Udatnost, statečnost

25.12.2020

Udatnost a statečnost jsou jako vlastnosti neplodné, dokud se v nich neprojeví síla, která se aktivně prezentuje. Aktivní udatností a statečností dobýváme vítězství. Nejvíce udatnosti a statečnosti potřebujeme k dobývání sebe sama. To znamená, že udatně bojujeme za vítězství nad svými povahovými pozitivními (aktivními) a negativními (pasivními) vlastnostmi. Je to boj vyčerpávající a dlouhotrvající, ale také posilující. Ve dne, v noci, za každých okolností, při každé příležitosti bojujeme o zdolávání svých negativních (pasivních) vlastností živlů ohně, vody, vzduchu a země. Tento urputný boj trvá mnohdy celý život nebo i několik životů podle toho jak hluboce jsou zakořeněny naše negativní (pasivní) vlastnosti, které jsme živili třeba několik desítek, třeba několik stovek dočasných životů. Není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá, ale naše udatnost a statečnost spolu s vytrvalostí nás dovedou k cíli, tj., k úplnému a zaslouženému vítězství. Tento boj, statečnost a udatnost se nedají ani přirovnat k žádnému boji jiného druhu na světě, protože jsou nejtěžší. Jsou-li však vybojovány, mají pro nás nedozírně dobré následky - živlovou rovnováhu, která je základem našeho dalšího magického vývoje. Proto je v tomto boji nejvíce zapotřebí právě nejvyšší udatnosti a statečnosti. Na tomto poli jsme pravými vojáky bojujícími za nejvyšší ideál, jakého jsme vůbec schopni dosáhnout. 

Udatnost a statečnost se musí také projevovat v celém našem životě. Jsme-li vojáky, bojujeme statečně a udatně proti nepříteli všude tam, kam nás osud postaví, a pakliže nám to náš osud určil, ztratíme v boji i svůj dočasný život. Proto nikdy zboje zbaběle neutíkáme. 

Jiný příklad: Někdo nás urazí, nadává nám a vyčítá něco, čeho jsme se třeba vůbec nedopustili. Klidně jej vyslechneme a zeptáme se jej na všechny podrobnosti, z kterých nás viní a jimiž nás uráží. Pokud je schopen nás vyslechnout, vše mu v klidu vysvětlíme a nakonec se sním přátelsky rozejdeme. Tento způsob jednání je korunován dobrým výsledkem díky naší statečnosti, že jsme zcela zvítězili nad urážlivostí v sobě a nad zlostným a urážlivým jednáním takového člověka. 

Někdo trpí určitou vážnou chorobou, která mu působí častou a značnou bolest. Tuto svou chorobu na sobě však nedává znát, ale statečně a trpělivě ji snáší, zároveň se i usmívá jako ten nejzdravější a nejšťastnější člověk. To je opravdový hrdina. Ze zkušenosti víme, že skoro každý člověk, je-li jen trochu nemocen, si ulehčuje tím, že naříká na svou nemoc, která ho trápí. Každému o tom vypráví, stěžuje si na své bolesti a nemoc zpravidla přehání. A kdyby mohl, jistě by tuto nemoc nejraději přenesl na druhého, jen aby se jí zbavil za každou cenu. V chování nemocných lidí v uvedených případech je velký rozdíl. 

Statečnost a udatnost patří k dobrému charakteru. Bez těchto pozitivních (aktivních) vlastností bychom si nebyli schopni vybojovat vše, po čem toužíme, co si přejeme, a zůstávali bychom vždy a všude za ostatními. Statečnost je pro nás velmi zapotřebí ve všem našem jednání a zvláště k dosažení určitého cíle, kterého můžeme dosáhnout jen s velkými překážkami. Proto se nikdy nevzdáváme boje, jak se říká, neodhazujeme flintu do žita, ale udatně a vytrvale bojujeme až do konečného vítězství. A takové vítězství, jehož jsme dosáhli zdoláním velmi těžkých překážek, které se nám zdály skoro nepřekonatelné, nás vždy velmi potěší, uspokojí a hlavně posílí pro další boj. 

Pravou statečnost posilujeme skromností tím, že nikdy nepřijímáme žádnou chválu a ovace za jakékoliv naše statečné chování, neboť je nikdy nestavíme na obdiv. Uvědomujeme si, že to vše děláme zcela nezištně, pokud to děláme pro své bližní. Svou statečnost udržujeme ve vší tajnosti, před nepovolanými osobami se jimi nikdy nechlubíme.