Magická kadidelnice a vykuřovadlo

Mnoho lidí se mylně domnívá, že žádoucí bytost nebo žádoucí síle se již projeví, vykonají-li pouhé vykuřování, nebo provedou-li citaci. Jsou pak nemálo zklamání, když nemají úspěch buď vůbec žádný, nebo jen zcela nepatrný! Pak se mnohdy stává, že následkem toho propadnou vlastní fantazii, nebo padnou za oběť nejpodivnějším halucinacím. Proto neprodleně seznámím čtenáře s oním velkým tajemstvím a symbolickým významem magického vykuřovadla.

Symbolika vykuřovadla skrývá především tajemství materializace, respektive zhušťování žádoucí síly a bytosti. Protože je tato skutečnost známa jen velmi málo zasvěcencům, ztroskotává tolik evokací, při nichž se operatér pokouší o exteriorisaci tj viditelný projev bytosti. Zjevným příkladem takového jednostranného a nepostačujícího počínání může být eventuálně ryba, která - vzata z jejího živlu, vody, na souš, na vzduchu brzy zahyne. Stejně je tomu při evokací bytostí a sil. Chce-li mág z neviditelného světa evokovat bytost na zdejší pláň, musí být schopen utvořit pro bytost atmosféru jí vyhovující.

Ani člověku by bez předchozího opatření nebylo možno setrvat se svým hrubohmotným tělem v jemnější atmosféře. Při dobré dispozici, silné vůli a pevné víře by se sice dala ve vlastním mikrokosmu vyvolat vibrace, bytosti vyhovující, takže by kontakt mohl být navázán, podobně jak je líčím ve svém prvním díle "Brána k opravdovému zasvěcení" v kapitole o provádění zrcadlové magie. Bytost by však přesto nebyla nikdy s to, přemístit se na naší hrubohmotnou úroveň a v ní působit. Jedině vysoké inteligence, které zákony hmotného světa znají a dokáží jich využít právě tak dobře jako vysoký zasvěcenec, jenž zná a ovládá sféry mimo svého hmotného těla existující, by si dokázaly samy upravit místo manifestace pro své zhmotnění, v tomto případě magický trojhran. V daném případě by však mág neměl možnost bytost, která si musí předběžné podmínky, jichž je k projekci třeba, sama připravit, ovládat dle vlastní potřeby a vůle, a to ani tehdy, kdyby v sobě dokázal vytvořit božskost. Musel by se spokojit s tím, že by taková bytost neuznávala nikdy úplně jeho magickou autoritu a měla by na vůli ho klamat a odepřít mu poslušnost. S tímto druhem evokace, při němž si musí bytost sama utvořit potřebnou atmosféru, bohužel rádi manipulují kouzelníci, kteří nedokážou přepravit magickou místnost pro evokování bytostí a to jednak z úplné neznalosti, jednak z důvodů nedostatečného magického vývinu, nebo i jiných příčin. Takto citovaná bytost odepře pak kouzelníkovi ve většině případů poslušnost, bude ho podvádět nebo dokonce přemlouvat k uzavření paktu, nehledě k výhružkám a mnohým jiným nebezpečím, jímž je kouzelník u takové bytosti vystaven.

Neklamný případ pro tento druh zaklínání je a zůstane příběh Fausta s Mefistem, o němž se zmiňuji ještě obšírněji v dalším obsahu. Takové a podobné případy se během uplynulých dob přihodily tisícům nepozorných, zůstaly však skoro vesměs neznámy. Opravdovému zasvěcenci, jenž přísně dbá všech opatření a rituálů, nepostradatelných pro obřadnou magii, se podobná tragédie nemůže nikdy přihodit. Dostatečná znalost symboliky všech magických pomůcek je tedy samozřejmým předpokladem pro dokonalé ovládání bytostí a sil.

Vykuřovadlo je tudíž symbolikou zhmotnění bytosti a dříve, než mág přikročí k citování bytosti, musí pro bytost vytvořit vhodnou atmosféru. Rozhodně nesmí spoléhat na to, že si atmosféru připraví bytost sama. Vydával by se nebezpečí, že jejímu vlivu úplně podlehne.

V nejstarších mystériích se rozumělo pod vytvořením atmosféry pro žádoucí bytost jakéhokoliv druhu správný postoj k magické místnosti. Směrodatné byly k tomu nejrůznější návody. Dosud jsou ze starého Egypta zachovány papyrusové svitky, v nichž jsou uvedeny praktiky pro postoj v magické místnosti, ale z neznalosti symboliky zůstaly tyto údaje buď nepovšimnuty nebo byly špatně pochopeny.

K přípravě magické místnosti, tedy k symbolice vykuřovadla patří za účelem zhmotnění bytosti impregnace místnosti. Již ve svém prvním díle hovořím o impregnaci místnosti a o jejím nabíjení pro vlastní či cizí účely na hrubohmotné úrovni a upozorňuji zároveň na to, že je zejména směrodatná impregnace místnosti, tedy její atmosféra, dále příprava nádoby, v níž se má žádoucí bytost nebo síla manifestovat. Na síle, s kterou mág pracuje, závisí impregnace místnosti a místo, kde se má dotyčná bytost projevit. Jistě nepřijde nikomu na mysl, aby místnost impregnoval živlem země, hodlá-li pracovat s živlem ohně apod. Nejen, že by to bylo pošetilé, ale především nezákonité. Pracuje-li tedy mág např. se živlovými bytostmi, musí místnost, v níž se mají určité živlové bytosti zhmotnit, nabíjet jejich vlastním živlem.

Trpaslíci čili zemní duchové se mohou projevit pouze tam, kde je nakupen zemní živel. Vodní duchové jen tehdy, je-li místnost naplněna živlem vody. Vzdušné bytosti čili víly se mohou manifestovat pouze tehdy, převládá-li v místnosti duchovně-astrální živel vzduchu. Salamandři, to jsou ohnivé bytosti, musí mít místnost naplněnou živlem ohně. Pro vyšší bytosti a inteligence musí být místnost prostoupena světlem. Barva světla musí odpovídat planetární analogii dotyčné bytosti. Mimo planetární bytosti se mohou projevit jedině v čistě bílém světle.

Zabarvení planetárního světla provede mág pomocí imaginace. Bytosti saturnské sféry se např. projeví jen za proudění fialové barvy Saturna. Bytosti jupiterské sféry vyžadují modré světelné proudění. Bytosti slunce musí mít zlaté světlo. Marsovské bytosti rudé, venušské zelené, merkurské oranžové a bytosti měsíční sféry stříbrně zabarvené světlo. Pracuje-li mág s dobrými bytostmi, smí být zbarvení jednotlivých sfér v lesknoucím se světle jen slabé. Čím je barva tmavší, tím svízelněji se může dobrá bytost projevit. Při práci s negativními bytostmi je naproti tomu třeba sytě zabarveného světla. Kdo by chtěl nutit dobrou bytost, aby se projevila v impregnované místnosti, v níž proudí sytě zabarvené světlo, i kdyby byla barva světla barvou dotyčné bytosti, mohlo by se snadno stát, že by negativní bytost planetární sféry vzala na sebe podobu citované dobré bytosti a předstírala by žádoucí inteligenci. Vždy se projeví bytost, jejíž charakterní vlastnost odpovídá proudící barvě. Nízké bytosti vyžadují tmavší zabarvení světla s pomalejšími vibracemi než vysoké bytosti, které musí čistší barvu s vyššími vibracemi.

Při práci ve volné přírodě si pro impregnaci utvořte imaginárně určitý prostor. Práce v místnosti vyžaduje, aby celá místnost byla naplněna příslušným živlem. Impregnaci provádějte dýcháním plícemi nebo póry ve spojení s imaginací nebo jen pomocí pouhé imaginace. Zavedení příslušného živlu nebo barevného světla se děje tělem mága. Mág je ve svém těle nakupí a nechá proudit rukama nebo magickou holí, nebo přímo skrze póry do místnosti, kterou tímto způsobem naplní, oživí a tím jí vhodně připraví pro žádoucí bytost nebo sílu. Praktik imaginárního kupení světla v těle a vypuštění tělem do místnosti použije mág při evokování bytostí a sil jen pro vlastní účely. K téže metodě sáhne mág tehdy, chce-li z vlastního těla, z vlastní duše a z vlastního ducha, tedy z mikrokosmu projektovat a zhustit některou vlastnost nebo sílu, planetární analogii příslušející.

Je-li práce s bytostmi určena pro účely jiných lidí, tedy nikoliv pro účely samotného mága, provádí se impregnace pouze pomocí imaginace a impregnace se do místnosti zavádí přímo z univerza. Jedině v takto připravené místnosti může žádoucí síla nebo bytost působit a může s v ní také zhustit. Je-li místnost dostatečně impregnovaná, může mág provést ještě zvláštní nakupení v trojhranu a imaginárně utvoří podobu evokované bytosti. Síla kupení nebo dynamida příslušného živlu je při tom to nejdůležitější, neboť od ní závisí i působivost bytosti. Pro hrubohmotné účinky nebo vlivy může mág při kupení místnost slabě vykuřovat ingrediencemi, které jsou v souladu s dotyčnými planetárními bytostmi.

Kdo by chtěl vyvolat pro hmotné účinky obzvláště silný vliv, zavede při tomto vykuřování do formy, utvořené pro zjevení, kupovitě buď elektrické nebo magnetické fluidum. Je také možno upoutat jedno nebo druhé fluidum, eventuálně obě fluida současně - elektromagnetické fluidum - do fluidického kondenzátoru, jak to doporučuji v příslušné kapitole prvního díla. Bytost pak použije tohoto fluidického kondenzátoru k tomu, aby se uplatnila i fyzicky.

Netrvá-li mág při zhmotňování bytosti na určité podobě (formě), takže bytost působí i beztvárně, nebo přijme sama libovolný tvar, utvoří mág v trojhranu na povrchu tekutého nebo pevného fluidického kondenzátoru vhodný elektromagnetický volt se soustředěným přáním, aby bytost použila této síly k vyvolání žádoucího účinku. Návod k zhotovení voltu (ve tvaru koule, uvnitř elektrická, zevně magnetická) je taktéž uveden v prvním díle "Brána k opravdovému zasvěcení". I zde je nutno respektovat všechny zákony, jako např. dobu trvání působnosti atd. Hrubohmotné vykuřování s vhodnými přípravky dopomáhá pouze k snazšímu utvoření elektromagnetického fluida. Mág se uchýlí k vykuřování jen zpočátku své evokační praxe, potřebuje-li v tomto směru vhodnou oporu pro své vědomí. Nevyhnutelné to však třeba není, a ovládá-li mág dobře všechny zákony, může od této pomůcky snadno upustit.

Používání narkotických vykuřovadel, která doporučují četné knihy, pojednávající o zaklínací magii, jsou ze stanoviska mága zavrženíhodná, neboť opiáty samotné, nehledě k jejich jedovatému obsahu, nepřivolají žádoucí bytost, zato ale vyvolají halucinace nebo podvědomé projekce žádané bytosti. Takovými pokusy a podobnými experimenty nebude nikdy mág ohrožovat své zdraví.

Chce-li mág přivolat zesnulé nebo bytosti, obývající ákášický nebo astrální svět, a hodlá-li jich eventuálně použít pro určité účely, musí stejným způsobem, jak je uvedeno, provést impregnaci místnosti Ákášou a musí použít elektromagnetického fluida jako voltu. O této metodě hovořím ještě podrobněji v další kapitole, týkající se nekromancie.