Ztráta orientace

Jsem starší člověk. Jdu večer městem, ulice jsou velmi slabě osvíceny, jinak je úplná tma. Jdu do jednoho obchodu, něco si tam koupím, a vracím se domů. Přicházím na rozcestí čtyř ulic a neuvědomuji si, že jdu do opačné ulice, tedy nesprávným směrem k domu, kde bydlím. Poznávám svůj omyl a jdu zpět ke křižovatce, vykročím ale zase nesprávným směrem. Po zjištění druhého omylu jdu podruhé zpět a nyní již přesně uvažuji, kterou ulicí se musím ubírat, abych došel domů. Světla a stíny mne matou a hlavně mi schází orientace a tak jdu krok za krokem a poznávám známé obchody, domy a posléze docházím pomalu, ale jistě ke správné ulici a po půlhodinovém bloudění se ocitám doma.

Jiný příklad: Jedu vlakem z dost velkého nádraží většího města do nedalekého městečka. Večer se již za naprosté tmy vracím toutéž dráhou. Usednu trochu zadumán a za určitou dobu přijíždím na hlavní nádraží města, kde bydlím. Pozoruji trochu okolí a zjišťuji, ovšem mylně, že jedu opačným směrem, že vlastně jedu z města, místo do města. Takový mám dojem, který se rozplynul, až když jsem vystoupil z vlaku. A zase určitá nesrovnalost. Na hlavním nádraží je mnoho lidí, kteří přestupují do různých vlaků. Jedni jednou směrem nahoru, druzí zase směrem dolů. Mám špatný přehled a jdu místo směrem k východu opačně až na konec perónu, který je velmi dlouhý a sahá až do samého středu nádraží. Teprve tam si zase uvědomuji, že jsem šel opačným směrem. Jsem trochu rozrušený, ale nic naplat, musím zpět, abych se dostal co nejdříve domů.

Ztráta orientace může nastat také v jiném směru. Mám před sebou důležitý úkol, práci, kterou musím zpracovat přesně podle plánu do všech podrobností. Zavrtám se do dost složitého a podrobného plánu a potom se pustím do práce. Je to třeba stavba určitého složitého stroje. Náhle mi někde něco nesouhlasí s plánem a ani prakticky to nesedí. Plán je komplikovaný, zkouším všelijak, jak bych chybu odstranil, ale čím dále tím více zabředávám do nesrovnalostí v porovnání s plánem. Nakonec se v tom labyrintu již vůbec nevyznám. Dochází mi trpělivost, jsem duševně vyčerpaný, ztrácím pocit sebedůvěry, orientaci. 

Jak ze zkušenosti a ze zpráv víme, mnoho pilotů dopravních letadel ztrácí někdy orientaci, jednak vlivem počasí, popř., za naprosté tmy a z jiných důležitých příčin. 

Jindy zase určitá zodpovědná osoba ztrácí orientaci ve velmi obsáhlých projektech a ve všech jejich detailech, jestliže chce vypracovat určitou celkovou podrobnou zprávu nadřízeným úřadům. Takovým způsobem dochází ke ztrátám a k omylům v průmyslu, stavebnictví, zemědělství a podobně.

Ztráta orientace může nastat vynecháním některého článku paměti tj. přerušením souvislostí v té které věci, problému, a v takovém stavu nejsme schopni nalézt správné východisko, tj. onen článek v paměti. Jindy to může být podvědomí, které nás klame opačnými myšlenkami, pocity, stavy, jako je například ztráta orientace v místě a v čase, a při jiných překvapujících případech, které mohou být individuální. 

Proti ztrátě orientace bojujeme především uvědomováním si správné situace podle pravdy. Myšlenky a pocity podvědomí v takovém případě ihned poznáváme, okamžitě je ničíme a řídíme se výhradně pevnou rozhodující vůlí, skutečnými stavy a posléze správnou orientací. Nebo se při ztrátě orientace při některých podrobných složitých problémech, plánech, pracích musíme z opatrnosti vrátit k výchozímu bodu tj. studujeme věc od počátku, aby nám nic neuniklo a na eventuální naší chybu (přerušení souvislosti, ztráta orientace) pak rozhodně musíme přijít. 

Také řečníci a umělci mohou být postiženi ztrátou orientace při přednáškách nebo v umění. Příčina je stejná.