Úcta k Bohu

03.02.2021

Úctu k Bohu projevují všichni lidé na světě, kteří v něj věří. Jedni jej uctívají zvláštními okázalými obřady, modlitbami v různých aspektech, jiní tancem, hudbou, zpěvem a uměním všeho druhu. Konečně v kulturách všech národů nacházíme důležitý prvek kultury náboženství, který byl pěstován od nepaměti až po dnešní moderní dobu. A v každém náboženském kultu nalézáme různé způsoby uctívání Boha a také různé jeho aspekty. Tyto náboženské kulty uctívání Boha však byly určeny jen pro širší veřejnost. Dnešní církevní pobožnosti jsou toho důkazem a také mají svou určitou hodnotu, totiž tu, že v nezasvěcených lidech, věřících v Boha, pěstují tradičně víru, úctu, lásku a pokoru k Bohu - kvůli jeho absolutní všemohoucnosti a kvůli slibovanému království na nebi po dočasné smrti. 

I to je velká hodnota a pro lidstvo má určitý dobrý význam, že z tohoto primitivního poznání Boha může dále pokračovat až k pravému poznání. A jaká je největší úcta k Bohu, kterou mu můžeme projevovat svým způsobem podle svého stupně vývoje? Je to jednoduché a zároveň i to nejkrásnější, čeho můžeme ještě na tomto světě dosáhnout. Je to živlová rovnováha, která se zrcadlí v našem charakteru, v univerzálních živlových vlastnostech ve všech úrovních a ve všech živlech. Tím se zároveň velmi přibližujeme k absolutní čistotě vždy, všude a ve všem. K tomu je potřeba pravé vytrvalosti, trpělivosti, pilnosti a systematičnosti. Stále ve dne v noci stojíme na stráži v duchu, v duši i v těle a bedlivě střežíme, pozorujeme a třídíme všechny myšlenky, ať přicházejí odkudkoliv. Ty cizí, pro nás škodlivé, ihned ničíme a ponecháváme si jen ty, které jsou pro nás prospěšné a které si přisvojujeme podle své dobré vůle. Totéž děláme s pocity a činy: ty dobré a pro nás prospěšné si ponecháváme, přivlastňujeme a všechny  ostatní cizí ničíme a odhazujeme. Je však třeba dlouhodobého stálého výcviku, nežli dospějeme do tohoto stádia vývoje tj. k získání naší naprosté živlové rovnováhy a tím současně i čistoty. 

A toto je pravá úcta projevená tímto způsobem našemu Stvořiteli - Prozřetelnosti. Žití v naprosté živlové vyrovnanosti podle univerzálních zákonů je tedy pravá a nejvyšší úcta projevovaná Bohu - Prozřetelnosti, podle stupně našeho vývoje. Tato úcta nám také přináší dobré ovoce. Jsme chránění před vším, co by nám škodilo v našem vývoji a postupu, takže jsme v tomto směru nedotknutelní. 

Živlovou rovnováhou totiž napodobujeme samotného Boha, a proto se i my, stejně jako on, stáváme absolutně nedotknutelnými vůči všemu, co by ohrožovalo naši cestu do Věčnosti. Až tam sahá univerzální moc pravé úcty, projevované tímto způsobem samotnému Bohu - Stvořiteli. 

Děkuji Mistře...