Touha po "zvířecí" odměně

28.08.2020

Zřídkakdy, ale přece jen se nám někdy stane, že za nějakou svou námahu, pomoc, práci, poradu, přátelství, lásku, dar žádáme přímo zvířecí odměnu. Je to pro člověka, nejdokonalejšího tvora na Zemi, velmi trapné, ponižující, ale takové případy existují. Např: Nějaký člověk, třeba i starší, koupí krásný stříbrný nebo zlatý náramek a daruje jej mladé sličné dívce s níž se potkává. Dívka je překvapena, ale je ctižádostivá a nezkušená: zaváhá, má-li dar přijmout nebo odmítnout. Dosud jen nejasně tuší, proč ji nabízený dar starší člověk dává. Konečně, aby věc byla dokonale provedena a měla úspěch, zavede muž rozpačitou dívku do nějakého podniku, kde popijí dost vína, a to ostatní padne do klína samo jako zralé jablíčko. Za tento dar chce mít starší muž odměnu sexuálního požitku.

Známe jistě dost případů podobného zneužití mladistvých osob, třeba i dvanáctiletých, čtrnáctiletých, školou povinných dívek, které některý muž, zpravidla starší, za nějaký dárek, hodinky, prsten, náušnice, peníze a podobně pohlavně zneužije z touhy po zvířecí odměně.

Za války v koncentračních táborech bylo dost příležitostí k takovým zvířecím odměnám, po nichž toužili opravdu zvířecí lidé, sadisté. Nejdříve odebrali trestanému vše, co se jen dalo, třeba i zlaté zuby, potom zvláště u žen, které ještě stály za to, došlo k znásilňování a nakonec taková touha po zvířecí odměně vyvrcholila v pohledu se sadistickou rozkoší, když byla lidská oběť upálena nebo jakýmkoliv způsobem zavražděna. 

Myšlenky podobného rázu se vtírají také do lidské mysli normálních lidí. Ovšem, že takové ztřeštěné zvířecké plány každá rozumná osoba odmítne, nebo i když se v nich snad pokochá, nerealizuje je, protože je dost rozumná, aby si takovou věc předložila v pravém světle pravdy a přemýšlela o tom, jaký by z toho byl následek. 

Dejme tomu, že jsem jisté krásné vdané ženě pomohl při důležité práci v době nepřítomnosti jejího manžela, který je právě třeba na služební cestě v nemocnici na léčení apod. Při tom mě smyslná krása této ženy svádí k zapovězenému ovoci. Já za pomoc samozřejmě nic nežádám, ale kdybych se nestyděl, jistě bych jí z touhy po zvířecí odměně požádal o to, na co myslím. Ona to třeba tuší, ale také si netroufá se ani slovem přiblížit k této věci. Zde tato touha zůstává sice ve hmotné úrovni neukojena, ale v astrální a mentální úrovni jsem již tuto touhu zcela zrealizoval. Krásně jsem si zapsal vše do světa Příčin. 

Z těchto případů se učíme, i když jsou to příklady řídké, ojedinělé, že takový člověk se stává přímo zvířetem, ba snad ještě horším, protože má rozum, aby poznal, co je dobré a co špatné, kdežto zvíře bez rozumu by to jistě neudělalo. Proto musíme být velice  ostražití na myšlenky a pocity, chtíče tohoto druhu a snažíme se je v zárodku jejich působení ihned zničit tak, aby se v nás žádným způsobem neprojevily. Potíráme je tím, že se upamatujeme, že jsme uvědomělí lidé a nikoliv zvířata, že máme rozum a vůli, která nás kdekoliv a kdykoliv chrání před takovými hrubými myšlenkami, pocity, vášněmi, chtíči, činy! Nežli vědomě přijmout, prožít něco takového, i kdyby třeba jen v myšlence a v pocitu, pak raději hned zemřít!