Magický stupeň III

Souhrn všech cvičení III. stupně

I. Magický výcvik ducha

1. Koncentrace myšlenek dvěma až třemi smysly současně

2. Koncentrace myšlenek na předměty, krajiny, místa

3. Koncentrace myšlenek na zvířata a lidi

II. Magický výcvik duše

1. Živlové dýchání v celém těle:

a) oheň - teplo

b) vzduch - lehkost

c) voda - chlad

d) země - tíha

III. Magický výcvik těla

1. Cvičení dle prvního stupně, která se musí stát zvykem

2. Hromadění (kupení) životní síly:

a) v celém těle vdechováním plícemi a póry

b) v jednotlivých částech těla

Dodatky k III. stupni

3. Impregnování místností pro zdraví, úspěch atd.

4. Biomagnetizmus

Konec třetího stupně.

Stupeň IV.

Dříve než popíši poněkud obtížná cvičení čtvrtého stupně, podotýkám znovu důtklivě, že žák ve svém vývoji nesmí spěchat, chce-li na magické cestě sklízet pronikavé úspěchy. Veškerá cvičení z předešlých stupňů musí nejdříve dokonale ovládat, než započne s dalšími úkoly.

Stupeň III. - Magický výcvik ducha

V druhém stupni se žák učil cvičení smyslů. Každý smysl koncentrovaně školil. V tomto stupni rozšíří svou koncentrační schopnost tím, že bude školit dva až tři smysly najednou. V dalším uvádím několik učebních příkladů, podle nichž si bystrý žák utvoří vlastní pracovní působiště.

Představme si plasticky nástěnné hodiny s kyvadlovým pohybem. Vaše imaginární představa musí být tak dokonalá, jako kdyby se hodiny na stěně skutečně nacházely. Současně se pokuste o to, abyste slyšeli i jejich tikot. Tuto dvojitou představu, tedy zrakovou a sluchovou, se snažte udržet alespoň pět minut. Podaří se Vám to zpočátku opět jen na několik vteřin, ale při vytrvalém cvičení dokážete představu udržet vždy lépe a delší dobu.

Opakujte tento experiment s jiným podobným předmětem, případně s gongem, kde nebudete jenom slyšet dopadající údery, ale zároveň vidět i osobu na gong tlučící. Dále se pokuste o to, abyste viděli potůček,jehož zurčení nasloucháte. Představte si např. pole s dozrávajícím žitem (nebo jiným obílím) a naslouchejte ševelení větru, který naklání klasy sem a tam. Pro změnu si vymyslete jiné podobné pokusy, jimiž zaměstnáte dva až tři smysly současně.

S obrazovými a akustickými představami můžeme spojit i takové experimenty, které zaměstnávají i cit (hmat). Je třeba, abychom všechny smysly oživili a koncentrovaně vycvičili. Největší důraz klaďte při těchto cvičeních na zrak, sluch a cit (hmat), neboť vývoj těchto smyslů je pro další pokrok v magii krajně důležitý. Cvičte proto pilně každý den!

Dostaví-li se při cvičení únava, přerušte koncentrační práci a odložte ji na vhodnější dobu, kdy jste duševně svěžejší. Chraňte se usínání pří cvičení. Podle získaných zkušeností se pro koncentraci hodí nejlépe ranní doba.

Komu se podaří udržet nepřetržitě pět minut dvě až tři smyslové koncentrace, splnil úkol a může přikročit k dalšímu cvičení.

Zaujměte opět svoji obvyklou pohodlnou pozici, jako při každé koncentrační práci. Zavřete oči a představte si na ní nějakou Vám dobře známou krajinu, dědinu, osadu, zahradu, louku, nějaké místo nebo nějaký les, dům apod. Každou představu udržte co nejdéle. Musíte imaginárně vidět i všechny podrobnosti, jako: barvu, světlo, tvar atd. Imaginace musí být tak plastická, jako byste na dotyčném místě osobně přebývali. Nic nesmí vašemu zraku uniknout, nic nesmíte vynechat. Zastře-li se Vám obraz nebo úplně zmizí, tím zřetelněji jej ve své představě obnovte. Úkol je splněn, jestliže jste dokázali alespoň pět minut obraz plasticky udržet.

Pokračujte tím, že vložíte do téže představy i sluchový smysl. Jestliže jste si např. představovali krásný les, naslouchejte zároveň zpěvu ptactva, zurčení potůčku, ševelení větříku, bzučení včel atd. Podaří-li se Vám to u jednoho obrazu, přejděte na další podobný experiment dle vlastního výmyslu. Úkol můžete považovat za splněný, jestliže jste každou krajinu, každé místo podrželi nepřetržitě v představě nejméně pět minut a zaměstnali při něm dva až tři smysly současně.

Bylo-li tohoto koncentračního stupně dosaženo, proveďte totéž cvičení s otevřenýma očima, při čemž upřete zrak na jediný bod nebo zírejte do prázdna. Fyzické okolí přestanete vnímat a zvolený obraz musí před Vaším zrakem viset ve vzduchu tak zřetelně jako nějaká fatamorgána. Podržte tuto představu pět minut a zvolte pak jinou. Cvičení jste absolvovali, jestliže dokážete podržet při otevřených očích jedním nebo více smysly zvolenou představu bez přerušení nejméně pět minut.

Jako necháváme po přečtení poutavého románu obrazy jednotlivých zajímavých událostí vyvstat před svými zraky, přesně tak si je třeba počínat při každém dalším koncentračním cvičení.

Žák se naučil imaginovat obrazy krajin a míst, které již viděl a které mu jsou tedy dobře známé. Nyní se bude cvičit v tom, že si představí místa, která ještě nikdy neviděl a která musí vzniknout v jeho fantazii. Nejdříve je bude vidět se zavřenýma očima a když se mu to podaří dvěma až třemi smysly najednou po dobu pěti minut, pak se o to pokusí s otevřeným zrakem.

Podaří-li se žákovi zvládnout i toto cvičení stejně dobře, přejde k dalšímu; vystřídá neživé předměty, domy, místa atd. se živočichy. Uvidí imaginárně různá zvířata, jako kočky, ptáky, koně, drůbež, telátka, krávy atd. Zprvu pět minut se zavřenýma očima a po zvládnutí cvičení s očima otevřenýma.

Dále si představí tato zvířata (případně i jiná) při pohybu. Třeba jak si kočička hraje, jak dovádí, jak pije mléko, štěkajícího a skákajícího psa, ptáka v letu, pří zobání zrní atd. Takové a podobné kombinace si žák sestaví sám podle vlastní volby. Nejdříve to uvidí se zavřenýma a potom s otevřenýma očima. Udrží-li každou oživenou představu bez přerušení pět minut, může jít dále.

Stejným způsobem si bude žák počínat u lidí. Nejdříve uvidí své známé a příbuzné, později si představí i cizí osoby, které před tím nikdy neviděl. Nejprve započne s představou obličeje, potom celé hlavy a konečně celého oděného těla, napřed se zavřeným a pak s otevřeným zrakem. Žák musí dokázat udržet zvolenou představu pokaždé plných pět minut, než přikročí k dalšímu cvičení a to k představě osob se pohybujících, tedy v chůzi, při hovoru, práci, zábavě atd.

Dokázal-li to žák jedním smyslem, tedy vizuálně, spojí to s akustickou představou, to znamená se sluchovou imaginací, takže bude jakoukoliv představovanou osobu nejen vidět, ale imaginárně i slyšet.

Snažte se imaginací dokonale přizpůsobit skutečnosti, např. pokud jde o modulaci hlasu, způsob řeči, buď pomalý nebo rychlý, tak, jak tomu u představované osoby skutečně je. Cvičte opět nejdříve se zavřeným a pak s otevřeným zrakem. Bylo-li dosaženo úspěchu, pokračujte v představivé koncentraci tak, že si imaginárně vytvoříte sami různé obličeje a hlasy. Mohou to být lidé obojího pohlaví a každého věku. Pak si představte osoby cizích národů a ras, ženy, muže, děti, jako např. Černochy, Indiány, Číňany, Japonce atd. Různé knihy a obrázkové časopisy Vám v tom mohou být vhodnou pomůckou. I návštěvy v muzeích se k tomu účelu doporučují.

Jestliže jste dbali všech uvedených pokynů a zvládli dokonale všechna doporučovaná cvičení, to znamená, že jste udrželi každou představu pět minut se zavřeným a pět minut s otevřeným zrakem, splnili jste magický výcvik ducha třetího stupně.

Zvládnutí všech těchto obtížných cvičení vyžaduje vytrvalost, trpělivost, houževnatost a pevnou vůli. Kdo nelituje námahy, bude se získanými schopnostmi velmi spokojen, neboť koncentrační cvičení tohoto stupně neposilují jen vůli a schopnost soustředění, nýbrž veškeré intelektuální a duchovní síly, vznítí magické schopnosti ducha a jsou průpravným cvičením pro přenášení myšlenek, telepatii, pro mentální putování, pro jasnozření i na dálku a pod. Bez těchto schopností by nastávající mág mnoho nepořídil. Pracujte proto pečlivě a svědomitě!

Stupeň III. - Magický výcvik duše

Dříve než započnete s cvičením tohoto stupně, musíte pomocí introspekce a sebeovládání mít v duši astrální živlovou rovnováhu, nechcete-li uškodit sami sobě. Jste-li si jisti tím, že žádný živel ve Vás nemá převahu, budete sice ve zušlechťování povahy pokračovat, ale započnete již s prací živlů v astrálním těle. Úkolem tohoto stupně je osvojit si základní vlastnosti živlů, vyvolat a rozpustit je v těle dle libosti. Teoreticky je nám živlová účinnost již dostatečně známa, takže nyní přejdeme k praxi.

Specifickou vlastností ohně je následkem jeho všestranné rozpínavosti horko, které má tvar koule. Osvojme si především tuto vlastnost, abychom ji mohli v duši a v těle libovolně vyvolat. Při ovládání těla jsme si zvolili pozici, v níž můžeme setrvat neomezeně dlouho pohodlně a nerušeně. Indové nazývají takovou pozici ásana a i my se přidržíme tohoto názvu.

Usedněte tedy do ásany a myslete si, že jste ve středu ohnivého živlu, který ve tvaru koule zaujímá celý vesmír. Imaginárně se domnívejte, že vše kolem Vás, ba i celý vesmír, je ohnivý. Nyní vdechujte živel ohně nosem a současně celým tělem (póry). Vdechování musí být pravidelné, hluboké, žádné stlačování vzduchu a také žádné přemáhání plic. Hmotné a astrální tělo se musí podobat prázdné nádobě, která se každým vdechnutím víc a více živlem plní, lépe řečeno nasává. Každé nové vdechnutí stupňuje teplotu živlu a stlačuje jí do těla, kde se rozrůstá až k úplnému žáru. Horkost a síla rozpínavosti se stále zvětšují, ohnivý tlak mohutní, takže máte konečně pocit, že jste sami ohnivě žhaví. Celý postup vdechování a procházení ohnivého živlu tělem je samozřejmě čistě imaginární. Při cvičení je třeba mít a udržovat nejplastičtější představu ohně. Započněte se sedmi vdechy ohnivého živlu a při každém dalším cvičení přidejte jedno vdechnutí. Průměrně postačí 20-30 vdechů. Pouze žáci tělesně zdatní a mající pevnou vůli mohou tento počet libovolně zvýšit.

Abyste při vdechování nemuseli počítat, sáhněte k své malé pomůcce tj. k uzlíčkovému nebo korálkovému růženci a při každém vdechnutí posuňte jeden korálek. Z počátku pocítíte teplo pouze duševně, ale při každém dalším experimentu stane se žár duševně i tělesně citelnějším a vy můžete kromě zvýšené teploty (pocení) dosáhnout i stupně horečky. Jestliže žák mezitím dosáhl vyrovnanosti živlů v duši, nemůže mu takové nahromadění živlů v těle ani v nejmenším uškodit.

Po skončení cvičení imaginárního hromadění ohnivého živlu pociťujete imaginárně žár a rozpínavost ohně. Nyní cvičíte v obráceném pořadí takto:

nosem normálně vdechujte a ústy a celým tělem (póry) postupně vydechujte, vypouštějíce ohnivý živel do celého vesmíru. Při vydechování živlu dodržujte tentýž počet jako při vdechování. Bylo-li např. započato sedmi vdechy, musíte rovněž sedmkrát vydechnout, prostě kolik vdechů, tolik výdechů. Je to velmi důležité, neboť po skončení cvičení musí žák mít pocit, že je prost vdechovaného živlu a vyvolané teplo musí opět zmizet. Proto se doporučuje používat při cvičení růžence. Cvičte nejdříve se zavřenýma a později otevřenýma očima.

V Orientu jsou zasvěcenci, kteří toto cvičení (nazvané Sádhana) provádějí řadu let a dokáží následkem toho živel ohně tak zhustit, že chodí v zimě za nejkrutějších mrazů nazí a bosí, aniž by pocítili chlad a jsou dokonce ještě schopni kolem svého těla ovinuté mokré šátky ve chvilce usušit. Nahromaděním ohnivého živlu v těle působí na své okolí a tím přímo na přírodu, takže mohou nechat roztát sníh a led nejen ve svém bezprostředním okolí, ale v okruhu několika kilometrů.

Takové a podobné úkazy dokáže vyvolat i Evropan, pakliže těmto cvikům věnuje dostatek času. Pro náš magický vzestup potřebujeme však zvládnout všechny živly, nikoliv jen jediný z nich, což je z magického hlediska také naprosto správné.

Nyní jsou na řadě cvičení se živlem vzduchu, při nichž si počínejte stejně jako u živlu ohně, pouze představa pocitu je jiná. Zaujměte tutéž pohodlnou pozici, zavřete oči a domnívejte se, že se nacházíte uprostřed vzdušného prostoru, který zaplňuje celé univerzum. Ze svého okolí nic nevnímejte a nic jiného nesmí pro Vás existovat než vzduchem naplněný celý vesmír obestírající prostor. Do své prázdné nádoby duše a hmotného těla vdechujte celým tělem (plícemi a póry) živel vzduchu. Každým dechem naplňujte celé své tělo mocněji a více vzduchem. Musíte přímo ulpět na představě, že Vaše tělo saje každým vdechnutím do sebe vzduch a podobá se přímo balónu. Zároveň to spojíte s pocitovou představou, že se Vaše tělo stává lehčím, že je již tak lehké jako samotný vzduch. Pocit lehkosti musí být tak intenzivní, že své tělo pro svou lehkost již ani nebudete pociťovat.

Jako u živlu ohně započnete i u živlu vzduchu se sedmi vdechy a výdechy. Po ukončení cvičení musíte mít opět jistotu, že ze živlu vzduchu ve Vašem těle nic nezůstalo a Váš pocit je tentýž, jako před zahájením cvičení. Neopomeňte sáhnout opět po růženci, který Vám usnadní počítání. Od jednoho cvičení k druhému stupňujete počet vdechů a výdechů. Nedoporučuji však více než čtyřicet vdechů a výdechů.

Poznámka:

Cestovatelka a badatelka Tibetu Alex. Dav. Neelová popisuje ve svých knihách podobný experiment, nazvaný ŠOD, který prý provádějí tibetští lámové. Avšak pro praxi a obzvláště pro Evropana se tento způsob pro svou nedokonalost vůbec nehodí a proto ho žákovi magie také nedoporučuji.

Neustálým prováděním tohoto experimentu mohou zasvěcenci dosáhnout fenomenálních jevů, jako kráčení po vodě, pohyby ve vzduchu, přemístění těla a mnohých jiných jevů, zejména tehdy, když se soustřeďují pouze na jediný živel. Nás mágy jednostranné fenomény nemohou uspokojit, protože nejsou naším cílem. Hodláme vniknout mnohem hlouběji do poznání a ovládání živlů a chceme také více dosáhnout.

Nyní následuje popis praxe se živlem vody. Posadíte se opět do ásany, zavřete oči a zapomenete na celé své okolí. Představíte si, že se celé univerzum podobá širému moři, v jehož středu se nacházíte. Každým vdechem celého těla se Vaše tělo plní a nasává živlem vody. Chlad vody musíte pociťovat v celém těle. Jestliže jste sedmi dechy naplnili své tělo tímto živlem, vydechnete opět sedmkrát a při každém vydechnutí zbavíte tělo vodního živlu, takže při posledním výdechu nezůstane ve Vašem těle ani nejmenší částečka tohoto živlu. Růženec Vám bude opět vhodnou pomůckou při počítání.

Každé další cvičení prodloužíte o jedno vdechnutí. Čím častěji budete tyto experimenty provádět, tím více pocítíte živel vody a jeho mrazivou vlastnost. Konečně si musíte připadat jako rampouch. Každé jednotlivé cvičení však nesmí trvat déle než dvacet minut. Časem musíte dokázat učinit své tělo ledovým i v nejparnějším měsíci.

Zasvěcenci v Orientu ovládají tento živel tak dokonale, že s ním hravě provádějí fenomenální jevy. V období parna a sucha přivádějí dle libosti a uznání déšť a zase naopak ho zadrží, je-li toho třeba, zahánějí bouři, uklidňují rozbouřené moře, ovládají všechna zvířata pod vodou atd. Skutečnému mágovi jsou takové a podobné fenomény snadno vysvětlitelné.

Zbývá ještě popsat cvičení posledního živlu tj. země. I zde usednete jako u ostatních živlů do ásany. Celé univerzum si tentokrát představíte jako nekonečnou zem, v jejímž středu sedíte. Nesmíte však v zemi vidět pouze kus hlíny, nýbrž hustou zemitou látku. Specifické vlastnosti země jsou hustota a tíha. Vdechujete opět celým tělem a naplňujete své tělo touto těžkou látkou. Nejdříve učiníte opět pouze sedm vdechů a prodloužíte každé další cvičení o jedno vdechnutí. Musíte dokázat soustředit v sobě tolik zemité hmoty, že Vaše tělo bude mít tíhu olova a touto tíhou téměř ochrne. Vydechování je totéž jako u předešlých cviků. Po skončení experimentu musíte mít tentýž normální pocit jako před cvičením. Cvičte maximálně dvacet minut.

Toto cvičení (zvané Sádhana) jev Tibetu velmi oblíbené; tamější lámové počnou nad kusem hlíny rozjímat, rozebírají ji a opět o ní meditují. Pravý mág si se živlem země lépe poradí, uchopí a zvládne jej u samého kořene a nepotřebuje se zabývat tak svízelnými meditačními pochody.

Barva jednotlivých živlů může sloužit jako pomocná představa a to oheň v barvě rudé, vzduch v barvě modré, voda v barvě zelenavě-modré a země v barvě žluté, šedé nebo černé. Představa barev je zcela individuální, ale není bezpodmínečně nutná. Komu práci usnadní, ať si jí na počátku vypomůže. Při veškerých cvičeních jde hlavně o pocitovou představivost. Po delším cvičení musí každý jednotlivec dokázat vytvořit např. u ohnivého živlu takový žár, který, měřený teploměrem, vykazuje zvýšenou teplotu. Tato průpravná cvičení týkající se ovládání živlů, jsou nezbytná a musíme jim tudíž věnovat náležitou pozornost. Způsob jevů, které zasvěcenec může vyvolat např. u zvládnutého živlu země, je velmi rozmanitý a každý o něm může libovolně meditovat. Zvládnutí živlů je nejtvrdším oříškem v magické vědě a jen velmi poskromnu bylo až dosud o něm hovořeno, protože v sobě skrývá největší arkánum. Je nejdůležitějším odvětvím v magii a kdo neovládá živly, ten v magické vědě sotva co podstatného dokáže.

Stupeň III. - Magický výcvik těla

První stupeň této učební soustavy se žákovi stal již zvykem, takže jej snadno podrží po celý cyklus. Druhý stupeň rozlišuji v tomto pojednání dalšími pokyny. Klidné držení těla žák prodlouží na půl hodiny. Dechová cvičení pomocí pórů budeme v tomto stupni provádět v jednotlivých tělesných orgánech. Žák musí být schopen nechat dle přání dýchat pomocí pórů samostatně každou jednotlivou část těla. Započneme u nohou a končíme hlavou. Praxe je následující.

Usedněte do své obvyklé pozice a zavřete oči. Svým vědomím se přeneste do jedné ze svých nohou. Nezáleží na tom, jakou nohou započnete, zda pravou či levou. Představujte si nyní, že se Vaše noha rovná plicím a vdechuje a vydechuje právě tak jako Vaše plíce životní sílu z celého univerza. Vdechujete (sajete) tedy životní sílu z celého univerza a vydechováním ji opět do celého univerza vracíte (vylučujete). Když se Vám to při opakovaném vdechování a vydechování (asi sedmkrát) podařilo, přejděte k druhé noze. Načež dýchejte oběma nohama současně. Po dosaženém úspěchu proveďte totéž cvičení s rukama, nejdříve s jednou, pak s druhou a konečně s oběma současně. Po zdařilém provedení cvičení přijdou na řadu další orgány a to pohlaví, střeva, žaludek, játra, slezina, plíce, srdce, hrtan a hlava.

Cvičení můžete považovat za splněné, jestliže se Vám podařilo nechat každý jednotlivý orgán, i ten nejmenší, samostatně dýchat. Toto cvičení má veliký význam, neboť nám dává možnost ovládat každou jednotlivou část těla, kterou můžete nabíjet životní silou, ozdravit ji a oživit. Když to totiž dokážeme provést sami na sobě, pak není již takovým velikým uměním působit přemístěním svého vědomí i v jiném těle, což v magnetickém přenášení síly, tedy v magickém zdravotnictví, hraje velkou úlohu. Věnujte proto tomuto cvičení veškerou pozornost.

Další cvičení magického výcviku těla je hromadění životní síly. Naučili jsme se dýcháním póry celého těla vdechovat a vydechovat životní sílu z celého univerza. Nyní přikročíme k hromadění (kupení) životní síly. Praxe je následující.

Sedíte ve své ásaně a vdechujete plícemi a póry celého těla do sebe životní sílu z univerza. Životní sílu však tentokrát univerzu nevrátíte, nýbrž ponecháte ve svém těle. Při vydechování nemyslete na nic a vydechujte pravidelně spotřebovaný vzduch. Každým novým vdechnutím pociťujete, jak se Vaše tělo stále více plní životní silou respektive jak se ta ve Vás kupí. Tlak životní síly musíte v sobě pociťovat jako stlačenou páru a představit si, že tato stlačená životní síla vyzařuje z těla navenek jako topné těleso. Síla tlaku a záře kolem Vás šíří každým dalším vdechnutím, stává se silnější a pronikavější.

Opakováním tohoto cvičení musíte dospět tak daleko, že pronikavé záření životní síly dokážete vysílat ze svého těla na vzdálenost několika kilometrů. Tlak a pronikavost Vašeho záření musíte doslova pociťovat. Cvik dělá Mistra! Započnete opět sedmi vdechy a každý den přidáte jedno vdechnutí. Každé jednotlivé cvičení nesmí trvat déle jak dvacet minut. Tyto cviky provádějte zejména tehdy, když při svých pracích a experimentech spotřebujete mnoho pronikavé životní síly, jako je např. ošetřování nemocných, působení na dálku, magnetizování předmětů atd.

Jakmile nakupenou životní sílu již nepotřebujete, musíte tělo opět uvést do původního stavu, neboť není radno pohybovat se v běžném životě s předimenzovaným napětím. Působilo by to neblaze na nervy, vedlo k nervozitě a ochablosti a vyvolalo by to i jiné nežádoucí jevy. Experiment ukončíte tím, že při vydechování vrátíte nakupenou životní sílu imaginárně do univerza. Přitom vdechujete jen čistý vzduch a napětí životní síly vydechujete tak dlouho, až jste dosáhli opět pocitu rovnováhy. Po delším provádění tohoto cvičení dokáže mág vrátit univerzu životní sílu najednou, takřka explozivně, podobně jako kdyby vzduchem naplněná pneumatika neočekávaně praskla.

V tomto náhlém vylučování životní síly se cvičte teprve tehdy, když se Vaše tělo stalo dostatečně odolným. Máte-li v tom určitou zručnost, provádějte totéž zvolna s jednotlivými částmi těla. Dbejte při tom hlavně výcviku rukou. Zasvěcenci provádějí tyto cviky i s očima a mohou okouzlit nejen jednu osobu, ale fascinují celou řadu lidí, ba co více, mohou si podmanit celé davy.

Mág, jenž toto dokáže svýma rukama, má pak skutečně žehnající ruce. V tom vězí tajemství žehnající moci, vkládání rukou na nemocné atd.

Cvičení tohoto stupně je splněno, jestliže jste dokázali nakupit životní sílu nejen v celém těle, ale v každé jednotlivé části těla a záření této nahromaděné síly promítnout navenek. Ovládáním tohoto cvičení je magický výcvik těla třetího stupně ukončen.

Dodatek k III. stupni

Žák, který svědomitě cvičil a následkem toho dospěl v magickém vývinu až sem, jistě již sám zpozoroval celkovou přeměnu své bytosti. Jeho magické schopnosti se budou ve všech směrech zdárně vyvíjet. Po stránce mentální se jeho vůle zpevnila, získal větší odolnost, lepší paměť a bystřejší postřeh, jakož i jasný rozum. Po stránce astrální se stal klidnějším, vyrovnanějším a v něm dřímající schopnosti se v něm budou nadále vyvíjet podle jeho povahy a nadání. Po stránce hmotné jistě s radostí sám přizná, že je zdravější, svěžejší a jaksi omlazen. Jeho životní síla zdaleka předčí životní sílu mnoha jeho bližních a v praktickém životě mnoho dosáhne následkem své zářivé síly. Tak např. může silou svého záření zbavit místnost, ve které se zdržuje, nepříznivých vlivů a naplnit ji svou životní sílou. Dále může s úspěchem ošetřovat nemocné i na dálku, protože je schopen vysílat svou zářivou sílu na kilometrovou vzdálenost. Rovněž má možnost nabíjet svou zářivou silou předměty svými přáními. To vše jsou jen pouhé příklady,neboť žák sám pozná, kdy a kde může své magické schopnosti vhodně uplatnit. Nechť si je však vždy vědom toho, že lze magických schopností užít jak k dobrým, tak i k sobeckým účelům a udělá proto dobře, když se bude stále držet přísloví: "Jak kdo zasil, tak sklidí!" Jeho cílem proto bude vždy konat jen to nejlepší z nejlepšího. Práce s magnetizmem dovoluje a umožňuje všechny možné variace. Pro lepší přehled upozorňuji zde žáka ještě na několik možností.

IMPREGNOVÁNI MÍSTNOSTI

Dýcháním plícemi a póry celého těla vdechujte životní sílu a stlačujte ji celou svou imaginační schopností do svého těla, kde musí přímo dynamicky zářit. Vaše tělo se tak stává světelnou silou, jen ohniskem, ba možno říci, individuálním sluncem. Při každém vdechnutí zesilujte jak stlačenou životní sílu, tak i sílu světla a naplňte jimi místnost, v níž se nacházíte. Silou Vašeho záření musí místnost doslova tonout ve slunečním svitu. Pří vytrvalém cvičení je dokonce i možno osvětlit ve tmě, tedy v noci, místnost natolik, že je možno předměty dobře rozpoznávat a to nejen osobou cvičící, ale i nezasvěceným. Světlo životní síly se dá totiž tímto způsobem zhmotnit až na skutečné denní světlo a vše záleží vlastně jen na cviku a na síle imaginační. Avšak jenom s tímto zjevným úkazem se mág samozřejmě nespokojí, neboť dobře ví, že životní síla je povahy univerzální a že není jen nositelem jeho idejí, myšlenek a přání, ale i uskutečňovatelem jeho imaginace, a že může touto životní silou všeho dosáhnout. Je úlohou plastické imaginace, aby toto vše zrealizovala (uvedla ve skutek). Jestliže cvičící naplnil svou pracovní místnost silou svého záření, nechť si při tom představí to, čeho chce dosáhnout. Např. že všechny se v místnosti zdržující astrální a magické vlivy se pročišťují a mizí, anebo že nejenom jemu samotnému bude v místnosti dobře a zdrávo, ale každému, kdo do ní vstoupí a v ní se zdrží. Kromě toho může mág svou obývací a pracovní místnost impregnovat přáním, aby při všech jeho pracích měl správnou inspiraci, kýžený úspěch atd. Pokročilí mágové jsou dokonce schopni chránit svou místnost před nevítanými hosty tím, že ti, jakmile vstoupí do místnosti, jsou neklidní a nechtějí se v ní ani zdržet. Taková místnost je pak naplněna ochrannou myšlenkou nebo idejí bázně. I subtilně je možno místnost impregnovat a to tak, že každý, kdo do ní vejde bez dovolení,je jakoby ochrnut a vržen nazpět. Jak vidíme, má mág nepřeberné možnosti a na jejich základě si může sestavit ještě jiné zcela individuální metody. Vydechováním vypouští mág nakupenou životní sílu opět do univerza a může svou představivostí v místnosti ponechat pouze sílu zářivou a světelnou. Může ale také svou představou imaginovat životní sílu do místnosti přímo z univerza, aniž by ta musela procházet nahromaděna jeho tělem. Takto si může počínat, když v hromadění životní síly získal určitou praxi. I svá vlastní přání může tímto způsobem do místnosti impregnovat. Imaginaci spojené s vůlí, vírou a pevným přesvědčením nejsou kladeny meze. Při těchto pracích není mág odkázán pouze na ohraničený prostor, nýbrž může dvě i více místností impregnovat současně, ba i celý dům může naplnit svou životní a zářivou silou, kterou nechá nejdříve projít vlastním tělem nebo jí dle uvedené metody čerpá přímo z univerza. Jelikož síla představivosti nezná ani času ani prostoru, může tuto práci vykonávat i na největší vzdálenost. Časem a získanou technikou bude schopen impregnovat náležitě i tu největší místnost, ať se nachází v samé blízkosti anebo v největší vzdálenosti. S ohledem na svůj etický vývin bude tím sledovat vždy jen to nejšlechetnější a jeho moc bude bezmezná. Vytrvalost bude nakonec vždy korunována úspěchem!

Dodatek k III. stupni

BIOMAGNETIZMUS

Žákovi je dána možnost poznat ještě další specifickou vlastnost životní síly, která je pro magické práce rovněž velmi důležitá. Je mu již známo, že životní silou a přáním v uskutečnění se dá nabíjet každý předmět, každé zvíře i každý životní útvar. Životní síla má však také tu vlastnost, že může pojmout jakoukoliv cizí myšlenku i cizí pocity, jimiž se infikuje a nakonec spojí. Koncentrovaná životní síla by se tudíž brzy smísila s jinými myšlenkami, což by účinek impregnované myšlenky oslabilo, ale nejen to, dokonce i znemožnilo, kdyby mág častějším opakováním experimentu napětí nezesílil a tím i vložené přání neoživil. To vše by způsobilo velkou ztrátu a kromě toho by to nepříznivě ovlivnilo i očekávaný výsledek. Žádoucí vliv působí jen potud, pokud se v žádaném směru nachází napětí. Jestliže tomu tak není, pak životní síla vyprchá, smísí se s jinými vibracemi a účinek pozvolna klesá. Aby mág tomu všemu mohl čelit, musí znát zákon BIOMAGNETIZMU. Životní síla nevstřebává do sebe jen jednu ideu, představu, myšlenku anebo jediný pocit, nýbrž také pojem času. Na tento zákon, respektive na tuto specifickou vlastnost životní síly musíme brát zřetel při svých experimentech s ní, a později též při práci se živly. Provádíte-li tedy impregnaci určitého přání pomocí životní síly, musíte dbát též času a prostoru. V magii platí tato pravidla:

Práce v akášickém principu je bez času a prostoru.

V mentální úrovni operujeme časem.

V astrální prostorem (tvarem, barvou).

Na hmotné úrovni časem a prostorem zároveň.

Několika příklady znázorním práci biomagnetizmu. Naplňte místnost životní silou a impregnujte ji přáním, že Vám v místnosti bude dobře a že budete zdrávi. Termínujte, lépe řečeno, upoutejte sílu a přání na to, že pokud místnost obýváte a v ní se zdržujete, tento vliv v ní trvale zůstane, že se v ní automaticky bude obnovovat a ustálí se i tehdy, kdybyste místnost přechodně třeba na delší dobu opustili. Vstoupí-li někdo jiný do Vašeho obydlí, aniž by o nakupené životní síle věděl, bude i jemu v něm dobře. Občas můžete hustotu a sílu záření ve svém bytě opakováním přání zesílit. Zdržujete-li se pak v takto ovlivněném bytě trvale, má zde nahromaděná a ovlivněná životní síla stále dobrý vliv na Vaše zdraví, tedy na Vaše tělo. Vibrace životní síly jsou v tomto prostoru pak zabarveny přáním zdraví. Máte-li ale v úmyslu provádět v této místnosti např. různá okultní cvičení, která nemají se zdravím nic společného a sledují jinou ideovou vibraci, nebudou Vaše úspěchy tak dobré jako v neovlivněné místnosti, nebo v takové, kterou jste před tím pro své práce náležitě ovlivnili. Učiníte proto lépe, když si po každé nabijete místnost takovou ideovou vibrací, kterou Vaše práce a cvičení vyžadují. Můžete např. nabíjet i prsten, kámen apod. s přáním, aby osoba, která jej nosí, měla štěstí a úspěch. Jsou dvě možnosti nabíjení a termínovaní. První záleží v tom, že silou své představivosti a koncentrací na dotyčné přání spoutáte životní sílu do kamene nebo kovu a termínujete v tom směru, že se v něm tato síla trvale udrží a že si bude dokonce z univerza automaticky přitahovat další sílu, která bude mohutnět a oné osobě přinášet tak dlouho štěstí a úspěch, pokud bude předmět nosit. Zvolený předmět možno libovolně nabíjet i na kratší dobu trvání, účinku, např. že vliv ihned pomine, jakmile bylo účelu dosaženo. Druhou možností je tak zvané univerzální nabíjení s tímtéž pracovním postupem, avšak se změnou v soustředěnosti přání a to, že předmět (prsten, kámen, šperk) bude po celou dobu svého trvání přinášet nositeli, ať je jím kdokoliv, stálé štěstí, úspěch atd. Taková univerzální nabíjení, byla-li provedena opravdovým zasvěcencem, podrží svoji sílu s plnou účinností po celá staletí. Jak známo z historie egyptských mumií, působí těmito způsoby připoutané síly celá tisíciletí. V případě, že by se talisman nebo předmět, jenž byl ovlivněn pro určitou osobu, dostal do jiných rukou, ztrácí pro druhou osobu na účinnosti. Dostane-li jej ale původní majitel zpět, působí účinek automaticky dál. V dalším popisují jiné pracovní působiště se životní silou a to léčebný magnetizmus. Léčí-li mág nemocného, ať již osobně magnetickými tahy nebo vkládáním rukou či na dálku, to znamená představou a vůlí, musí i zde dbát zákona času, chce-li v tomto odvětví dosáhnout pronikavých úspěchů.

Obvyklý způsob magnetizování je ten, že magnetizér nechá pomocí své představy proudit svou životní sílu ze svého těla, ponejvíce z rukou, do těla nemocné osoby. Tato metoda předpokládá, že má přebytek životní síly, nechce-li ohrozit vlastní zdraví. Bohužel jsem byl svědkem velmi smutných případů, kde magnetizér vydal ze sebe tolik životní síly, že to poškodilo jeho zdraví do té míry, že byl blízek úplnému nervovému zhroucení, nehledě k ostatním přidruživším se chorobám, jako chabé srdce, srdeční astma apod. Takovým následkům nelze zabránit, jestliže magnetízér vydá ze sebe více síly než může načerpat a to zejména tehdy, léčí-li v současné době více pacientů.

Tato metoda má ale ještě tu nevýhodu, že totiž magnetizér přenáší na pacienta svou sílou zároveň své duševní vibrace a povahové vlastnosti, takže ovlivňuje a infikuje pacienta nepřímo i duševně. Proto se u každého magnetízéra vyžaduje a předpokládá ušlechtilá povaha (víz příslušnou literaturu). Má-li však magnetizér pacienta, jehož povahové vlastnosti jsou ještě horší než jeho vlastní, tak zase naopak tyto nepřímo bere na sebe, což je pro něho v každém ohledu nepříznivé.

Naproti tomu okultně školený magnetízér nedává pacientovi životní sílu vlastního těla, nýbrž čerpá z univerza do svých rukou, impregnuje ji přáním na zdraví a nechá jí proudit do těla nemocného. Obě metody vyžadují však častější opakování experimentu, má-li býti dosaženo rychlejšího úspěchu. Disharmonie, nebo nemoc sama, anebo středisko nemoci vysávají a spotřebovávají totiž velmi rychle přenesenou sílu a po dalším přísunu síly přímo dychtí, takže je třeba experiment opakovat, nemá-li se stav nemocného zhoršit.

Jinak je tomu u mága. Pacient pocítí teprve tehdy určité ulehčení, když se mág duševně otevřel, to znamená, když ve vlastním těle provedl dynamické nakupení životní síly, jejíž světelné záření na nemocného převádí. Mág může úspěšně používat nejrůznějších metod, musí ale vložit do své imaginární představy přání, že se nemocnému vede od hodiny k hodině, ode dne ku dní lépe. V dalším uvádím několik způsobů, jichž se může každý mág pří léčení nemocí přidržet.

Především musí umět nemoci dobře rozpoznávat. Tuto znalost si osvojí studiem příslušné literatury. Musí samozřejmě též dobře ovládat anatomii. Nebude zajisté natolik nesvědomitý, aby léčil nemoci, které vyžadují rychlý chirurgický zákrok a rovněž infekční choroby neponechá jen vlastnímu zásahu. Může však v takových případech hojivý proces urychlit a dosáhnout zmírnění bolestí při lékařském ošetření. To dokáže i na dálku.

Výhodou je, když se lékaři specializují i v tomto odvětví a vedle alopatického umění sáhnou i k praktikám magie. Proto učiní mág dobře, když se ujme jen takových případů, u kterých lékař magický způsob léčení přímo doporučuje, nebo ať pracuje ve spojení s lékařem, nechce-li být prohlášen za mastičkáře či šarlatána. Každý mág ať sleduje především blaho a dobro nemocného a nečeká ani na vděk, ani na odměnu. I chvála a uznání mu musí zůstat cizí. Bude-li se držet jen vznešeného ideálu dobra, zaslouženého požehnání se mu stejně dostane. Šlechetně smýšlející mágové pomáhají nemocným, aniž by nemocní měli o tom tušení. Tento způsob pomoci svým bližním přináší největší požehnání. 

Uvádím ještě několik běžných metod, jichž může mág používat, aniž by musel mít obavy, že jimi uškodí vlastnímu zdraví.

Dříve než přistoupíte k lůžku nemocného, učiňte nejméně sedm vdechů plícemi a póry a nahromaďte v sobě velké množství životní síly z univerza, kterou nechte v podobě slunce zářit nejjasnějším světlem. Snažte se opětovným vdechováním životní síly utvořit kolem sebe v okruhu nejméně deseti metrů mohutnou zářivou sílu, která se musí přibližně rovnat životní síle deseti normálních osob. Musíte mít pocit, že nahromaděná životní síla září ve Vás slunečním jasem. Když se takto zářivý nacházíte v blízkosti nemocného, pocítí ten okamžitě zmírnění bolestí, je obestřen blahodárnou atmosférou a není-li jeho choroba příliš vážná, bude ihned uzdraven. Nahromaděnou zářivou sílu přeneste na nemocného zcela individuálně a je na Vaší libovůli, jednat dle vlastního uznání.

Školený mág nedělá ani magické tahy ani nevkládá ruce, neboť to vše jsou jen pomocné manipulace, pouhé opory jeho projevené vůle. Mág ví, že stačí úplně, když uchopí pacienta za jednu, případně za obě ruce a pracuje s představou. Oči může mít při tom otevřené i zavřené; chce-li, může se na nemocného dívat, není to ale nutné. Zde pracuje výhradně imaginace. Mág může také po dobu přenosu síly u pacienta sedět, aniž by s ním tělesně přišel do styku. Představí si prostě, že jej obklopující vyzařovací síla přechází do těla nemocného, že je tam jeho imaginací silou vtlačena a že proniká a prosvěcuje všechny póry pacientovy. Zároveň svou vůlí rozkáže, aby stlačená světelná síla trpícího uzdravila. Musí pří tom stále udržovat představu, že se nemocnému vede od hodiny k hodině lépe, že je každým dnem zdravější a světelné síle rozkáže, že tělo nemocného nesmí dříve opustit, dokud nebude úplně zdráv. Když tělo nemocného naplní takovým množstvím světelné síly, které u zdravého člověka je co do míry, asi jeden metr záření, dosáhne tím překvapujících účinků.

Opakuje-li po nějaké době tento experiment, potřebuje pouze napětí koncentrované světelné síly zpevnit a dobrý úspěch je předem zaručen. Za prvé nemůže světelná síla unikat, protože je připoutána a byl jí udělen rozkaz, aby se automaticky obnovovala. Za druhé bylo termínováno, aby se tělo stále více uzdravovalo. A za třetí byl síle vymezen prostor, kterým je tělo nemocného. Při tom je vždy vhodné poutat zářivou sílu ještě zevně a to asi jeden metr kolem těla, což jak shora uvedeno, odpovídá září normální osoby. U této metody bylo dbáno základní podmínky hmotného zákona o čase a prostoru. Mág pří tomto způsobu léčení poznal, že jeho zářivá síla, kterou na pacienta přenesl, není slabší, nýbrž že je stejně intenzívní jako před tím. Je to tím, že v těle stlačená životní síla se automaticky obnovuje a vydanou sílu okamžitě nahradí. Mág bude proto vždy schopen léčit i celé stovky nemocných, aniž by to šlo na újmu jeho vlastní nervové a duchovní síly.

Další způsob je ten, že mág vtlačí přímo do těla nemocného anebo pouze do onemocnělé části životní sílu póry s představou, že se životní síla musí až do úplného uzdravení z univerza sama obnovovat. I zde se představa spolu s přáním váže na čas a prostor. Tohoto způsobu se užívá pouze u nemocných, kteří mají ještě dostatek nervové síly, která určitý tlak nahromaděné životní síly vydrží. U školeného mága je totiž nakupená životní síla již zhmotnělá tj. zhuštěná hrubohmotná síla, kterou možno porovnat s elektřinou. Tento způsob je v porovnání s ostatními způsoby nejoblíbenější, neboť velmi jednoduchý a nadmíru účinný. Jiný, zcela zvláštní způsob je ten, že mág nechá pomocí své představivosti nemocného vdechovat svou vlastní vyzařovanou světelnou sílu. Je-li pacient schopen koncentrace, může to učinit sám, není-li tomu tak, provede za nemocného imaginaci mág. Celý postup je v praxi asi tento:

Vaše vyzařovací síla sahá do okruhu asi deseti metrů. Jelikož jste v blízkosti nemocného, tone doslova v záplavě Vaší zářivé síly, kterou jste impregnovali přáním na uzdravení. Pacient, jenž je schopen koncentrace, je skálopevně přesvědčen o tom, že každým dechem přijímá Vaší světelnou sílu, která ho uzdravuje. Intenzivně musí myslit na to, že tato léčivá síla v něm trvale zůstane, že se mu daří stále lépe i tehdy, když mág jíž není v jeho blízkosti. Jestliže ale pacient není schopen vlastní koncentrace, nebo jde-li o nemocné děti, musíte si sami představit, že nemocná osoba každým dechem vdechuje záření Vaší životní síly, přivádí ji do krve a umožňuje tím uzdravení. I zde se musíte koncentrovat s přáním, že vdechovaná síla v nemocném účinkuje kladně a trvale. Je to způsob vdechování životní síly z mágova těla do těla jiné osoby. Pří tom se můžeme opřít o jistý citát v bibli, kde se lemu Kristova roucha dotkla nemocná žena, věříc tím ve své uzdravení. Kristus, pocítiv okamžitě úbytek své životní síly, pravil učedníkům: "Pocítil jsem dotek".

Při každé práci s magnetizmem a životní silou je nutno dbát času a prostoru. S ohledem na to jsem zde uvedl několik příkladů v léčení nemocí a na nepřehlednou řadu dalších způsobů z magnetického hlediska bych mohl ještě upozornit. Mág má např. také možnost spojit se s duchem nemocného, když nemocný spí, a uplatňovat v jeho těle leckterý ozdravovací způsob. Kromě toho může vedle životní síly operovat ještě také se živly, s magnetizmem a elektřinou a nemocné takto magicky léčit. Chtít podrobně popsat veškeré způsoby a možnosti léčení magickou cestou by znamenalo naplnit jeden celý objemný svazek. Snad někdy později mi bude ještě možno vydat zvláštní knihu o okultním léčení z hlediska magie a dát ji k dispozici všem, kdož se magickým léčením zabývají. Zatím to zůstává věcí budoucnosti. V tomto díle mohu jen poukázat na jednotlivé léčebné postupy, s ohledem na pojem času a prostoru, tedy na magnetizmus. Vysocí zasvěcenci a svatí, jejichž imaginace je již tak značně vyvinuta, že se každá z jejich představ v příslušných úrovních okamžitě zrealizuje, nepotřebují žádných soustav. Tací projeví anebo vysloví přání, která se okamžitě stávají skutečností. Dosáhnout rovněž tak vysokého stupně v léčebném a tím v magickém umění má být snahou každého jednotlivého mága.

Děkuji Mistře.....