Magický stupeň IV

Souhrn všech cvičení IV. stupně

I. Magický výcvik ducha

Přemístění vědomí zevně:

• a) do předmětů
• b) do zvířat
• c) do lidí

II. Magický výcvik duše

1. Hromadění (kupení) živlů:

• a) v celém těle
• b) v jednotlivých částech těla dvojím způsobem

2. Tvoření tělesné harmonie v příslušných tělesných oblastech:

• a) oheň - hlava
• b) vzduch - hrud
• c) voda - břicho
• d) země - nohy, pohlavní ústrojí, kostrč

III. Magický výcvik těla

Obřady (rituály) a jejich praktické upotřebení:

• a) gestikulace (gesta)
• b) držení těla
• c) držení prstů

Stupeň IV. - Magický výcvik ducha 

V tomto stupni líčím přemístění vědomí zevně. Musíte umět přenést své vědomí dle libosti a potřeby do každého předmětu, do každého zvířete a do každé lidské bytosti.

Jako u koncentrace s předměty, položte jich několik, nejlépe takové, které jsou denními potřebami, před sebe. Sedíce ve své oblíbené pozici, pozorujte chvilku jeden z nich a zapamatujte si jeho tvar, barvu a velikost. Nyní si myslete, že jste se do tohoto předmětu proměnili. Musíte mít pocit tohoto předmětu a musíte také převzít veškeré jeho vlastnosti. Zároveň musíte prožívat připoutanost předmětu k místu, kam byl položen a že toto místo můžete opustit jedině způsobem zvenčí. I účel, jemuž předmět slouží, si musíte imaginárně vnutit. Při intenzivním koncentrování se Vám musí konečně podařit pozorovat a sledovat z předmětu celé ostatní okolí a podchytit poměr tohoto předmětu k jinému. Tedy leží-li např. předmět na stole, prožíváte jednak jeho vztah ke stolu a jednak i k ostatním na stole se nacházejícím předmětům včetně místností, ve které jsou zmíněné předměty umístěny.

Daří-li se Vám cvičení s jedním předmětem, přejděte postupně ke všem dalším. Cvičení jste splnili, jestliže jste dokázali každý zvolený předmět spojit se svým vědomím do té míry, že jste přijali jeho tvar, velikost a vlastnost a nejméně pět minut bez nejmenšího přerušení v něm prodleli. Pří tomto cvičení musíte své tělo úplně vypustit z mysli a zapomenout je.

Jako další předměty si pro přemístění vědomí zvolte postupně větší objekty, jako květiny, rostliny, keře, stromy atd. Ježto vědomí nezná ani času ani prostoru, náleží principu akášickému. Nezvyklým způsobem cvičení, jakož i počátečními nezdary se nenechte nijak odradit od další práce. Trpělivost, vytrvalost a houževnatost vedou nakonec vždy k očekávanému úspěchu. Žák teprve později pozná pravý význam těchto průpravných cvičení pro další magii.

Ovládá-li přemístění vědomí do neživých předmětů, přikročí ke cvičení s živočichy. Jak jsem již podotkl, je vědomí bez času a prostoru, takže při svých dalších cvičeních nemusíte mít zvolený objekt přímo před očima. Žák je mezitím již tak dalece vycvičen a školen, že si jakoukoliv bytost dokáže imaginárně představit.

Přemístí tudíž své vědomí do imaginární představy kočky, psa, koně, krávy, kůzlete apod. Na druhu zkušebního objektu vůbec nezáleží, může to být právě tak mravenec jako pták nebo slon. Cvičení provede nejprve v nepohyblivém stavu, později v pohybu tj. v chůzi, běhu, letu, v plování nebo v lezení, zcela dle toho, o jaký objekt jde. Žák musí dokázat přemístit své vědomí do jakéhokoliv zvoleného tvaru, v němž se musí plně uplatnit. Alespoň pět minut musí vydržet bez přerušení v jednom objektu setrvat se svým vědomím, chce-li považovat cvičení za zvládnuté. Zasvěcenci, kteří se po léta zabývají těmito cviky, jsou schopni rozumět každému zvířeti a svou vůlí je ovládat.

V souvislosti s tím si potřebujeme pouze připomenout pověsti o vlkodlacích a vzpomenout si na různé jiné povídky, v nichž se praví, že se kouzelníci proměnili ve zvířata. Pro mága mají pohádky a pověsti daleko hlubší význam. Bezevší pochybnosti se v nich jedná o tak zvané černé mágy, kteří nechtíce být poznání při svých bezbožných činech, berou na sebe v neviditelném světě podobu všelijakých zvířat. Dobrý mág takové počínání odsuzuje a svými duchovními schopnostmi prohlédne každou takovou záhadnou bytost a okamžitě pozná pravého původce.

Naše předběžná cvičení neslouží však k tomu, aby sváděla žáka k nepěkným činům, nýbrž aby ho připravila na vysokou magii, kde při určitých pracích musí vzít na sebe vyšší božské tvary, do nichž pak bude přemísťovat své vědomí.

Kdo ve cvičení dospěl až sem a pomocí svého vědomí může vzít na sebe každou zvířecí podobu a setrvat v její představě alespoň pět minut, provede nyní totéž cvičení s lidmi. Nejprve si zvolíme k tomuto účelu své známé, přátele, rodinné příslušníky, jejichž podobu dobře známe, bez rozdílu stáří a pohlaví. Musíte vždy umístit vědomí pocitem i myslí v každém těle tak dokonale, že si samí sobě připadáte, jako byste byli sami představovanou osobou. Od osob známých přejděte k osobám úplně cizím, jaké jste ještě nikdy v životě nespatřili a které si tudíž musíte teprve představit. Nakonec si zvolte jako zkušební objekt ještě také lidí cizích ras a odlišné barvy pleti. Cvičení je splněno, jestliže jste dokázali přemístit své vědomí alespoň na pět minut do cizího těla. Čím déle přemístění vydržíte, tím lepší je váš výcvik.

Tímto cvičením dosáhne mág moci spojit se s každým člověkem, prožívat city a myšlenky, které se ve vědomí představované osoby odehrávají. Pozná její minulost, přítomnost i způsob jednání, ale nejen to, může dokonce i osobu dle vlastního uznání ovlivňovat. Jsa si však dobře vědom přísloví:

"Jak kdo zasel, tak také sklidí", nepřikloní se mág nikdy k nešlechetným činům a nebude nikdy ovládat lidi proti jejích vůli a nutit je jednat nepěkně. Veliké mocí, která je mágovi tímto cvičením nad každým dána, použije jen pro dobro svých bližních, za což se mu vždy dostane požehnání.

Ze všeho toho mág pozná, proč v Orientu žák svého vůdce (Guru) přímo zbožňuje. Tím se totiž žák interaktivně spojuje s vědomím svého Mistra, jímž je takto nepřímo prodchnut, takže žákovy pokroky jsou jistější a rychlejší. Orientální učební soustavy považují proto také Mistra za absolutní nezbytnost ve vývoji žáka. V Tibetu známé Ankhur spočívá na téže základně, pouze v opačném pořadí tj. Mistr se spojí s vědomím svého žáka, na kterého přenese moc a osvícení. Totéž se děje u mystiků, kde jde o tak zvaný pneuma přenos.

Stupeň IV. - Magický výcvik duše .

V této kapitole rozšíříme svoji práci se živly. Naučili jsme se dýcháním plícemi a póry pojmout do sebe určitý živel a pociťovat jeho specifickou vlastnost v celém těle. Nyní naplníme zvoleným živlem jednotlivé části těla, což můžeme provést dvojím způsobem. Mág musí znát a ovládat obě metody. První je tato:

Vdechujte, jak v třetím stupni (magického výcviku duše) uvedeno, plícemi a póry zvolený živel do celého těla a nahromaďte jej v něm tj. vydechujte naprázdno bez jakékoliv přestávky. Při vdechování doprovázejte svou pocitovou představivost specifickou vlastností živlu.

•  u ohně - horkem,

• u vzduchu - lehkostí,
• u vody - chladem
• a u země - tíhou.

Započněme sedmi vdechy a namísto, abyste nahromaděný živel imaginárně vypustili opět do univerza, povedete jej do určité tělesné části tím, že specifickou vlastnost živlu ještě více stlačíte a tělesnou část živlem ještě více naplníte. Stlačený živel musíte s jeho specifickou vlastností v dotyčné části těla pocítit mnohem intenzivněji než v celém těle. Podobně jako když se stlačuje pára, aby bylo dosaženo většího tlaku, právě tak musí být živlem proniknuto maso, kosti a pokožka jednotlivé tělesné části. Pakliže specifickou vlastnost živlu v naplněné částí těla pociťujete dosti značně, nechte živel pomocí své imaginace rozpustit do celého těla a vydechováním (viz III. stupeň) proudit nazpět do univerza. Toto cvičení provedete s každým jednotlivým živlem a to střídavě u vnějšího i vnitřního orgánu s výjimkou mozku a srdce. Do obou těchto orgánů nehromaďte ani u sebe ani u jiných osob jakýkoliv živel, nechcete-li sobě i jiným uškodit na zdraví. Jenom takový Mistr, který je v ovládání živlů dokonale zběhlý, může si do jisté míry dovolit hromadit živly i v srdci a mozku, aniž by si tím uškodil. Své tělo zná dokonale a má je pod svou mocí.

Bez zvláštního hromadění můžeme živly s jejich specifickými vlastnostmi vést do všech orgánů, tedy i do srdce a mozku. Každý začátečník ať se chrání před hromaděním v srdci a v mozku jak živlů, tak životní síly, obzvláště tehdy, není-li ještě schopen sám jasnozřivě pozorovat funkce jednotlivých orgánů. Při hromadění živlů nebo životní síly v celém těle si mozek a srdce na to zvyknou, neboť rozpětí síly pak není jen v jediném orgánu, nýbrž rozprostírá se v celém těle. Je záhodno obzvláště v rukou a nohou dobře ovládat hromadění jak živlů, tak životní síly, protože se s tím mág v praxi nejčastěji setkává. Největší pozornost je třeba věnovat prstům. Další možnost zbavit tělesnou část živlu tkví v tom, že nakupený živel není třeba vést zpět do těla a vydechováním póry jej vrátit univerzu, nýbrž představou můžeme celý nakupený živel vypustit póry do univerza přímo z oné části těla. Tento postup je rychlejší. Mág musí samozřejmě znát a dokonale ovládat oba způsoby. Druhá metoda hromadění živlů do jakékoliv části těla spočívá v tom, že do tělesné části přeneseme své vědomí a necháme ji jako u dýchání póry vdechovat a vydechovat. Při každém vdechu se živel vdechuje a bez představy, tedy naprázdno, se vydechuje. Máme-li pocit, že žádoucí živel je v tělesné části již dostatečně nakupen, vrátíme jej univerzu, odkud jsme ho načerpali. Tento postup je sice rychlý a jednoduchý, vyžaduje však dobré přenesení vědomí a samozřejmě i dokonalé ovládání hromadění životní síly v jednotlivých částech těla. Kdo se stal Mistrem i této praktiky, může jít opět o krůček dál. Je nám již známo, že lidské tělo je rozděleno podle živlů na čtyři hlavní oblastí. Pro snadnější přehled síje zopakujeme: 

Nohy až ke stehnům a ke kostrči včetně pohlavních orgánů odpovídají živlu země. Oblasti břišní se všemi orgány (tj. střeva, slezina, žlučník, játra, žaludek až k bránici) náleží vodnímu živlu. Hrudní koš, plíce a srdce až ke krku jsou vyhrazeny živlu vzduchu. Hlavu se všemi jejími orgány ovládá živel ohně. Účelem dalšího cvičení je naplňování jednotlivých tělesných oblastí jejich příslušnými živly. 

Praxe je tato:

Usedneme opět do své oblíbené pozice (ásany). Plícemi a póry vdechujeme živel země s jeho specifickou vlastností tíhy do zemní oblastí těla (od nohou počínaje až nad pohlavní orgány včetně kostrče). Zemní živel vdechněte sedmkrát, naprázdno vydechněte, takže zemní oblast je naplněna živlem ji ovlivňujícím. Zemní živel ponechte v zemní oblasti a zaveďte sedmi vdechy vodní živel do vodní oblasti, tedy do břicha, aniž byste ho vydechovali, takže je i tato oblast živlem ji ovládajícím rovněž naplněna. Nyní přejděte k dalšímu živlu a vdechněte opět sedmkrát živel vzduchu do hrudního koše a ponechte tento živel v jeho vlastní oblasti. Zbývá ještě oblast hlavy, kterou naplňte taktéž sedmi vdechy živlem ohně, vydechněte naprázdno, takže i oblast hlavy zůstane naplněná živlem ji ovládajícím. Jsou-li všechny oblasti naplněny příslušnými živly, setrvejte asi dvě až pět minut v této poloze, načež započnete s jejich rozpouštěním. A to u nejposledněji naplněného živlu, v našem případě tedy od hlavy, začněte s ohnivým živlem tím, že sedmkrát naprázdno vdechnete a při každém vydechnutí (celkem sedmkrát) necháte ohnivý živel proudit zpět do univerza. Je-li oblast hlavy zbavena ohnivého živlu, přijde na řadu další oblast a to oblast vzduchu, dále oblast vody a konečně oblast země, až je celé tělo opět živlů prosto. Kdo získal při těchto cvičeních určitou praxí, může ji obohatit tím, že jednotlivé tělesné oblasti nejen živly naplní, ale živly v oblastech nakupí. Postup je týž, jak je shora uvedeno, to znamená, že se začíná opět živlem země od nohou a končí se živlem ohně v hlavě. Proces rozložení živlů je týž, jako u předešlého experimentu. Tato cvičení mají veliký význam, neboť uvádějí jak tělo hmotné, tak i tělo astrální v dokonalý soulad s univerzálními zákony živlů. Došlo-li u mága k disharmonii ať již z jakékoliv příčiny a on ihned zasedne k těmto cvičením, dostane se okamžitě do své původní harmonie, nejen po několik hodin, ale po celé dni pocítí blahodárný vliv dokonalé harmonie celého univerza, která v něm vyvolá a zanechá pocit míru a blaženosti. Živlová harmonie v těle poskytuje ještě jiné možnosti a o některých z nich se zmíním v následujícím. Především nemají negativní vlastnosti živlů na žáka žádný vliv. Dosáhl-li žák magické rovnováhy, stojí v centru dění, vidí veškeré zákony, všechen vznik a zánik z univerzální, tedy opravdové perspektivy. Vyhne se nemocem a vyvolá vyrovnávající účinek na vlastní karmu a tím í na svůj osud. Vůči každému nepříznivému vlivu se stane odolnějším. Vytříbí svou mentální a astrální auru a zesílí svou mentální a astrální matrici. Povzbudí své magické schopnosti a jeho intuice nabude univerzální povahy. Jeho astrální smysly se zjemní a jeho intelektuální schopnosti zvýší. 

Stupeň IV. - Magický výcvik těla

Cvičení prvního stupně se stalo žákovi již celoživotní potřebou. Cvičení druhého stupně musí podle času a možnosti prohloubit a zesílit. Je třeba, aby žák byl schopen dodržet bezpodmínečně každou askezi, kterou si dobrovolně uložil, aniž by musel zápasit se svody nebo jím nakonec podlehl. Cvičení třetího stupně je rovněž potřeba ještě prohlubovat. Držení těla musí žák jíž ovládat natolik, že vydrží sedět v ásaně po celé hodiny a to bez nejmenšího hnutí, bez jakékoliv nervozity a napětí a bez nejmenšího dostavování se svalových křečí. Svou vyzařovací sílu musí zesílit, prohloubit a musí ji zdynamizovat, což dokáže zesílenou imaginací, tedy představivostí a hlubší meditací. Mág se musí naučit prakticky používat své vyzařovací síly při každé příležitosti a za každé situace. Musí v tom tak vyniknout, že se každé přání, které do své zářivé síly vloží, ihned uskuteční. Tím se stane schopným poskytnout trpícímu lidstvu v případech nemocí a neštěstí kdykoliv pomoc, za což se mu vždy dostane požehnání. Přikročíme nyní k další, rovněž málo známé kapitole, ve které pohovořím o různém držení těla, o gestikulacích a prstokladech, což jsou takzvané rituály. Základní princip spočívá v tom, že určitá idea, jistý myšlenkový pochod, má být potvrzen vnější vyjadřovací formou nebo naopak určitá idea čí určitý myšlenkový pochod má být gestem vyvolán, hermeticky řečeno evokován. Tento základ platí pro celou obřadnou nebo rituální magii. Tím je řečeno, že lze nejen každou ideu (i každou bytost) vnějším způsobem vyjádřit, ale je možno ji vázat (poutat) i na určitý úkol. Co nemá jména, symbolu nebo zevního znaku, je bezvýznamné. Na této pratézi spočívají veškeré magické pochody a rituály. I každá církevní soustava sleduje od pradávna své zvláštní náboženské kulty. Rozdíl je pouze v tom, že davu bylo z toho všeho přístupno jen velmi málo, vše ostatní bylo přísně tajeno a úzkostlivě střeženo a platilo jen pro církevní hodnostáře a zasvěcence. Každý rituál má svůj zvláštní účel, jemuž také slouží bez ohledu na to, zdali jde o zaklínací kouzla v Tibetu nebo o držení prstů Bali-kněží při provádění různých kultů v Orientu nebo o rituální zaklínání mágů. Syntéza je a zůstane vždy táž. U justičních přelíčení se považuje zdvižení ruky se vztyčenými třemi prsty za důkaz pravdivé výpovědi a tudíž za magické gesto. Z hlediska křesťanského symbolizují vztyčené prsty svatou Trojici. Také každá z přečetných lóží a sekt má své zvláštní rituály. Tak např. jsou lóže svobodných zednářů vázány na určité znamení, slovo a hmat. Z dějepisně historického hlediska by se o tomto tématu mohlo říci mnoho. Pro praktickou magii resp. pro magický vývin by však takové studium bylo zcela bezúčelné. Na pravého mága nijak nepůsobí, čte-li v různých knihách, jak leckterý mág kreslí svůj magický kruh, jak jej považuje za symbol nekonečnosti, Boha a nedotknutelnosti, do něhož na svou ochranu řadí svá génia a andělé a nebo jak láma maluje svou mandalu a při rituálech do ní staví svá Thatagáta jako ochranná božstva. Pravý mág takové cizí návody a poučky nepotřebuje, ježto dobře ví, že to vše má vést pouze k jakémusi zpevnění určité ideje a že to má být pouhou pamětní oporou ducha. V tomto (čtvrtém) stupni magického výcviku těla se mág naučí sestavovat a tvořit si své vlastní rituály, kulty, gesta a držení prstů. Vše záleží na jeho individualitě a schopností. Mnohý mág dosáhne nejprimitivnějšími rituály daleko více, než filozofický spekulant s nejkomplikovanějšími kulty. Přesný směr zde nemůžeme určit a žák musí jednat intuitivně a musí dokázat každou ideu, každý myšlenkový pochod, i to, co si přeje mít uskutečněné, vyjádřit jemu vyhovujícím vhodným gestem, držením prstů anebo rituálem. Zajisté nebude např. chtít žehnající gesto vyjádřit sevřenou, k útoku zdviženou pěstí. Zcela podle situace, ve které se nachází, si sestaví svůj nenápadný rituál, jehož použije, nikým nepozorován, tedy tajně. Někteří mágové, majíce ruce v kapsách, provádějí pohyby prstů uprostřed nejvyšší společností nenápadně obřadnou magii. Využívají při tom živlům odpovídající analogie pěti prstů a určí:

• ukazováček ohni
• palec vodě
• střední prst akáše
• prstenní prst zemi
• a malíček vzduchu

A přitom ponechávají pravou ruku aktivním a levou ruku negativním živlům.

Naučte se proto dávat různým ideám zcela individuální znamení. Pomlčte však o nich před každým, protože kdyby někdo používal pro stejnou ideu téhož znamení, zeslaboval by ji odváděním její síly. Vaše osobní přání, která byste měli rádi co nejdříve splněna, upoutejte na svůj vlastní malý rituál nebo gestikulaci, nejlépe gestikulaci prstů a imaginujte, že se tímto gestem Vaše přání splní, přesněji řečeno, že se již splnilo. Zákon o dodržování přítomné doby a rozkazovacího způsobu platí i zde. Imaginací uskutečnění ve spojení s gestem nebo rituálem je třeba provádět na začátku co nejintenzivněji s pocitem jistoty, samozřejmosti a důvěrou a také s neochvějnou vírou ve zdárný průběh. Nejdříve použijte obojího, tj. jak rituálu tak představy. Později, když se zabýváte s představou přání a jeho uskutečněním, provedete gesto nebo rituál zcela automaticky. Jestliže jste dospěli tak daleko, že se přání ve Vaší představě zautomatizovalo, je další postup opačný, a sice se provede rituál nebo gesto a představa neboli účinnost oné síly se automaticky rozplyne. To je vlastní účel rituálu nebo gestikulace, držení prstů nebo držení těla. Kdo dospěl již tak daleko, že přání ve své představě zautomatizoval, použije již jen rituálu nebo gesta a představa nebo dotyčná síla působí automaticky. Dá se to snadno přirovnat k nabité baterii, u které stačí jen správný dotek, aby dala kdykoliv dostatek proudu. Opakováním představy se zvoleným gestem anebo rituálem se ve sféře příčin akášíckého principu tvoří mohutná zásobárna, která podle přání a účelu přijímá potřebnou vibraci (elektro-magnetické fluidum), barvu, zvuk a všechny potřebné analogie. Tyto můžeme právem pokládat za částice krve v celém jejím složení. Je-li tato zásobárna častým opakováním rituálu dostatečně nabita silou, stačí pak rituál pouze provést, načež se ze zásobárny uvolní částice, která přivodí potřebný účinek. Proto je dobře zachovat o tom všem mlčení, protože stejným rituálem by mohl kdokoliv jiný bez veškeré námahy odčerpávat nabitou sílu a dosáhnout téhož účinku, což by pochopitelně šlo na úkor původce.

Jsou lóže, které svým začátečníkům ukládají provádění jistých rituálů, které takovou zásobárnu sil automaticky nabíjí. Vyšší zasvěcenci mají tak levný přísun pro svou vlastní zásobárnu sil, s nimiž pak mohou bez námahy operovat. Jakmile ale žák dělá pokroky, takže by mohl ze zásobárny již sám čerpat, je mu uloženo, aby rituálu co nejméně používal.

Mnohému přijde při tom na mysl, že některé pokrokové apolitické organizace vykonávají svými pozdravnými gesty vlastně nepřímo magický úkon a že do všeobecné zásobárny sil častým opakováním toho kterého pozdravného gesta, aniž by to tušili, přispívají i když nevelkou, tak přece jen novou dynamičností životních sil. Tak např. byl u německé národně-socialistické strany pozdrav, doprovázený zdvižením ruky, určité mocenské gesto. Je-li ale pak takové silně utvořené kolektivní zásobárny sil zneužito k chamtivým a násilnickým účelům, postaví se tato mentálně napnutá síla následkem své polarity proti svým zakladatelům a výsledkem toho je rozkol a rozklad, nehledě k tornu, že kletby nesčetných obětí, jednak úpících v žaláři, jednak nevinně k smrti odsouzených a smrti na bojišti vystavených, tvoří neviditelně protichůdnou polarizaci, která zásobárnu sil rozpouští.

Tentýž zákon platí stejnou měrou pro veškeré ostatní kulty kdekoli prováděné, ať v náboženství, v sektách nebo v lóžích. Zázračná uzdravování na poutních místech mají tutéž základnu. Věřící čerpá svou pevnou vírou a neochvějnou důvěrou v obraz světce anebo v sochu - duchovní sílu z akášíckého principu, která byla modlícími nakupena a stahuje ji k sobě, čímž dochází k zázraku. Dobře školený mág má na základě univerzálních zákonů k těmto a podobným úkazům vždy svůj správný postoj a dovede si jej logicky vysvětlit. Bylo by pro něho vskutku pouhou maličkostí, kdyby to ovšem měl v úmyslu učinit, strhnout tuto sílu na základě znalostí zákonů, zejména zákonů o polarizaci, z oné zásobárny sil na sebe a rovněž zázračně uzdravovat anebo provádět s ní zdánlivé zázraky.

Eticky vyspělý mág bude však podobné jednání považovat vždy za zcizení, k němuž se nikdy nesníží, neboť jemu jsou k dispozicí jiné možnosti. To budiž jen tak mimochodem podotknuto a věnujme svou pozornost opět rituálům.

Jak jsem se jíž zmínil, lze každou ideu, každé přání a každou představu realizovat rituálem, bez ohledu nato, zda na hmotné, astrální nebo mentální úrovni. Jenom doba uskutečnění závisí za prvé na duchovní zralosti, za druhé na tom, jak vydatně bylo rituálu použito. Mág udělá dobře, když si zvolí takové rituály, které může upotřebit po celý život, tedy rituály univerzální povahy. Čím méně přání bude mít, tím rychleji budou splněna. Pokud prvně zvolené rituály dostatečně uspokojivě neúčinkují, netvořte nové. Zpočátku postačí jeden rituál, nanejvýše tři. Dojde-li mág až k tomuto stupni vývoje, bude již vědět, jak daleko v tomto směru může jít a nakolik dokáže svou zásobárnu opatřovat potřebnou silou.