Magický kruh

Všechny magické knihy, které zveřejňují některá pojednání o obřadné magii a o zaklínání a evokování bytostí jakéhokoliv druhu, poukazují na to, že magický kruh má při všem největší úlohu. Pro zhotovení magických kruhů k nejrůznějším účelům nalezne mág stovky návodů, na příklad v dílech: Albertus Magnus, Clacicula Selomonis, Goethie, Agrippa, Magie Naturalis, Faustova Magie Naturalis a rovněž v nejstarších grimoárech. Ve všech knihách se toliko praví, že se při evokování bytostí musí stát v kruhu, ale jen málokterý autor vysvětluje zároveň jeho esoterickou symboliku. Pro poctivě pracujícího a snaživého mága popisuji v dalším magický kruh dokonale dle analogií a univerzálních zákonů.

Správný magický kruh je symbolické znázornění makrokosmu i mikrokosmu, tedy dokonalého člověka. Kruh znamená počátek a konec, tedy alfu a omegu, dále Věčnost, která nemá počátku ani konce. Kruh je tedy dle toho symbolický diagram Nekonečného, diagram Božství ve všech jeho aspektech, které může dokonalý mikrokosmos, tj. zasvěcenec čili dokonalý mág pochopit. Kreslit magický kruh znamená: symbolizovat současně Božství v jeho dokonalosti, přijít s ním zejména tehdy do spojení, stojí-li mág uprostřed kruhu, čímž je symbolicky vyjádřeno, graficky znázorněno spojení s Božstvím. Zde jde o spojení mága s makrokosmem v jeho nejvyšším stupni vědomí. Proto onen logický předpoklad z hlediska, že mág musí stát uprostřed magického kruhu a musí být zajedno se svým univerzálním Božstvím. Z toho je vidno, že magický kruh není jen ochranným diagramem proti nežádoucím negativním vlivům, nýbrž že se jím následkem spojení vědomí s Nejvyšším, současně vyjadřuje nedotknutelnost. Uprostřed kruhu stojící mág se stává odolným vůči všem vlivům, ať dobrým nebo zlým, neboť symbolizuje Božství v univerzu. Kromě toho je v kruhu stojící mág sám Bohem v mikrokosmu, jenž jsou svrchovanou mocí vládne nad bytostmi, v univerzu stvořenými.

Esoterický význam stání v kruhu je tedy zcela jiný, než tvrdí údaje v běžných knihách, pojednávajících o zaklínací magii. Kdyby si v kruhu stojící mág nebyl vědom této esoteriky, tj, že symbolizuje Boha, onu nekonečnou Bytost, nebyl s to uplatňovat na bytost svůj vliv. Pak se totiž mág stává dokonalou magickou autoritou, které musí být poslušny všechny síly a bytosti. Mágová vůle a rozkaz, bytostem udělený, je rozkaz Nekonečného, tedy Boha, a musí být bytostmi, s nimiž mág vstoupí do spojení, bez výhrady respektován. Opomene-li mág zaujmout při magické operaci tento postoj, klesne na úroveň kouzelníka, který jen něco napodobuje, aniž by byl ve spojení s Nejvyšším. Mágová magická autorita by tím byla tedy pochybena. Kromě toho by se vydával nebezpečí, že by ho evokované bytosti buď vůbec nerespektovaly, nebo - což by bylo ještě horší - by si z něho tropily šprýmy, nehledě k jiným nežádoucím průvodním jevům, kterým by byl citovanými silami vydán, zejména tehdy, kdyby šlo o bytosti negativních vlastností.

Tvoření magického kruhu závisí na individuálním postoji a na stupni zralosti každého mága. Diagram, tedy kresba a vystižený tvar Božství v kruhu, spočívá na náboženském světovém názoru dotyčného mága. Proto jsou návody k zhotovování magických kruhů, dle nichž se řídí Orientálec při svých operacích, pro západního mága neupotřebitelné, protože je jeho názor na Nekonečnost a na pojetí Boha zcela jiný než názor Orientálce. Kdyby západní mág kreslil magický kruh podle východních návodů se všemi příslušnými božskými jmény, byl by kruh bezúčelný. Křesťanský mág nesmí proto nikdy kreslit magický kruh podle indického nebo jiného náboženství, nechce-li konat zbytečnou práci. Příprava kruhu spočívá vždy na názoru a na víře osobního pojetí Boha, který musí být v kruhu graficky znázorněn. Proto nebude nikdy opravdový mág kreslit kruhy, provádět rituály a řídit se návody obřadné magie, s nimiž se ve své praxi nemůže identifikovat. Bylo by to stejné, jako kdyby Evropan nosil na západě východní oděv.

Kreslení magického kruhu se provádí nejlépe tak, aby zcela odpovídalo individuální zralosti a názoru mága. Je-li mágovi dobře známa jednak harmonie univerza, jednak přesná hierarchie, může při kreslení magického kruhu vzít na obojí náležitý zřetel. Takový mág může pro snazší povznesení vědomí a navázání kontaktu s univerzem v diagramu pojmout do svého kruhu dle možností i celou univerzální hierarchii. Má na vůli pořídit si eventuálně i více kruhů, které umístí v určitých vzdálenostech a zakreslí do nich hierarchii univerza ve tvaru božských jmen, knížat, andělů, génii a ostatních mocností. Při kreslení kruhu musí mág samozřejmě náležitě meditovat a musí mít na zřeteli i představu dotyčného božského aspektu. Opravdový mág musí vědět, že jsou božská jména symbolická označení božských sil a vlastností. Mágovi musí být rovněž známo, že při kreslení kruhu a při vkreslování božských jmen musí vzít náležitý zřetel i na analogii, odpovídající dotyčným silám, tedy na barvu, číslo a světovou stranu, nemá-li ve vědomí nastat mezera tím, že by mág univerzum analogicky dokonale neznázornil.

Každý magický kruh splní samozřejmě vždy svůj účel, ať by byl vypracován jednoduše nebo komplikovaně, je-li ovšem mág s to, uvést vlastní vědomí v soulad s vědomím univerzálním, tedy kosmickým. Dokonce i velká obruč prokáže v nouzi tutéž službu, dokáže-li se mág při jejím použití rovněž správně zapojit a je-li skálopevně o tom přesvědčen, že tento kruh, v jehož středu se nachází, znázorňuje univerzum, na které musí síly a bytosti reagovat.

Mág pozná, že čím je sečtělejší, čím více intelektuální a bohatší na vědomosti, tím komplikovanější rituály, a právě takové magické kruhy bude potřebovat, aby měl ve svém duchu dostatek opěrných bodů vědomí, které mu pak ve středu kruhu umožní snazší spojení s mikro a makrokosmem. Samotné kruhy, ať jednoduše nebo hierarchicky komplikovaně kreslené, mohou - zcela podle okolnosti situace, účelu a možnosti - být rozličně utvořeny.

Kdo pracuje ve volné přírodě, vryje magický kruh do země magickou zbraní, buď dýkou nebo magickým mečem. Při práci v místnosti může být kruh tažen křídou na podlaze. I na kus velkého papíru se dá magický kruh nakreslit. Nejideálnější kruh je však ten, který byl našit nebo všit na sukno, flanel nebo hedvábí, protože se ho může prostě rozprostřít jak v místnosti, tak i ve volné přírodě. Na papíru nakreslené kruhy mají tu nevýhodu, že se papír při častějším upotřebení potrhá nebo jinak poškodí. Každopádně musí být kruh tak veliký, aby bylo možno se v jeho středu volně pohybovat. Správný postoj a koncentrace jsou při kreslení kruhu to nejhlavnější. Kdo kruh pouze nakreslil, aniž by se při tom náležitě koncentroval, měl by sice kruh, ale nikoliv magický. Na suknu nebo hedvábí vyšitý magický kruh musí být při náležité koncentraci, meditaci a zapojení přejet buď prstem, magickou holí, nebo jinou zbraní. Při magickém přejíždění kruhu si musí být mág vědom toho, že kruh netvoří zbraň, které používá, nýbrž božská schopnost, která je tímto magickým předmětem symbolizována. Kromě toho, nechť si mág také uvědomí, že netvoří kruh ani jeho osobnost, nýbrž že to činí božský duch jednak rukou mága, jednak skrze magický předmět. Mág musí tedy před každým tažením magického kruhu spojit pomocí meditace a impregnace své vědomí s Všemohoucím - Nekonečným.

Školený mág, jenž dokonale ovládá praktická cvičení první tarotové karty se učil v jednom stupni díla uvědomování svého ducha a jako duch vědomému jednání. Nepřijde mu tedy nyní zatěžko představa, že žádoucí kruh netvoří on, nýbrž že to činí božský duch ve všech svých nejvyšších aspektech. Mág zde vidí jasně, že i v neviditelném světě platí názor, že konají-li dva lidé totéž, není to totéž, neboť na příklad kouzelník a břídil v magii, nemající nezbytnou znalost, nedokáže nikdy utvořit magický kruh.

S kabalou obeznámený mág může do vnitřního kruhu umístit ještě jeden kruh, hadovitě zvlněný, který rozdělí do 72 políček a každé pole opatří jménem některého génia. Vyslovuje-li při této práci správně jména génii a jejich analogie, může být jist, že nakreslil tento kruh magicky. Je-li mágovi k dispozici kruh vyšitý na suknu, musí jména v jednotlivých polích znít v latině nebo hebrejštině. O géniích, jejich analogií, působivosti a použití, hovořím obšírněji v dalším díle, tj ve třetím díle pojednávající o třetí tarotové kartě a to "Klíč k opravdové kabale" v němž pro praktickou kabalu uvádím spolehlivé návody. V kruhu umístěný had vyjadřuje kromě toho ještě také symbolicky moudrost. Hadí symbol má ještě jiný význam, například hadí sílu, tj je schopnost imaginační atd. Není možno zde vše znovu uvádět, protože by to značně překročilo rozsah díla.

Buddhistický zasvěcenec, jenž kreslí své mandala, do něhož staví příslušné emanace, svých pět božstev ve tvaru figur nebo diagramů, medituje při tom o každém jednotlivém božstvu, s nímž se identifikuje. I tento magický obřad, který je vlastně upřímnou modlitbou k buddhistickým bohům, je možno mít za magický kruh. Blíže se o tom zmiňovat nebudu, neboť orientální literatura vydala o této magické praxi dostatek materiálů jednak v esoteriích a jednak v tajných manuskriptech.

Magický kruh poskytuje mnoho možností upotřebení. Slouží při evokování bytostí a též k ochraně před neviditelnými vlivy. Magický kruh nemusí být vždy vrýván do země nebo pokládán na podlahu. Dá se podle okolností utvořit pomocí některé magické zbraně, magické hole nebo mečem, i tahem kolem sebe ve vzduchu, pevnou představou příslušné univerzální ochranné vlastnosti atd. Není-li magická zbraň po ruce, dá se učinit magický tah i prstem nebo rukou. Je dokonce možno utvořit magický kruh i pouhou imaginací. Zcela podle síly a působivosti imaginace se potom projeví i účinnost magického kruhu buď na mentální nebo astrální úrovni a nepřímo i v hrubohmotným světě. V magnetické magii je spojovací síla kruhu všeobecně známá. Magický kruh se dá také utvořit nakupením živlů nebo světla. Při evokační magii tj při evokování bytostí, je kromě toho záhodno zakreslit do středu kruhu, v němž mág stojí, buď ještě menší kruh nebo pentagram s hrotem nahoru vyjadřující symbol člověka. Tím je symbolizován malý svět, tedy člověk jako opravdový mág.

V knihách, pojednávajících o magickém kruhu, stojí výslovně, že se při evokacích nemá z kruhu vystupovat, což znamená magicky tolik, že kontakt nebo vědomé spojení s absolutnem tedy s makrokosmem, nesmí být přerušováno. Samozřejmě se při magické operaci, při níž se kruh užívá, nebo kde bytost stojí před kruhem nesmí ani fyzicky vystoupit dříve pokud není experiment ukončen a dokud bytost nebyla odeslána.

Z uvedeného je jasné, že se při pracích s obřadnou magií nedá správný magický kruh ničím nahradit. V magickém kruhu vidí mág v každém ohledu vždy nejvyšší symbol.

Upouštím od obrazného znázornění magického kruhu, protože na základě všech těchto údajů bude každý mág již vědět, jak si správně počínat a uvedené pokyny převede již jen do vlastní praxe. Nechť ale nikdy nezapomene na to nejhlavnějším tj. na správný postoj k magickému kruhu. Teprve tehdy, když meditací a imaginací dosáhl v sobě kosmického spojení, spojení se svým Bohem, je schopen vstoupit do kruhu a začít v něm se svou prací.