Vzpoura proti osudu (FB)

12.03.2020

Jak jsem zmínil ve straších článcích, všechny myšlenky, které pomocí našeho Intelektu zachytí náš duch jako věčný přijímač, musí být pomocí našeho vědomí (iniciováno vírou a vůli) popř pomocí našeho podvědomí přetřízeno a zpracováno (takto vznikají pozitivní a negativní myšlenky), nicméně přicházejí také myšlenky, které se doslova příčí našemu osudu. Je to veliká zatěžkávací zkouška, jak si svůj postoj ke svému osudu vysvětlíme a zabezpečíme. Myšlenky říkají: Proč nás Bůh stvořil na této Zemi a oblékl do všech negativních vlastností, jež nás neustále pronásledují, když ve dne ani v noci nemáme klid? je skoro zbytečné proti ním bojovat, když se přece jednou tak jako tak vrátíme do Věčnosti, protože tam patříme. Odpověď: jsme stvořeni k obrazu Božímu, a máme tudíž všechny vlastnosti univerzální Prozřetelnosti, tedy pozitivní i negativní vlastnosti s nimiž musíme zde na této planetě žít, správně je poznávat, neboť všechny bez rozdílu jsou absolutně čisté, nadevše moudré a výchovné, ve svém působení všemohoucí, a mají za úkol nás přesvědčit, poučit a prakticky nám ukázat, co je nám dobré a užitečné a co je pro nás škodlivé, zbytečné. Nechceme-li je pochopit, musíme přirozeně trpět, ale tím jsme vinni jen my sami, protože nám jasně ukazují co je dobré a co špatné. Jsou to tedy nadevše výchovné vlastnosti, zejména negativní, jež jsou prvními bojovníky, s nimiž se v životě nejvíce setkáváme. Jsou v nás a my se jich nemůžeme zbavit ani za cenu svého života, protože si je bereme s sebou do Věčnosti. Tak nerozlučně jsou s námi spjaté, ba přímo srostlé. Nám pak nezbývá nic jiného, když toto všechno víme, nežli s nimi opravdu odhodlaně, udatně a vytrvale zápasit, tj, dělat pravý opak toho, co vyjadřují a našeptávají nám, a to tak dlouho, až se to pro nás stane denním zvykem, jako je náš každodenní spánek, jídlo nebo dýchání, jimiž se také posilujeme. To znamená, že naší každodenní povinností od vstávání do spánku je být stále na stráži a kontrolovat každou myšlenku, doprovázenou obyčejně pocitem nebo obrazem, představou, a okamžitě ji poznat, analyzovat, a je li negativní, pro nás škodlivá, okamžitě ji zničit opakem toho co vyjadřuje. Děláme-li to stále a vytrvale, jasně poznáme, jak nesmírně důležité tyto negativní vlastnosti, myšlenky, pocity a obrazy jsou, protože nám tvoří menší či větší překážky, které překonáváme, a tím se stáváme den ze dne silnějšími, odolnějšími, moudřejšími, zdravějšími a celý život nás začíná těšit. Teprve pak si jasně uvědomíme, že univerzální Prozřetelnost nemohla stvořit nic špatného a že nám také dala všechny předpoklady k sebepoznání a tolik energie (životní síly) abychom vždy mohli zdolat všechny překážky. Proto působení negativních vlastností není nikdy mocnější, nežli jsou naše životní síly, kterými je překonáváme. Jak bychom mohli chtít, aby nám něco zralého spadlo do klína, aniž bychom se o to sebeméně přičinili? Jak bychom tedy chtěli dojít do Věčnosti, kdybychom o ní neměli ani tušení, kdybychom jí nepoznali a netoužili po ní, nebojovali za ní a neobětovali se pro ní? To je nad slunce jasné. Kdo je pro tyto nejdokonalejší a nejhlubší věci zralý, ani na okamžik neváhá a dá se do této nejvznešenější práce na sobě. V sobě vše náležitě poznává a teprve pak se stává pravým člověkem, osvobozeným od všech běd, neštěstí, útrap, znovuvtělování na hmotnou úroveň, a splývá s neviditelným světem, kde dochází ke svému nejvyššímu cíli. Svět příčin, náš osud, je absolutně spravedlivý. Kdo se v hmotném světě nijak nezasloužil o svůj věčný život, ten si s sebou do neviditelného světa nic nevezme a život na Zemi musí znovu a znovu opakovat, až dovrší sebepoznání. Kdo však spravedlivě pracoval na dosažení svého nejvyššího cíle, ten jej již dosáhl a ne nadevše šťastný a blažený.  

 

Bože, dejž, abych pocítil, že se pohybuji v Tvém vyzařování, ve světě, který je celý utkán z Tvé spravedlnosti. V tomto světě, kde ani jediný atom se nepohne bez Tvé vůle, mi odměřuješ míru příjemného a nepříjemného, bohatství a chudoby, zdraví a nemoci z hlediska, abych duchovně co nejobohaceněji proplouval životem a životy k Tobě do věčnosti. Nepotřebuji se nadměrně a křečovitě starat, aby mi nic neuniklo. Co má být, bude, co nemá být, nebude. Nechť ucítím jemné vedení sil Tobě podřízených, Tvé jemné vedení, i Tvé vedení u ostatních lidí, neboť jedině toto je základem štěstí, vnitřního klidu. Tyto hodnoty jsou nadřazeny majetku, úspěchu a hodnostem. Nechť mě opustí rozumem vykonstruované cesty k úspěchu, nechť se nechám vést Tebou vedenou intuicí. Nechť procítím sladkost pradůvěry v běhu života.

----------------------------Děkuji Mistře----------------------------------------