Tvé zvláštní poslání

Pokud jsi milý příteli, správně propracoval látku první lekce (Introspekce), dosáhl jsi dvojí věci: obdržel jsi jasný obraz své vlastní bytosti a její nedokonalosti a současně jsi udělal první kroky k odstranění jejich nedostatků. Jinak řečeno: započal ses na sebe dívat tak, jak tě vidí duch, započal ses vciťovat do jeho záměrů a řídit se jimi. Buď přesvědčen, že duch má s tebou, právě s tebou obzvláštní úmysly, pro něž tě vlastně stvořil a které nikdo jiný nemůže vykonat tak dobře jako právě ty. Jistě by tě nebyl vedl na to či ono místo, nebyl by tě přivedl do styku s tím nebo oním člověkem, kdyby s tebou neměl oněch úmyslů.

Tato úloha se může navenek zdát nepatrnou, může se odehrát v rámci malicherných povinností v povolání nebo může spočívat v provádění málo lákavých údálostí. Za všech okolností je však na tobě, abys ji vykonal se vší láskou, neboť můžeš být ubezpečen, že právě ona je pro tvůj vnitřní růst a zrání zrovna nyní nejsprávnější. Jakmile nad ní vyrosteš, budeš "odvolán" a postaven před nový úkol. Příčina toho, že mnoho lidí nedojde dále, jak se říká, je prostě v tom, že se snaží jednu třídu přeskočit, nebo jinými slovy vyhnout se jí, dříve než jsou zralí pro další. Život spočívá v tom, že se člověk poučí svou lekcí, a to v každé třídě ve svůj čas. Kdo se tomu velkomyslně usmívá, bude teprve trpkými zkušenostmi rychleji nebo pomaleji přiveden na správnou cestu. Mnohdy dokonce teprve na smrtelné posteli. 

V tomto smyslu naprosto neexistuje nižší nebo vyšší práce. Konej svou povinnost s radostí a celou duší. Jen tak si zajistíš glejt, který tě opravňuje přistoupit k vyšším duchovním oblastem.