliš mnoho myslet na jednu a tutéž věc, záležitost, problém, neboť jednostranné myšlení by nás brzo vyvedlo z rovnováhy, protože bychom tím opomíjeli ostatní důležité životní zvyklosti, povinnosti a jiné nutné věci. Každé věci, záležitosti , problému, abstrakci musíme přisuzovat jen ty vlastnosti, účinky, tužby, působnost, příčiny, následky, jaké skutečně má: podle toho bude také náš úsudek, dojem a úspěch po stránce rozumové, citové natolik střídmý, že nikdy nepřekročíme míru spravedlivého chování. Nic nás nesmí strhnout k tomu, abychom z určitých dojmů, vjemů, úvah přijali přemíru, která by nás zabarvila svou nestřídmostí. Proto správně říká lidové přísloví: Všeho s mírou!

Ve všem našem jednání, cítění, myšlení, ve stavech, náladách musíme zřejmě prožívat zákon o střídmosti, vyrovnanosti, to znamená, že musíme zdravě poznávat, kam až můžeme jít, kolik si čeho můžeme dovolit, dále co si dovolit vůbec nesmíme - tak máme udržovat střídmost v plné míře vždy, všude a ve všem. Ve střídmosti můžeme používat i negativní (pasivní) vlastnosti, samozřejmě jen ke šlechetným účelům, aniž bychom si hráli s nebezpečným ohněm, který by nás mohl škaredě popálit. Pravá střídmost je řízená naší pevnou, dobrou vůlí, spolu se zdravou úvahou a přesvědčením, že přílišné požívání nebo přijímání něčeho sebelepšího by nám jistě více uškodilo, než prospělo. Zdravý pud sebezáchovy nám vždy jasně řekne, kdy toho  či onoho máme dosyta a že by nám další pokračování v tom či onom směru jen uškodilo. 

Jak poznáme střídmost? Konáme-li vše se střídmostí, pociťujeme při tom vždy příjemný lehký stav a klid, pocit radosti, svěžesti, vyrovnanosti, že jsme nic nepřekročili a nikde se neunáhlili. Proto můžeme užívat zcela právem rozkoše, ale v naprosté střídmosti. Vše je nám dovoleno v mezích slušnosti a při respektování všech našich bližních - to si musíme vždy, všude a ve všem připomenout! 

Střídmost není u každého vyvinuta stejně, proto i její uplatňování je u jednotlivých osob velmi různé. Někdo ukojí svůj hlad například jedním párkem, jiný třemi, a přece jsou oba střídmí. Prvý potřebuje ke své výživě mnohem méně nežli druhý, a to podle stupně svého vývoje, struktury, námahy, povolání a podobně. 

A tak je to i s duchovními a s duševními stavy, věcmi, vlastnostmi, schopnostmi, příčinami a následky, s nimiž jsem ve stálém styku. Každý je v tomto směru individuálně nadán svými schopnostmi, vývojem, a proto ve střídmosti požívá vše, co se mu dostává. Jeden toho snese více, druhý méně, podle toho, jak je každý k tomu či onomu vyvinutý a zralý.