Vypočítavost

21.04.2021

Lidé jsou velmi vypočítaví. To znamená, že nežli něco podniknou, několikrát si vše dobře rozmyslí, zdali jim to přinese zisk, jak bude velký a zdali se vyplatí takovou či onakou věc podniknout. Shledají-li, že jim to vynese poměrně méně, než očekávají, zanechají toho. Například: Někdo si chce zavést obchod se zbožím ze zámořských krajin, ale shledá, že dovoz je příliš drahý, a proto od svého úmyslu ustoupí. Důležitější jsou příklady, kde jde o vypočítavost při vykořisťování. Vykořisťovatel, ať je to kdokoliv, při svém podnikání počítá vždy s výnosem, a to za každou cenou. Jeho zboží, které prodává za poměrně vysokou cenu, neúměrnou vůči výdělku obyvatelstva, nejde na odbyt, jelikož je příliš drahé. Protože však nechce snížit ceny zboží, na němž velice vydělává, raději ze své továrny propustí několik dělníků a u ostatních omezuje pracovní dobu tak, že každý dělník musí dva dny práce v týdnu vynechat. Touto sobeckou vypočítavostí si chce vynahradit ztrátu na trhu kvůli špatnému odbytu svého zboží. Kdyby však úměrně snížil ceny svého zboží, jistě by dospěl k mnohem lepším výsledkům a neškodil by dělníkům v jejich životní existenci. Ale jeho sobecká vypočítavost je tak hrabivá a krátkozraká, že v tomto směru přihlíží jen k okamžitým úspěchům a opomíjí všechny škodlivé následky, jež z toho vzniknou dělníkům, kteří mu vlastně pomáhají rozmnožovat jeho majetek. Jiný příklad: Někdo si hledá zaměstnání, má několik míst na vybranou, ale žádné z nich se mu nelíbí, protože ani jedno z nich by neuspokojilo jeho velké nároky. Je proto vypočítavý a čeká na vhodnou příležitost, až se mu žádané a vyhovující místo naskytne. Mezitím však uplynou dva měsíce a on je dosud bez zaměstnání - a to jen proto, že pro svou vypočítavost a náročnost odmítl slušné zaměstnání, které by se mu jinak podle jeho odbornosti dobře hodilo. Posléze přijal nouzové zaměstnání s nižším platem a za horších podmínek, něž měl původně k dispozici. Z toho usuzujeme, že vypočítavost se někdy nevyplácí. 

Také v magii se může tato vlastnost vyskytnout. Dejme tomu, že někdo cvičí určité disciplíny s větším elánem nežli jiná cvičení, které jsou pro něj nezáživné a při nichž nedociluje takových úspěchů jako u jiných cvičení. A tak z vypočítavosti, že by mu lépe vykonaná cvičení vynesla krásné úspěchy, zážitky, vynechá nudná a nezáživná cvičení a zato tím více pěstuje cvičení úspěšná. Zde se setkáváme se sobeckou vypočítavostí, která sleduje jen výsledky, zážitky určitých cvičení, jiná (zpravidla důležitější) cvičení odhazuje a zapomíná na pravou podstatu všech cvičení tj. na zušlechťování ducha, duše a hmotného těla!

Proti vypočítavosti se bráníme naprostou a upřímnou nezištností, která nám všude zaručuje jak hmotný, tak morální úspěch. Uvědomujeme si, že i v obchodu a ve výdělečné činnosti, třeba jako továrníci, statkáři, můžeme být nezištní, když každému dělníkovi štědře dáváme všechno zaopatření, ať ve formě mzdy nebo naturálií, jaké k slušnému životu potřebuje, a pro sebe si ponecháme tolik, kolik potřebujeme k udržování provozu podniku, továrny, obchodu a pro svou rodinu. Tedy v prvé řadě se staráme o své dělníky, úředníky a teprve pak o sebe a závod, obchod, továrnu, statek. Tímto, na současnou dobu ovšem neobvyklým způsobem, se vyhneme jakémukoliv sobectví z vypočítavosti na úkor svých podřízených a docílíme při tom i velkých úspěchů, protože správně hospodaříme s majetkem samotné Prozřetelnosti.