Sympatie, antipatie a moc symbolů.

01.12.2019

V jednom starším článku jsem slíbil, že se zmíním o sympatii a antipatii, takže tímto svůj slib plním a dané téma rozvedu. Sympatie a antipatie mají svůj základ vždy v polaritě, tedy v elektřině a magnetismu. Působení těchto dvou pólů se projevuje ve všech úrovních a sférách, např ve sféře hmotné (nerostné a rostlinné), pak v animální (zvířecí a lidské), dále v astrální (duševní) a nakonec ve sféře mentální. Na této bázi se ukazuje v říší hmotné, že například rozličné kameny se vedle sebe nesnášejí, určité rostliny se od sebe odklánějí popř rovnou hynou.

V animálním (zvířecím) světě již v nesčetných případech konkrétně pozorujeme, kde působí láska a kde nenávist. Z hermetického stanoviska by se dalo mnoho psát o sympatii a antipatii, ale vždy záleží na intuici daného jednotlivce, do jaké míry a jak hluboce tuto záhadu pochopí. V našem lidském světě platí pro mužské pohlaví zákon, že stejné přitahuje stejné. Totéž platí i u ženského pohlaví: tzn, že žena cítí k ženě sympatii a antipatii - stejné povahy se tedy přitahují. O poměru muže k ženě a naopak platí zákon, že se navzájem přitahuje nestejné (tudíž + a -).   

O sympatii a antipatii neplatí zákon kvantity (sympatie a antipatie tudíž není kvantitativně měřitelná), nýbrž kvality elektřiny a magnetismu, které jsou také příčinou různého zbarvení aury (jak jsem psal dříve, citové zabarvení dané vlastnosti). Nejsilnější láska mezi mužem a ženou nastane tehdy, mohou li se ve vyzařovaní aury projevit protilehlé barvy (tzn, tím pádem i protilehlé vlastnosti, které na daný pár působí - ve své podstatě, lze říci, že pokud budou oba žít vědomě, velmi silně se vychovávají)

Znalost tohoto univerzálního zákona o sympatii a antipatii nám umožní předem poznat kvalitu vyzařování jednotlivých lidí, působit na ně tak, že libovolným přizpůsobováním zabarvením své aury - ať již cestou mentální, duševní či hmotnou nebo všemi dohromady - můžeme vyvolat v sobě i v lidech, na které působíme, vliv sympatie či antipatie, podle toho co potřebujeme. V astrálním světě nám tento zákon slouží k tomu, abychom pomoci vlastností myšlenkového postoje, pocitu a podobně zbarvili vyzařování našeho astrálního těla, takže protipólem přitahujeme to, co si přejeme, jako například různé vyšší bytosti a podobně. Tímto zákonem lze přivábit i génie a anděly, upozornit je na sebe a povznášet se k nim. 

Ještě zmíním, že například vykuřovadla podle odpovídající vůně přitahují různé bytosti, které na tuto vůni reagují a do takového připraveného prostředí rády z astrální sféry sestupují.  Například vykuřováním skořicí můžeme přivábit bytosti Venušiny, pepřem nebo česnekem bytosti Martovy, kmínem bytosti Lunární, sírou bytosti Saturnské apod.  

Symboly

Já jsem se symboly, velmi dlouhou dobu bojoval. Symboly jsou zobrazená fakta, věci a pojmy, ať už relativního nebo abstraktního druhu. Jejich vlastní bytí (skutečnosti) se v nás projevují prostřednictvím našich jednotlivých smyslů. Proto je můžeme chápat pouze našimi smysly, takže můžeme všechny věci symbolicky vyjádřit obrazem (zrak), hudbou (sluch), dojmem (cit), vůní (čich, nos) a chuti (chuť, jazyk). 

Základ symboliky čerpáme také z řeči nejstarších národů, jako byli Egypťané, Babyloňané a Asyřané, kteří v nejstarších dobách zapisovali mluvenou řeč pomocí obrazových symbolů: to znamená, že vyjadřovali všechny myšlenky, rytými či malovanými obrazy. 

Pro nás hermetiky stačí, abychom věděli, že jakákoliv věc, a to ve všech úrovních, se dá vyjádřit symbolem. Nejstarší zasvěcenci skrývali svá mystéria v různých symbolech, aby tyto významné věci neprofanovali a nezneuctili je tak před nepovolanými lidmi a bytostmi. Jedna z nejzasvěcenějších knih, obsahující symboliku nejhlubšího tajemství je Tarot, obsahující všechny zákony zasvěcení, analogie a podobně, a to právě v symbolické obrazové řeči. 

Umět symbolizovat každou věc, které existuje, a naopak zase symbolicky vyjádřenou věc rozebírat, je největším uměním hermetismu. Tak se nám může projevit sám Bůh, neboť Bůh může být chápán pouze v symbolech - tedy v přirovnáních. Znalost univerzálních symbolů nám otevře veškeré klíče hermetického vědění. Pak poznáme, že vlastně existují dvě skupiny symbolů, a to symboly absolutní (universální) vyjadřující abstraktní myšlenky, cíle, ideály a vlastnosti a naproti tomu i symboly relativní (osobní). Osobní symboly mají své individuální zabarvení a mohou být vyjádřeny různým způsobem. Univerzální symboly se naproti tomu dají vyjádřit jen v rámci analogie a v mezích předepsaných zákonů.