Zastírání chyb a jejich následků a zeslabování boje proti chybám

30.05.2021

Je pro nás přímo neštěstím, jestliže jsou nám naše chyby a jejich následky zastírány všelijakými planými výmluvami, marným utěšováním, že to nejsme my, kdo se dopouští těch či oněch chyb, omylů, že taková chyba, vada, omyl nestojí za to, abychom o nich uvažovali, když se druzí dopouštějí mnohem větších chyb a omylů, a že kde není žalobce, není ani soudce. Dále si namlouváme, že taková chyba, omyl nám za určitých okolností prospívá, že vlastně nejsme ani tak vinní jako ti druzí, že si tyto chyby můžeme dovolit, protože jsme výše postavení nežli ostatní, že nám naše chyba, omyl není vytýkán, a že tedy vlastně nic neznamená. Takovým a podobným způsobem setřásáme pravý význam chyb a omylů, kterých se v našem životě dopouštíme dost často. 

Každý mág však dobře ví, že jakákoliv naše chyba je pro nás ponaučením pro budoucnost, abychom se jí příště nedopustili. A jestliže na chybu dostatečně nereagujeme, můžeme očekávat, že se v nás bude často opakovat, stane se pro nás zvykem, kterému těžko odvykáme. Každá chyba je ve skutečnosti výchovný prostředek, který nás učí, jakými nemáme být. Kdo jim v tomto smyslu rozumí, má z nich velký užitek. Kdo jich však nedbá, doplácí na ně zdravím, nevědomostí, neúspěchy a neštěstím. 

Své chyby odstraňujeme tím, že si je ihned uvědomujeme, ničíme je v zárodku, a tak se vyvarujeme i jejich následků, které nám velmi škodí. Známkou ochabování boje proti chybám je jejich časté opakování. Neboť čím méně účinně bojujeme proti svým chybám, tím více nad námi získávají převahu a tím častěji se jich dopouštíme. A naopak čím více  a účinněji proti nim bojujeme tím, že se jich nedopouštíme, vyvarujeme se jich, poznáváme je a ihned odstraňujeme, tím méně se dostavují. 

To vše má hluboký význam pro naší introspekci, pomocí níž si stavíme živlovou rovnováhu. Zkušenost nás učí, že nikdo na světě není tak dokonalý, aby se občas nedopustil nějaké chyby, omylu, které mu přinášejí buď škodu, nebo zisk, podle toho jak je chápe. Jedině samotná Prozřetelnost je bez chyby. 

Ze zkušenosti víme, že určitá chyba jednotlivce může mít osudné následky pro něj samého i pro jeho bližní. Například strojvedoucí rychlíku přehlédne návěstí zpomalené jízdy v nebezpečném místě trati a způsobí vykolejení rychlíku, přičemž přijde mnoho lidí o život a mnoho je jich zraněno. To jsou osudové chyby a lidé, kteří přitom přišli o život, byli tímto neštěstím také osudově zasaženi. Víme, že na světě se neděje nic nadarmo, vše má svou příčinu a následek, které pocházejí třeba z minulých vtělení.