Užívání schopností k udivování bližních

13.10.2021

Je to zvláštní vlastnost, která se chce vždy, všude a ve všem, při každé příležitosti pochlubit nějakou vynikající schopností před druhými osobami, aby je udivila. Tak se někdo rád pochlubí siláckými výkony při takzvaných řecko-římských zápasech či v boxu, nebo svými zvláště k tomu účelu vypěstovanými tělovýchovnými akrobatickými výkony v cirkusech, krásnými sportovními výkony v krasobruslení, v jízdě na koni nebo ve všech těch rozmanitých sportovních disciplínách světového formátu, jako je běh, skok o tyči, plavání, lyžování, kopaná, házená atd. Do toho spadají v prvé řadě umění veškerého druhu jako je hudba, malířství, sochařství, básnictví, spisovatelství, divadlo, kouzelnictví, řečnictví, věda, vynikající schopnosti ve všech povoláních a podobně, které člověk rád staví na obdiv na veřejnosti. Nositelé těchto mimořádných schopností mají pro tyto ryze  nadprůměrné věci zvláštní nadání, talent, který v sobě rozvinuli a stále jej pěstují a rozvíjejí. Přirozená touha duše člověka jej vede před očité svědky, kteří by jeho umění, jeho vynikající schopnosti mohli ocenit, pochválit jej a odměnit. To je touha a cíl každého umělce. Mezi pravými umělci jsou ovšem i jednotlivci, kteří o chválu a vavříny tohoto fyzického světa právem nestojí. Z toho důvodu například vydávají svá díla pod krycí značkou místo svých pravých jmen nebo bez uvedení jména autora vůbec. Ti jsou na tom nejlépe. 

Z magického hlediska vzato, všechny tyto nadprůměrné vědecké a umělecké schopnosti jsou dílem a majetkem Prozřetelnosti, a proto si je nemůžeme sami přivlastňovat. Byly nám propůjčeny a my jsme za ně nadevše vděčni. Proto při jejich produkci nepřijímáme žádnou odměnu od fyzického světa, ale jasně si uvědomujeme, že nejsme nikdy hodni nějaké odměny, protože víme, že univerzální Prozřetelnost obdařující nás nadprůměrnými uměleckými, vědeckými a jinými schopnostmi za to od nás nikdy nic nežádá. Naopak rozdává i těm, kdo v Boha ani nevěří. 

Ti, kdo tyto mimořádné schopnosti používají k udivování bližních a přijímají za ně odměny, chválu, slávu a bohatství od fyzického světa, nemohou přirozeně obdržet také odměnu od světa neviditelného. Nesmíme však zapomenout, že i zde je velký rozdíl mezi těmi, kteří sice naoko přijímají všechny takové odměny od  viditelného světa, jelikož jsou k tomu nuceni a nemohou se tomu vyhnout, ale ve svém nitru je naprosto odmítají, jsouce přesvědčeni, že tyto odměny jim nepatří, neboť by se jen chlubili cizím peřím. 

Tento jejich postoj je současně kus pravého umění naprosté mlčenlivosti. Takoví lidé jsou pravými umělci a dosahují nejvyšších kvalit, úrovní ve svém umění, které je skutečně nesmrtelné. Je zapsáno do jejich světa Příčin, a proto nese i věčné následky. 

Existuje ještě jedno umění a věda, které daleko předčí všechny zde známé vědy a umění. Je to magické umění a věda, nejvyšší, jaká vůbec existuje. Ale tou se žádný pravý mág nikdy nechlubí před nepovolanými osobami, ale jeho veliké umění vězí naopak v tom, že magické umění a vědu mistrně ukrývá před nezasvěcenými lidmi opačným chováním, vydává se například za neznaboha, lže jako když tiskne, je frivolní, takže nikdo na světě by v něm nehledal mága, nejvyššího zasvěcence. Proto je mu vše to, co pro tyto účely používá, nadevše čisté. Pro něho na světě neexistuje nic špatného! Jen člověk dělá chyby!