Zvířeckost

31.05.2021

Člověk dopouštějící se takových činů, které neodpovídají normální lidské povaze, se vlastně stává zvířetem v lidské podobě. Jsou to lidé nerespektující žádné zákony, ani univerzální ani hmotné. Propadají různým vášním, dejme tomu opilství, a v tomto stavu se dopouštějí třeba znásilňování žen, nebo se mezi sebou perou a dokonce i vraždí, nebo se na veřejnosti chovají jako rozvášněná zvířata. Nadávají si, vyčítají si kdejakou špatnost, nešetříce ani mravní stránku přítomných dětí nejsprostějšími nadávkami, oplzlými výrazy atd. Tímto jednáním rozvracejí morální stav celé lidské společnosti, jsou vhodným obrazem jejího vnitřního pozadí, jsou svým zvířeckým jednáním a chováním každému nebezpeční a všem přítomným jasně ukazují, kam až je dovedla jejich vášeň. V tomto směru jsou tedy výborným výchovným odstrašujícím příkladem, jak je třeba se chránit před stálým obžerstvím, spojeným se zvířeckým chováním. 

Je jisté, že v takovém opilém stavu nemá opilec vůbec žádnou vůli, aby čelil všem následkům této vlastnosti. A v tomto stavu se projevují i všechny jeho negativní (pasivní) vlastnosti, aby z jeho uvolněné životní síly načerpaly co nejvíce pro svůj nárůst. Proto se také opilec po žádném spánku necítí posílen jako obvykle za normálního stavu, ale naopak pociťuje velkou únavu, slabost, bolení hlavy a údů, všeobecnou vyčerpanost a velkou žízeň. Převládá v něm živel oheň, který alkohol ještě více posílil a rozčeřil, a nyní je musí nějakým způsobem vyrovnávat což dělá opačným živlem vody. Neuvědomí-li si takový člověk včas svou vášeň, která je mu na počátku ještě zcela jasná, aby proti ní vydatně bojoval, po určité době jí zcela propadne a utopí se v ní jako nerozumné zvíře. 

Někdo má opravdu zvířecké pudy. Příklad: jdou dvě osoby, bratr a sestra, a žijí dosud u svých rodičů. Bratr je starší, asi dvacetiletý, a jeho sestra, asi dvanáctiletá, chodí dosud do školy. Protože rodiče, jak to někdy bývá, mají dceru radši nežli syna, zvláště když je dcera ještě malá školačka a syn je již odrostlý a samostatný, samozřejmě věnují větší péči a starost dcerušce a o dospělého syna se již skoro nestarají. Syn toto jednání rodičů dobře sleduje a na sestru žárlí, takže si usmyslí sprovodit jí ze světa. A skutečně to udělá. Při jedné vhodné příležitosti vezme připravenou sekyru a svou nenáviděnou sestru zavraždí. Je to zvířecí pud, který v něm uzrál a přinutil jej až k uskutečnění zamyšlené vraždy. Příčinou jeho činu byla pouze žárlivost, vyvolaná větší láskou rodičů k jeho sestře a pomstychtivost vůči rodičům za to, že svou dceru měli raději nežli jeho. Zvířecí pud v něm zvítězil. Normálně smýšlející člověk by tuto žárlivost jistě řešil jiným způsobem. Třeba by se od rodičů odstěhoval, nebo by se oženil, ale jistě by si dobře rozmyslel zavraždit vlastní sestru pro takovou neodůvodněnou malichernost a sám se pak postavit před soud jako vrah. 

Někteří lidé napodobují zvířata také svou žravostí. Denně se přejídají, nevědí, kdy mají v jídle přestat, kdy mají dost, kdy jsou již plně nasyceni. Přecpávají svůj žaludek a zažívací orgány, a tak se připodobňují určitým zvířatům. 

Zvířecké zvyky vznikají v člověku materialistickém, jednostranně založeném a lpícím na hmotě, jehož duch a duše zakrněly a o jejichž existenci nemá třeba ani tušení, i když snad o tom někdy slyšel v kostele. Jeho vůle a celá osobnost propadají neukázněným negativním (pasivním) vlastnostem, hlavně vášním. Takový člověk žije na velmi nízké, čistě hmotné úrovni, rovnající se skoro úrovni zvířete. I normálnímu člověku, zvláště zasvěcenci, je dobře známo, že na člověka takové zvířecí choutky občas přicházejí, zvláště když se se zvířaty ztotožňuje, třeba jen v myšlenkách, v pocitech. Tomuto stavu každý rozumný člověk čelí svou pevnou vůlí a nesmí se nikdy poddávat těmto vlastnostem, které by z něho za určitou dobu vypěstovaly zvířátko bez vůle a rozumu. Hmatatelným důkazem toho jsou četní lidé v ústavech pro slabomyslné a duševně choré.