Mistr pravil, ale já jeho rad nedbal! 

Magické Desatero

1. Nikdy se nedívejte do minulosti tzn, nevyvolávat myšlením, slovy ani činy vzpomínky na minulost (ani dobré, ani špatné) 

2. Nemluvit před lidmi (Ať jsou dobří nebo ne, přátelé či nepřátelé) o své minulosti ani nedělat nějaké závěry

3. Žárlivost v materiálním nebo duševním smyslu, závist, výčitky, zlomyslnost, pomluvy, svéhlavost, nadržování, pocit méněcennosti, vztahovačnost, choulostivost, přecitlivělost, lehce se cítit uražen a další vlastnosti vody by měly být zcela vyhubeny

4. Brát každého člověka takového, jaký je, ať je příjemný nebo nepříjemný, činí dobro nebo ne, ať mluví pravdu nebo lže - nemáme právo odsuzovat jej myšlenkami, slovy ani činy. Můžeme mu to však dát najevo 

5. Neignorovat nikoho, ať se nám líbí nebo ne, ať je "dobrý" nebo ne: v každém musíme vidět planoucí jiskru! Nepřemlouvat nikoho přímo ani nepřímo, Když o někom nemůžeme říci nic dobrého, raději mlčíme.

6.Necítit se v ústraní méněcenný... výraz obličeje je zrcadlem naší duše. Čím více je naše duše zahořklá, tím více se budeme cítit odstrčeni

7. Snažit se být sympatický, usmívat se při mluvení, být při řeči přátelský, zdvořilý a usměvavý, ať máme před sebou sympatickou či nesympatickou osobu. Pokud mi někdo o někom řekne něco špatného, myslet na dobrou stránku člověka a špatné nebrat na vědomí. Nevypravovat nikomu o svém špatném nebo dobrém osudu, neočekávat útěchu a politování a nedat najevo, že se mi dařilo hůře a mé zkoušky byly těžké. Pomlčet o tom, i když by si to někdo přál říci. Politováníhodné a utěšované osoby nejsou zralé pro magii.   

8. Být absolutně pánem svých emocí: radost ani žal se nás nesmí dotknout vnitřně ani zevně. Ani zadostiučinění, žal, bolest - vše musí být lhostejné a samozřejmé. Mág dělá chyby a vidí je, ale neprosí o omluvu, prominutí a kajícnost, nepláče, netruchlí. O svých chybách ví, ale nevrší je na sebe

9. Mág se nemá úmyslně stranit lidí a vyhýbat se kontaktu s nimi. Pokud se s někým setká, chová se přátelsky.

10. Být si vědom své cesty. S lidmi, kteří mluví o duchovních záležitostech, máme hovořit přátelsky, vyjít jim vstříc, ale neprozradit tajnosti. O svých úspěších, zkouškách a úlohách s nikým nemluvit, nedat nic najevo.