Zesměšňování

11.10.2020

Motto:  Zesměšňování bližního znamená zesměšňování sebe sama

Někdo velice rád zesměšňuje druhé a tím je chce také ponižovat, zvláště pak před jinými přítomnými osobami. Příčinou zesměšňování může být vynášení se nad protivníkem. To vidíme hlavně při volebních agitacích, při politické třídní nenávisti, ve světovém dění, kde z nenávisti, závisti a strachu, sobectví, propaganda zesměšňuje státní činitele cizích států apod. Zesměšňování je vlastně jedním ze způsobů boje vedeného protivníky, někdy také pouze jedním z nich, i když druhý je moudřejší a těchto zesměšňování si vůbec nevšímá. 

Účelem zesměšňování bývá také vyprovokovat protivníka k nepěkným vzájemným hádkám, kontroverzím, dokonce i k nerozvážným činům, jestliže se jimi napadený dá vyprovokovat, tj., když ho zesměšňování urazí, znervózní a vyvede z rovnováhy tak dalece, že se pak již neovládá a provede něco nepředloženého, co jej pak jistě velmi dlouho mrzí. 

Jako protilék proti této negativní (pasivní) vlastnosti je třeba použít naprostý klid s úsměvem, neboť takové ničím neopodstatněné zesměšňování je jen projevem slabosti člověka, který v této vlastnosti hledá svůj cíl, ať již sobecký, záštiplný, nebo snižování bližního atd. 

V takovém projevu se jasně prozrazuje vlastní sebe zesměšňování, snižování vlastní lidské důstojnosti, odsuzování sebe sama z různých nepěkných sobeckých důvodů. Je to jasný obraz všech projevených vlastností člověka, které při tom spoluúčinkují.

Něco jiného je pravé a správné upozornění na některé vady, chyby, nedostatky člověka jiným člověkem k tomu oprávněným, tj., naprosto vyrovnaným. V tomto případě to není žádný výsměch, ale jasná řeč v obrazech, jak kdo vypadá, aby na to byl přímo či nepřímo upozorněn a své chyby, vady, nedostatky, nectnosti jasně poznal a co nejdříve je odstranil. Za takovéto upozornění musíme být vždy nadevše vděčni. 

Ze sobeckých důvodů někoho zesměšňovat znamená také zamaskovat tímto způsobem sebe sama, aby nevyšlo najevo, co si nepřejeme, co by nám škodilo, a proto v této věci odvracíme pozornost od sebe právě zesměšňováním druhých. 

Kdo však má čisté svědomí, nemusí se tohoto planého zesměšňování, které se samozřejmě desetkrát mocněji vrací ke svému vysílateli, tvůrci, nikdy obávat.