Touha po hmotném bohatství, ziskuchtivost

26.03.2021

Již od pradávných dob touží člověk po hmotném bohatství, a proto se stává ziskuchtivým. Jsou ovšem zase čestné výjimky. Jak ze zkušenosti víme a prožíváme, chceme si v prvé řadě zajistit dobrou životní úroveň. Až potud je to správné. Ale jak se lidově říká, s jídlem roste chuť: tu se člověk snaží vyšvihnout se z normálních poměrů nad ostatní bližní i co do majetku, bohatství.

Je jisté, že málokterý boháč nabyl svého jmění, bohatství poctivým způsobem. Ze ziskuchtivosti se lidé dopouštějí různých podvodů, špinavých machinací, ba i krádeže a v nejhorším případě i zločinů. Až tak daleko sahá neřízená touha po hmotném bohatství a ze ziskuchtivosti. Na světě je nadbytek hmotného bohatství, jen je třeba je spravedlivě rozdělit. Takové spravedlivé rozdělení však dosud není možné, protože lidstvo ve svém vývoji zatím k takovému ideálnímu řešení nedospělo. Každý nevyrovnaný člověk má ve svém osudu zaseto mnoho příčin, převážně negativních, které musí po dobu dočasného života vyrovnávat ve formě různých a k tomu účelu zvláště upravených následků. Proto také nelze připustit, například aby se bývalý boháč, který se z touhy po hmotném bohatství a ze sobecké ziskuchtivosti dopouštěl hrubých chyb a omylů i zločinů na svých bližních, jež vykořisťoval, mohl podílet na spravedlivém rozdělování majetku navrhovaným způsobem, když není vůbec vyrovnán ve svých živlových vlastnostech a když mu jeho osud vzhledem k jeho zasetým příčinám ukládá mnoho citelných následků, které musí odčinit. Z toho soudíme, že tento ideální způsob řešení by byl možný teprve tehdy, až by každý člověk žijící na zemi dospěl k naprosté rovnováze živlových vlastností. Zatím je skutečnost taková, že čím více se člověk odpoutává od hmoty vůbec a hlavně od touhy po hmotném bohatství a ziskuchtivosti, tím lépe se mu daří a tím více stoupá jeho životní úroveň. Neboť štědrá Příroda dává takovému odpoutanému člověku plnýma rukama vše, co potřebuje k slušnému životu. Není-li dosud úplně odpoután od těchto negativních vlastností, klade mu osud v tomto směru určité překážky, jako jsou například újmy na výdělku, v zaměstnání, aby si takový člověk jasně uvědomil, že mu vlastně nic nepatří, že vše je majetkem univerzální Prozřetelnosti a že si s sebou do Věčnosti nevezme ani vlásek na hlavě, neřkuli nějaké peníze nebo jiný majetek. 

Touha po hmotném bohatství, ziskuchtivost svádí třeba celé národy k nepředloženým činům, směřujícím k vykořisťování slabších silnějšími. Z toho pak vznikají války, nepřátelství mezi národy, nenávist, přičemž bohatství, které by se mohlo opravdu věnovat pro blaho celého lidstva, nejednou přijde vniveč pustošením, válkou, krádeží atd. 

Z magického hlediska nikdy netoužíme po hmotném bohatství ze ziskuchtivosti, ale naopak se na něm stáváme zcela nezávislými, a tím si zajištujeme slušný a přiměřený život, jehož úroveň vždy odpovídá naší cestě do Věčnosti. Touhu po hmotném bohatství zaměňujeme za touhu po svém nejvyšším Cíli, k němuž vědomě směřujeme celým svým životem.