Výsměch

02.07.2021

Motto: Vysmíváme-li se někomu, vysmíváme se jen sobě a nikomu jinému

Vysmíváme-li se někomu ze sobectví, že to nebo ono špatně chápe, že je například hloupý, nemotorný, že nic nedovede nebo že je blázen, že je hluchý, že je mrzák atd., v takovém případě  se vysmíváme zcela určitě jedině sami sobě a nikomu jinému. Přísloví nám dobře říká, že na posměváčka také dojde: to je pravda.

I když je někdo hloupý, negramotný, budižkničemu, směšný ve svém počínání a chování, nejsme za žádných okolností oprávněni se mu pro tyto jeho vlastnosti, i když negativní (pasivní), vysmívat, neboť tyto jeho vlastnosti mu podle stupně jeho vývoje dala samotná Příroda, a proto to ve skutečnosti nejsou jeho vlastnosti, ale vlastnosti univerzálních živlů. 

Lidé si ve své nevědomosti dělají šprýmy i z bláznů a mrzáků a nevědí, jak velmi jim to škodí, a připravují si mnohdy ještě horší osud nežli ti ubozí mrzáčkové, přihlouplí sousedé atd. Takovým lidem je třeba místo sobeckého výsměchu co nejúčinněji pomoci a mírnit jejich osud. Takový lidé jsou většinou karmicky zatíženi a jsou pro nás vzorným příkladem, abychom nenásledovali jejich osud svými chybami, negativními příčinami, které nás vždy karmicky zatěžují a způsobují ve světě Příčin příčiny a následky, jež se někdy mohou projevit až v našich příštích znovuvtěleních. 

Velmi nebezpečné je také vysmívání se negativnímu počínání, chování, skutkům, řečem různých osob, společnosti, jejich náboženství, politice, z nenávisti a ze sobeckých důvodů, zvláště když si uvědomujeme, že veškeré dění je výslovně univerzálně zákonité a ne, jak se většina lidí mylně domnívá, že všechny negativní (pasivní) vlastnosti, řeči, skutky, náboženské sekty atd., nejsou dobré, ale ďábelské. V takovém případě si každý takový člověk sám tvoří ďábla a ten se vněm tomu všemu vysmívá. Je to jeho vlastní sobecký výsměch v podvědomí, který s ním roste jako živlová vlastnost a jako negativní živlová bytost (larva) až do smrti. 

Teprve na druhé straně, v neviditelném světě, pozná sám sebe s touto svou příšernou vlastností, s níž musí zápasit třeba mnoho pokolení, nežli ji přemůže a ovládne ji.

Proto si naopak musíme vážit všeho stvořeného, neboť vše je dílo Prozřetelnosti. Navíc nic na světě není stvořeno nadarmo, všechno má svůj účel a úkol a zapadá jako článek, i kdyby sebenepatrnější, do nekonečného vesmíru, který je věčný a nesmrtelný. Vše nám slouží k sebepoznání! Jen blázen se může sobecky vysmívat sám sobě, ale nikdy ne univerzálním vlastnostem a všemu stvořenému, i kdyby to na pohled vypadalo sebehloupější, komičtější. Samozřejmě, že jsou z toho vyňaty případy upřímného veselí, kde taková veselost patří k zdravé a veselé náladě a utvrzuje naše zdraví. Tomu však musí každý rozumět. Nikdy se nesmíme  odvážit dobírat si někoho v takovém případě, jestliže si to nepřeje a jestliže nás po této upřímné stránce zdravé veselosti, žertů a podobně nedovede pochopit. Tím se sám z této upřímné a zdravé nálady vylučuje a my nemáme právo jej k tomu nějak nutit nebo jej k tomu přemlouvat.