Střízlivost

06.08.2021

Užívejme všeho s mírou, tak nám praví staré přísloví a moudrost. To je pravda. Příroda nám dává hojnost všeho a neodděluje nás od hojnosti. To, co nás potkává ve formách nemocí, chudoby, bídy, neúspěchů, vášní, zlozvyků, neštěstí, slabosti, to vše je jen naše vina, protože to vše jsme si sami zapříčinili. Na nikoho si nemůžeme v tomto směru naříkat, jen na sebe samé. Neboť my sami jsme příčinou všeho, co nás potkává! 

Kdybychom byli ve všem střízliví, byli bychom ušetřeni mnoha bolestí, nemocí, strastí a utrpení jakéhokoliv druhu, jež nás potkávají jako následky. Pravá střízlivost je univerzální vlastnost, která rovnovážně rozděluje nesmírné univerzální bohatství ve všech úrovních a zabraňuje přílišnému růstu jednotlivých pozitivních (aktivních) nebo negativních (pasivních) vlastností, které participují na veškerých projevech našeho duchovního, duševního a hmotného života. Střízlivost jako taková je vlastnost nám přímo vrozená a my ji nejlépe prožíváme v našem útlém dětství, kde jsme ještě pod ochranou samotné Prozřetelnosti-Přírody. Později, čím více se od této vlastnosti následkem stárnutí oddalujeme, tím více se ztrácejí její účinky vlivem nevyrovnanosti našich živlových vlastností.

Střízlivost si nejlépe uvědomujeme ve své vůli, která je nejmocnější hybnou silou, již ovládáme a používáme všechny naše pozitivní (aktivní) i negativní (pasivní) vlastnosti. Každá naše vlastnost musí být vědomě řízena a ovládaná naší vůlí, aby nám správně sloužila. Proto nám také střízlivost v naší dobré a pevné vůli velmi prospívá, zušlechťuje především našeho ducha i duši a zároveň v dobrém smyslu ovlivňuje i naše fyzické tělo. Střízlivost je velmi důležitá v citových aspektech živlu voda, kde opravdu střízlivě a vědomě používáme lásky jakéhokoliv druhu, citového napětí, radosti, soucitu, milosrdenství, dobrotivosti, šlechetnosti a podobných (aktivních) a negativních (pasivních) vlastností. 

Střízlivost ve všem nám zaručuje správný průběh našeho denního zaměstnání. Přitom však nesmíme zapomenout, že střízlivost je míněna nejen v tom směru, že nesmíme čehokoliv přijmout více než tolik, kolik sneseme, ale také si z toho všeho naopak nesmíme brát zase příliš málo, což by nám nedostačovalo pro cíl, jehož chceme dosáhnout. Jinými slovy: nesmíme nikde trpět hlad ani přesycenost ve hmotné úrovni, nesmíme být příliš vlažní ani příliš horkokrevní, výstřední ve své lásce v astrální a duchovní úrovni, nesmíme zacházet ani příliš vysoko (domýšlivost), ani příliš nízko (sebepodceňování).

Střízlivost se nám tedy jeví jako zlatá střední cesta, kterou se ubíráme, nehledíce ani napravo, ani nalevo, ani vzad, ale jdeme po ní stále jen vpřed. Střízlivostí dosahujeme stálého dobrého zdraví a dlouhého věku a ona nás naplňuje stálou touhou po všem, co je pro nás užitečné, abychom to vše prožívali, ale vždy s mírou a vědomím, že nám to prospívá k živlové rovnováze, k udržování správného chodu života ve všech živlech a úrovních. 

Bez střízlivosti bychom se těžko obešli, a proto ji musíme stále pěstovat a udržovat. Střízlivost v pravém slova smyslu znamená odstranit vše nevyrovnané, zvýšeným úsilím posílit slabá místa svých pozitivních (aktivních) živlových vlastností tak, abychom jim vynahradili to, o co jsme je dříve ochudili na úkor negativních (pasivních) vlastností. Po vyrovnání pak můžeme opět všechno normálně střízlivě užívat.