Vědomí

12.01.2021

Jak víme, vědomí je vlastně souhrn všeho toho, co se v nás, v našem duchu odehrává. Jsou v něm obsaženy všechny čtyři živly: nejprve oheň, vzduch, voda, se všemi jejich vlastnostmi. Vědomí je tedy výrazem čtvrtého živlu, země, který je vlastně pojítkem všech ostatních živlů se všemi jejich vlastnostmi a aspekty ve všech úrovních. Vědomí je zrcadlo, v němž se zračí celý náš zevní i vnitřní život. Je to souhrn poznání všeho toho, co jsme prožili. Naše vědomí nám jasně ukazuje naše konečné cíle, vlastnosti, moci, síly a stav, v němž se současně ve svým vývoji nalézáme. Tak zejména v něm spatřujeme tvrdost života se všemi negativními aspekty, konečné uspořádání svých snah, cílů, ideálů, postup naší činnosti, práce, systematičnosti, hodnotu svého dosavadního vývoje, ustálenost povahy, poctivost, upřímnost, spravedlnost, moudrost, rozumnost, uvědomování se, kdo jsme, proč zde žijeme a jaký je konečný cíl našeho života. Ve svém vědomí spatřujeme rub a líc celé naší životní činnosti, zejména naší introspekce. V zrcadle svých pozitivních (aktivních) a negativních (pasivních) vlastností vidíme, kam jsme až dospěli ve snaze o získání živlové rovnováhy, a podle toho se můžeme také správně ocenit.

Vědomí svého nesmrtelného Ducha můžeme přenášet z jeho normálního sídla, z hlavy, do ákáši, tj. do bodu čtvrté dimenze, do absolutního středu hmotného těla (středu mikrokosmu) - solárního plexu - kde intuitivně, inspiračně a vizuálně jasně poznáváme absolutní pravdu o všem, co si přejeme vědět.

Své vědomí můžeme přenášet i do všeho stvořeného, do bytostí, věcí, abstraktních pojmů, idejí, principů, do jejich absolutního středu Věčnosti: můžeme se s nimi ztotožňovat a tímto způsobem poznáváme všechny jejich osudy, vlastnosti, pocity, účel jejich života, složení, užitečnost, sklony, stavy atd. Můžeme v nich působit na jejich charakter, myšlenky, city, činy, vlastnosti, ovšem vždy ve smyslu naprosto dobrém a čistém, odpovídajícím univerzálním zákonům tak, abychom při tom nikdy nezasahovali do jejich osudových záležitostí. Funkci vědomí náleží také, že se můžeme cítit nepředstavitelně malými nebo naopak nezměrně velkými. To znamená, že naše mentální tělo se může vědomě stlačit, proměnit v jediný pomyslný nejmenší bod, nebo obsáhnout celý vesmír, na rozdíl od těla astrálního a hmotného, která zůstávají stále stejných velikostí do té míry, jak vyrostla. Vědomí se projevuje také v tom, že si jasně uvědomujeme, že vědomě žijeme, tj., že vše děláme vědomě, vědomě dýcháme, slyšíme, vidíme, cítíme, čicháme, chutnáme, vědomě si vše tvoříme, udržujeme, ovládneme, ničíme, co je pro nás škodlivé, a také si vědomě vytváříme svůj charakter a osud. 

Toto vědomí, zrcadlo našeho života, si bereme s sebou do Věčnosti. Přitom však co je věčné, ve vědomí zůstává, a co je dočasné, z hmotné úrovně, to z něho zmizí. Je to náš nejcennější poklad, kterým si na hmotné úrovni prohlubujeme a zdokonalujeme všechny předpoklady pro věčný život. Můžeme říci, že je to náš mikrokosmos, který po dovršení svého úkolu na hmotné úrovni splyne s makrokosmem.