Zájem o poznávání sebe sama

30.07.2021

Jak důležité je poznávat svou povahu, charakter tj., své pozitivní (aktivní) i negativní (pasivní) vlastnosti, to může posoudit jen ten, kdo poznal sám sebe do všech nejvnitřnějších záhybů své duše a ducha. Poznávat sebe sama je známkou určité duchovní a duševní zralosti, neboť jak víme ze zkušenosti, žádný člověk na světě, pokud k této zralosti, k tomuto stupni svého vývoje nedospěl, nikdy neprojeví opravdový zájem o poznávání sebe sama, nebo jestliže se k tomu odhodlá, náhle vzplane, touha po tomto poznání časem vyprchá kvůli těžkým a tvrdým překážkám a nakonec zcela vyhasne. Udržet si stálý zájem o poznávání sebe sama není tak snadné, neboť tu jde v podstatě o nejvyšší Cíl člověka, kterého může dosáhnout jen za určitých předpokladů. Takové předpoklady jsou: naprostá nezištnost a upřímnost, do níž se nesmí vloudit ani sebemenší stín sobectví, tj., sobeckých zájmů, naprostá oddanost a věrnost tomuto stavu, železná nezlomná vůle spojena s vírou hory přenášející, odvaha, mlčenlivost, vědomí, intelekt, vědění, vlastnosti vytrvalost, pilnost, trpělivost a systematičnost a citlivé vědomí.

Pravý zájem o poznání se projevuje především v pevném přesvědčení a ve vůli, že nic na světě, tj. ani sebevětší překážky, nás nemohou od poznání odvrátit, oddálit, a čím těší překážky se nám stavějí do cesty, tím více se utvrzuje a sílí naše vůle a přesvědčení, že náš zájem v tomto směru je naprosto správný a nezlomný a že nikdy neochabne, děj se co děj, až do splnění konečného Cíle, kdy jsme sebe sama co nejlépe poznali. Tento tvrdý zájem nemohou mít lidé, kteří jsou výslovně odkázáni na svou povahu, lnoucí jen ke hmotné úrovni, která není současně doplňována duchovním a duševním vývojem. Kdo se věnuje čistě materialistickému životu, stává se příliš jednostranným, než aby pochopil, že jedině jeho duch je nesmrtelný a že jeho hmotné tělo a duše jsou nástroje věčného Ducha, kterými se projevuje na hmotné úrovni. Dále že tyto své nástroje sám řídí, vyživuje a že bez přítomnosti ducha by oba tyto dočasné nástroje ihned odumřely, rozpadly by se na původní živly. 

Proto náš pravý zájem musí vzniknout z pravé vnitřní podstaty, tj. z našeho nesmrtelného Ducha, který svou inspirací a intuicí dovede vzbudit touhu a zájem po pravém sebepoznání. Abychom pak mohli tento zájem v sobě podchytit je třeba odhodit zevní rozum, tj. naše mělké dosavadní poznání, které se omezuje jen na sobecké nízké já a které se pro svou sobeckost nikdy nemůže dostat dále z okruhu své omezené sféry na hmotné úrovni. To je právě nezralost k sebepoznání.

Ze zkušenosti víme, že nejvíce zájmu o sebepoznání projevují lidé s nižším vzděláním, kterým nikdy jejich zevní rozum nikdy nepřerostl přes hlavu, a proto mohou mnohem snáze odhodit své dosavadní zevní názory a přesvědčení nežli  lidé s vyšším vzděláním, u nichž je jejich rozum, intelekt nejvyšší rozhodující instancí v jakékoliv záležitosti. Z tohoto důvodu takoví lidé odmítají vše, co se příčí jejich osobním názorům, zvyklostem, přesvědčením a jejich příliš vyvinutému intelektu. 

Zájem o poznávání sebe sama je naprosto dobrovolný, nemůže být nikým a nikomu vnucován žádným přesvědčováním ani líčením zlých následků u všech, kdo o tyto věci nemají žádný nebo malý zájem, protože každý člověk je hvězdou sám pro sebe a má pro své poznání určité předpoklady, které musí splnit dříve, než dospěje k tomuto důležitému mezníku a rozhodnutí ve svém životě. Pouze jeho osud to dobře ví, a ten mu zcela jistě a bezpečně připraví cestu, aby mohl změnit dosavadní způsob života v tomto směru. Nikdo jiný na to nemá právo.