Vědění, moudrost a manifestační stav vůle

04.04.2020

Vědění je aktivní vlastnost živlu vzduchu a je závislé na inteligenci, rozumu, paměti, vnímavosti, nadání, zralosti a schopnosti poznání a rozhodování, bez ohledu na to, zda jsme naše vědění nabyli teoreticky nebo praktickými zkušenostmi.

Také moudrost je vlastností univerzálního živlu vzduchu, která není závislá na paměti, rozumu, inteligenci a vědění, ačkoli vědění a moudrost jsou v určité podstatě identické.

Pramen moudrosti je v Bohu, v principu příčiny, v akáše na všech úrovních. Moudrost je závislá na poznání, zralosti, dokonalosti, čistotě a ušlechtilosti každého jednotlivce. K moudrosti dospíváme pomocí inspirace a intuice. Míra moudrosti nasvědčuje určitému vývojovému stupni člověka. Vědění a moudrost směřují hlavně k poznání veškerých zákonů makro- a mikrokosmu, a sice ze strany vědění a intelektuálního pohledu, čili dvoupólově. Moudrost a vědění jsou změřitelné, proto jsou také kvantitativní. Jejich kvalita se projevuje ve výsledcích.

Manifestační stav vůle:

Manifestační stav vůle je pevné, absolutní přesvědčení, že se stane skutečností, co si silou vůle, imaginací, představíme.

Vůle je elektrická a má svůj protipól v manifestační víře, která hory přenáší.

Prostřednictvím těchto dvou principů, elektrického a magnetického fluida, bylo vše stvořeno. Pokud si chceme osvojit tvůrčí moc a sílu vůle, imaginaci a manifestační víru, musíme se ztotožnit s akášickým principem, který v nás existuje v podobě věčného ducha.

Manifestační stav vůle je změřitelný podle stupně vývoje a zralosti každého člověka. Příklad: vyléčení ženy, která uvěřila, že bude uzdravena, jakmile se dotkne roucha Pána Ježíše.