Život, rytmus, pohyblivost

02.11.2020

Život je uvědomování, tj., prožívání všeho, co se odehrává v nás i mimo nás. Náš dočasný život je závislý na určitých podmínkách hmotné, astrální a mentální úrovně. Hlavním jádrem života je však náš nesmrtelný věčný Duch, který se vtělil do dvou obalů tak, aby se mohl projevovat a prezentovat všemi svými vlastnostmi, schopnostmi, silami na hmotné úrovni. Život na hmotné úrovni je sice nejhrubším projevem věčného Ducha, ale má tu ohromnou výhodu, že v hmotném světě člověk může dojít k sebepoznání a k odpoutání se od všeho, co jej váže s hmotnou úrovní. Proto jsou zde stvořeny takové mocné a účinné podmínky a prostředky, které nás stále upozorňují na něco mnohem vyššího, čeho si vůbec ani nevšímáme, ačkoliv jsme na onom vyšším, nám nepochopitelném, závislí. 

Je to náš protějšek, vesmír, který svým věčným rytmem zasahuje vše, co existuje, jak v nás, v mikrokosmu, tak mimo nás, v makrokosmu. Je to věčný impulz života stále se obnovujícího pro určitý účel a cíl, k němuž směřuje každý jednotlivý účastník života. Tak například naše hmotné srdce vyjadřuje hmotným způsobem pulz věčného života, nesmrtelného Ducha, který je naplněn věčnými univerzálními vlastnostmi, mocí a schopnostmi. Těmito univerzálními životními vlastnostmi, mocí a schopnostmi pak v hmotném a astrálním těle (duši) vyjadřuje svou vůli a analogii vesmíru. Kde je život, tam je i pohyb, a tento věčný pohyb jasně prožíváme podle zákonů analogie v nás i mimo nás. Ve skutečnosti vlastně žádná smrt neexistuje. Člověk jako duch se nemůže ztotožňovat ani s hmotou v tom smyslu, aby se sní, tj., se svým fyzickým tělem, navždy ztotožnil, neboť má jako nejdokonalejší prvek všeho stvořeného možnost hmotu ovládat. Hmotu si může stvořit i svou všemohoucností a tím vším napodobuje samotného Stvořitele. 

Místo smrti existuje tudíž jen přechod z hmotné úrovně do úrovně daleko jemnější, tj., do úrovně astrální, a posléze po druhém odložení dočasného astrálního těla-duše se člověk ocitá ve své původní dimenzi, tj., v duchovní úrovni (úroveň mentální). Pokud není naprosto oproštěn ode všech následků, které si vytvořil jako příčiny za svého dočasného života na hmotné úrovni, dotud se musí vracet na hmotnou úroveň, aby odstranil všechny příčiny, jež mu ještě překážejí, aby mohl existovat jako věčný osvobozený Duch ve Věčnosti, kam se duch každé lidské bytosti jednou musí vrátit. Čím dříve to udělá, tím lépe pro něho. 

Jak vidíme, život je věčný, jen podmínky pro život se stále mění podle vývoje nesmrtelného Ducha, který prožívá věčný život v různých dimenzích a v takovém prostředí, jaké si vytvořil a připravil na hmotné úrovni. Život na hmotné úrovni je důležitý proto, že jedině zde máme všechny podmínky ke svému individuálnímu vývoji, abychom získali absolutní živlovou rovnováhu a abychom pak mohli vstoupit do vlastního pravého věčného života, který je již absolutně dokonalý, bez utrpení, strastí, neštěstí a bez závislosti na hmotných životních podmínkách.