Magický stupeň VII
Magický stupeň VII

Souhrn všech cvičení VII stupně

I. Magický výcvik ducha

Rozbor ducha se zřetelem na vlastní praxi

II. Magický výcvik duše

Vývin astrálních smyslů pomocí živlů a fluidických kondenzátorů:

a) jasnovidnost

b) jasnosluch

c) jasnocit

III. Magický výcvik těla

1. Tvoření elementárních bytostí na podkladě čtyř různých metod

2. Oživování obrazů magickou cestou

Magický stupeň VII

Magický výcvik ducha

V šestém stupni se žák učil uvědomovat si svého vlastního ducha, jednat jako duch v těle vědomě a také vědomě používat smyslů.

V tomto stupni bude žák vědomě sledovat kvality ducha čili mentálního těla a používat je. Samozřejmě musí i zde dbát analogie živlů. Jak jsem již řekl, lze živel ohně přeměnit ve světlo a obráceně světlo v ohnivý živel. Bez světla by oko nebylo schopno postřehnout a rozpoznávat barvy a tudíž bychom také bez světla nemohli upotřebit své oči. V důsledku toho je smysl zraku analogický se živlem ohně. Specifickou vlastností ohnivého živlu mentálního těla je vůle. Vzdušnému živlu podléhá v mentálním těle intelekt se všemi aspekty a je připisován sluchu. Vodní živel mentálního těla se projevuje v citu čili v žití. Tyto tři živlové principy, tedy: oheň, vzduch a voda tvoří společně v mentálním těle princip země, jehož specifická vlastnost se projevuje ve vědomí. Ákášický princip se nejjednodušším způsobem uplatňuje ve svědomí.

Mág zajisté okamžitě pozná, jak důležitá je právě tato analogie, jestliže již natolik pokročil, že náležitou introspekcí dosáhl v astrálním těle magické rovnováhy. Jeho dalším úkolem budiž nyní, aby svého ducha analyzoval a zjistil, který živel v jeho duchu, tj. v mentálním těle převládá. U lidí, majících velmi pevnou vůli, čímž ovšem není míněna jen tvrdohlavost a pod., nýbrž opravdu pevná vůle, převládá samozřejmě živel ohně. Převládá-li v mágově mentálním těle intelekt neboli rozum se všemi aspekty, můžeme z toho usoudit, že silnější je živel vzduchu. Je-li ale mág především citlivůstkářem, hraje v něm největší úlohu živel vody. Má-li mág slabou paměť, znamená to, že je vědomí všestranně ovlivňováno a s jistotou můžeme říci, že má nadvládu živel země.

Toto rozdělení slouží k zjištění účinností živlů v duchu (mentálním těle) a také k usměrnění vývinu, aby oslabené živly přišly vhodnými koncentračními cviky a hlubokým meditováním do rovnováhy. U mága nesmí převládat ani živel ohně ani vzduchu, vody nebo země a mág musí svá cvičení rozdělit tak, aby jeho usilovná práce živly vyrovnala. Vhodným příkladem podám v dalším správnou charakteristiku.

Dejme tomu, že mág má vysoce vyvinutý intelekt, ale naproti tomu slabou vůli, která neodpovídá zralosti jeho intelektu. V takovém případě musí usilovat o to, aby posílil vůlí vhodnými koncentračními cviky, které povzbudí v duchu ohnivý princip. Musí volit především takový druh koncentrace, který oko více vycvičí, tedy koncentraci týkající se optické imaginace,  jelikož, jak jsem již několikrát podotkl, oko podléhá živlu ohně.

Má-li ale mág silnou vůlí, přitom však slabý intelekt, můžeme z tohoto příkladu usoudit, že imaginárními cvičeními musí věnovat veškerou pozornost sluchu a musí tudíž volit taková koncentrační a meditační cvičení, kterými ucho plně zaměstná. Zjistí-li však mág, že má jak silnou vůli, tak í velmi dobrý intelekt, za to ale pokulhává jeho cit, musí svého ducha učinit citlivějším. To dokáže imaginárními a meditačními cvičeními, kterými bude na cit silně působit. Pozná-li mág, že jeho astrální i mentální tělo inklinuje převážně k zemnímu živlu, např. že jeho myšlenky se tvoří v jeho duchu jen velmi pomalu a že je příliš melancholický, je to nejlepším důkazem, že převládá živel země a musí především rovněž vhodným cvičením školit vědomí. Mág musí se zřetelem k živlům učinit svého ducha dokonale harmonickým a musí volit vždy taková cvičení, která odpovídají živlům současně, takže se v něm bude stejnoměrně stupňovat a vyvíjet jak vůle, tak oheň, tak intelekt - vzduch, cit - voda a vědomí - země.

Na základě tohoto popisu vzniká určitá tabulka, kterou pro lepší srozumitelnost v dalším uvádím:

Akášický princip vychází samočinně jako výsledek koncentrace, takže se o něm nemusím zvláště rozepisovat. Rovněž není třeba uvádět jednotlivá koncentrační a meditační cvičení, ta si žák může sestavit podle specifických vlastností živlů v něm převládajících. Při slabé vůli si zvolí za koncentrační cvičení imaginaci předmětů, obrazů atd. Konečně probral tato cvičení již podle druhého stupně této učební soustavy. Uvedená tabulka harmonie mu má být jen vodítkem či kompasem, aby poznal, který živel převládá a která cvičení musí intenzivněji sledovat. Jako výsledek neboli úspěch tohoto hermetického roztřídění se u něho dle toho projeví také akášícký princip.

Stupeň VII. - Magický výcvik duše

Obzvláště zajímavé téma, se kterým se v tomto stupni magického výcviku duše budeme zabývat, pojednává o vývinu astrálních smyslů se zřetelem k živlům. Uvedená cvičení všech předcházejících stupňů sice stejně vyškolí, oživí a vyvinou mágovy astrální smysly, přesto je třeba obzvláštního vývinu zejména v takových případech, kde pro tu nebo onu schopnost jsou v nadání dány menší dispozice, ježto je každý člověk jinak založen. Proto je záhodno, abych zde uvedl cvičení, která mágovi dají možnost, aby smysly svého astrálního těla vyvinul snadno a rychle.

V magickém výcviku ducha šestého stupně se žák učil uvědomovat si své mentální tělo a jednat jako duch jak prostřednictvím astrálního, tak i hmotného těla. V souvislosti s tím pojednávám v dalším o nejzajímavějším problému a to O jasnozření.

O této schopnosti bylo již napsáno a vydáno mnoho knih, ale žádná z těch, která se mi až dosud dostala do rukou, neposkytuje mágovi nejmenší praktický návod. Proto je dvojnásob namístě, abych odvětví jasnovidnosti důkladně zpracoval.

Pod jasnozřením se všeobecně rozumí druhý zrak, jak to nazývá lidové rčení, nebo správněji řečeno zírání mimo čas a prostor, ať už se jedná o jasnozření do minulosti, přítomnosti a budoucnosti nebo o vidění zemřelých apod. Jen málokterý autor popsal tuto schopnost z psychologického nebo jiného hlediska a proto ať je naším dalším úkolem podrobit jasnozřivost důkladnému studiu.

Předně upozorňují, že existuje vícero druhů jasnovidnosti. U prvního druhu jde o vrozenou schopnost jasnovideckou, která byla majiteli propůjčena již na neviditelném světě nebo, která mu jako výsledek jeho dřívějších vtělení byla dána s sebou do nynější existence. Tento druh jasnovidnosti je samozřejmě nejlepší. Jsou to ale jen jednotlivci, kteří se s ním mohou těšit. Tyto jednotlivce můžeme nazvat rodilými jasnovidci, u kterých je tato schopnost bez vlastního přičinění tak silně vyvinuta, že ji mohou ihned prakticky upotřebit.

Další druh jasnovidnosti se projevuje v tom, že následkem bezděčného vyšinutí živlů v duchu (mentálním těle) se tato schopnost projeví sama, což je patologický zjev. Rovněž silné otřesy při různých nemocech mohou vyvolat určitý stupeň jasnozřivé schopností. Obvykle se tento stav vyskytuje u lidí, kteří následkem mrtvice, nervového zhroucení a i jiných fyzických, psychických nebo duševních úpadků byli vyšinuti z normální rovnováhy a jako průvodní jev se u nich objevila zřetelná nebo méně zřetelná jasnovidnost.

Pro mága - praktika je ovšem tento druh jasnovidnosti nežádoucí, ježto vede dříve nebo později k úplnému zhroucení, což znamená nejen ztrátu jasnozřivé schopností, ale i podlomení zdraví, ba co více, může vést i k předčasnému konci. Tento druh jasnovidců je nanejvýše k politování a to i tehdy, když by jasnovidecké úspěchy těchto lidí byly přímo fenomenální. Do této kategorie patří i osoby, které případným mediálním nadáním mohou vyvolat jasnovideckou schopnost pomocí bytostí. Ani tento druh není možno mágovi - praktikovi doporučit, protože i takové osoby končí obvykle nejen nervovým rozrušením, ale mnohem hůře, tj. dříve nebo později jako duševně choří. V řadách duševně chorých, kteří museli být dopraveni do ústavu pro choromyslné, je mnoho těch, kteří se bez spolehlivého vedení zabývali problémy spiritismu a právě tomu "děkují" za svůj beznadějný stav bez ohledu na to, zda motivy k tomuto studiu byly vážné nebo zda byla sledována pouhá zvědavost, případně ještě jiné povrchní a sobecké důvody.

Dalším druhem vyprovokovaného jasnozření, který rovněž náleží do shora uvedené skupiny, je násilné vyvolávání této schopnosti užíváním omamných prostředků jako jsou opium, hašiš, meskalin (peyotl), sóma a jiné. Předpokládám, že mág této skupině jasnozření nebude věnovat pozornost, neboť vede pomalu, ale jistě k záhubě. Na užívání těchto a podobných nebezpečných opiátů si pozvolna zvykne každý nešťastník (jinak tyto lidi nelze nazvat), čímž si podlomí veškeré morální a duchovní základní pilíře, dále vůli a konečně nervové síly, což se vše samozřejmě vymstí na zdraví a na dalším magickém vývinu. Orient má miliony takových případů a i v západním světě a v ostatních civilizovaných státech se hojně vyskytují.

Samozřejmě je mágovi dána možnost, aby se - pokud sám ještě nedosáhl potřebné zralosti - tím, nebo oním způsobem přesvědčil o existenci jasnozření a o jiných nadpřirozených jevech, ale zpravidla, a to je právě ten nejchoulostivější bod, nezůstane jen pří pouhém přesvědčení, nýbrž pokus se stane zvyklostí a takoví lidé pak nevyhnutelně skončí tímtéž způsobem jako všichni ostatní postižení.

Z tohoto důvodu nepopisuji v tomto svém díle žádný způsob, který by mága mohl svádět k pokusům s uvedenými prostředky a poukazuji raději v dalším na zcela neškodné metody, které podle duchovní zralosti dopomohou zcela automaticky k projevení jasnozřivé schopnosti a jsou tudíž průvodním jevem vyššího magického vývinu.

Je ještě jiný způsob jasnozření a to ten, který byl vyvolán zeslabením nebo přechodným ochrnutím zrakového orgánu, tedy oka. Většina knih, v nichž se doporučuje cvičit jasnovideckou schopnost takzvaným fixováním předmětu, magického zrcadla, křišťálové koule nebo drahokamů, je do jisté míry správnou metodou, která se však nehodí pro každého. Jedině v rukou školeného mága jsou tyto pomůcky pro vývin jasnozření namístě, ale nesmějí tuto schopnost vyvolat ovlivňováním optického nervu, nýbrž mají sloužit pouze jako pomůcka oku, které bylo vědomě školeno. Z magického hlediska není vůbec žádná pomůcka, ať byla sebevíce vychvalována a precizně zhotovena, schopna přivodit dar jasnovidnosti. Schopnost jasnozření sama spočívá: na založení (nadání) a na psychickém a astrálním vývinu a konečně na zralostí mága. Další kapitoly, v nichž popisuji sestavení fluidických kondenzátorů, obsahují též návody na zhotovení magických zrcadel a ostatních pomůcek. Při studiu budiž mágovi jasno, že veškeré zde jmenované prostředky jsou a mají být jen pomůckami, nikoliv samotným faktorem, jenž žádaný výsledek, kterým je pravá jasnovidnost, přivodí.

Konečně se zmíním ještě o posledním druhu jasnovidnosti, který se správným magickým vývinem vyskytuje jako průvodní jev a který je vyvolán systematickým rozvojem smyslů. V našem případě je to jasnovidné oko. Rozhodl jsem se obohatit toto dílo tajnou magickou metodou, o níž nebylo až dosud nikde učiněno zmínky, která je však jak z hermetického hlediska tak i dle zákonné analogie živlů nade vše praktická.

Následuje praxe týkající se vývinu astrálních smyslů.

MAGICKÁ JASNOZŘIVOST

Dříve, než vysvětlím cvičení samotné, musím ještě předeslat, že zde máme co činit s aspektem světla. Jak již vidíme, je světlo aspektem ohně a proto je analogické oku a vůli. U experimentu se jedná hlavně o to, abychom si světlo dokázali představit co nejpřirozeněji, to znamená viditelně, jinak bychom nedosáhli žádoucího úspěchu.

Zaujměte svou obvyklou ásanu a představujte si, že univerzální světlo, které se rovná svým leskem a tvarem našemu slunečnímu světlu, sajete z univerza do svého těla buď vdechováním plícemi a póry nebo pouze imaginárně. Své tělo mějte za jakousi dutinu, která je naplněna univerzálním třpytivým bílým světlem. Do tohoto světla v těle koncentrujte vlastnost jasnozření tím, že si představíte, že světlo vše proniká a vše vidí. Čas ani prostor nejsou tomuto světlu překážkou. O vlastnosti světla musíte být skálopevně přesvědčeni, nesmí ve Vás vzniknout nejmenší pochyby. Jste-li nábožensky založeni, snadno uvěříte tomu, že toto univerzální světlo je částí Boha, jenž má všechny zde popsané vlastnosti.

Jestliže jste tímto způsobem vsáli do svého těla světlo s uvedenými vlastnostmi a pociťujete vnitřně jeho napětí a pronikavost, veďte a hromaďte světlo imaginárně z nohou a rukou intenzivně směrem k hlavě a umístěte je, na nejvyšší míru stlačené, v obou očních bulvách. Můžete ale také, pakliže Vám to půjde lépe, naplnit nejprve jedno a potom druhé oko předepsaným stlačeným světlem. Někteří mágové vyvíjejí a oživují jasnozřivě také jen jedno oko a druhé ponechávají volné a nevyvinuté. Je na žákovi, aby se rozhodl pro první nebo druhou možnost. Jsem však toho názoru, že je lépe učinit jasnovidnými obě oči současně.

Jakmile jste světlo v očních bulvách nakupili, imaginujte, že Vaše oči sají všechny do světla koncentrované vlastnosti. U tohoto cvičení setrvejte nejméně deset minut a jste-li si vnitřně jisti, že Vaše oko, které jste naplnili imaginárně univerzálním světlem, také skutečně vlastnosti tohoto světla má, necháte světlo přímo z očí opět imaginárně rozplynout v univerzálním moři světla nebo je povedete v jeho původním tvaru nazpět do těla a teprve odtud do univerzálního světla. Obě metody jsou dobré a výsledek je týž. Důležité při tom je, aby oči, zbavené přemíry světla, měly opět svou normální schopnost vidění. Očí mága se totiž nesmějí stát tak senzitivními, aby mág nemohl rozpoznat to, co vnímá normální oko a naopak, co postřehuje oko jasnozřivé. Kdyby totiž mág neprovedl rozplynutí koncentrovaného světla, mohlo by se stát, že by jeho oči zůstaly trvale jasnovidnými a on by byl již sotva schopen rozpoznat, co je hmotné a co duchovní. Svou jasnozřivou schopnost musí tudíž mít v moci a uplatňuje jí vždy jen tehdy, když si to sám přeje. Častým opakováním tohoto cvičení se mág tak zdokonalí, že své jasnovidné, tedy světelné oko, uvede v činnost za několik okamžiků. Tímto způsobem připravené oko uzří pak vše, co mág vidět chce, ať již se zavřeným nebo otevřeným fyzickým zrakem, ať v křišťálové nebo skleněné kouli, ať na vyleštěné ploše skříně nebo v magickém zrcadle. Kvalitu viděného podmiňuje potom již jen čistota mágovy povahy.

Výbornou pomůckou, která napomáhá k ještě rychlejšímu úspěchu v dosažení jasnozřivosti a která blahodárně ovlivňuje i fyzické oko, je příprava magické ohnivé oční vodičky. Slabostí zraku a jinou oční chorobou postižené osoby mohou nejen z magického, ale i ze zdravotního hlediska dosáhnout jejím používáním praktického užitku. K přípravě této vodičky je zapotřebí těchto přísad:

  • Velká láhev destilované vody, kterou lze obdržet v lékárně nebo v drogerii.
  • Trochu heřmánku (čerstvého nebo sušeného).
  • Trochu světlíku (Herba Euphrasia), rovněž buď čerstvého nebo v sušeném stavu.
  • 7-9 slabších vrbových nebo lískových prutů, které najdete v přírodě. Tyto pruty stejně dlouhé se zbaví listí a propletou silnější nitkou, načež se svazek nechá uschnout u teplých kamen, na slunci nebo na suchém vzduchu.
  • Kousek filtračního papíru a malá nálevka.

Máte-li všechny přísady po ruce, započněte s přípravou vlastní ohnivé vodičky.

Do čisté nádoby dejte 1/4 litru destilované vody, postavte na plamen a nechte přijít do varu. Jakmile se voda začne vařit, hoďte do ní dvě čajové lžičky heřmánku a jednu čajovou lžičku světlíku. To vše nechte přejít jen několik vteřin varem, odstavte z ohně a přikryjte. Asi po desetiminutovém vyluhování přeceďte odvar do jiné čisté nádoby a nechte vychladnout. Jakmile je odvar studený, vezměte svazek vrbových nebo lískových prutů, které na volném konci zapálíte u otevřeného plamene v kamnech nebo nad plynovým hořákem, načež planoucí stranu ponořte do připraveného studeného odvaru.

Tímto způsobem jste do odvaru, který se stal tekutým kondenzátorem (o kondenzátorech viz podrobný popis v příslušné kapitole), vložili hmotný živel ohně. Tento tekutý kondenzátor přefiltrujte do čisté nádoby. Filtrací se totiž tekutý kondenzátor oprostí případných třísek, uhlíků a popela, které se ponořením hořícího svazku do něho uvolnily. Tekutinu nalijte na misku nebo talíř a postavte před sebe.

Nyní vdechujte plícemi nebo póry a nebo obojím současně do těla živel ohně a naplňte jím celé tělo. Při této projekci není třeba klást tak veliký důraz na intenzitu teploty, kterou stejně pocítíte, jako na to, že živel ohně má být nositelem Vašeho přání, které do tohoto živlu imaginárně vkládáte. Jestliže jste tak učinili a vložili do živlu ohně přání, aby se Vaše fyzické očí posílily a astrální zrak vyvinul, jako jste to dělali u experimentu s hromaděním světla, veďte živel ohně do tekutiny buď slunečním pletivem (Solar plexem) nebo jednou ze svých rukou anebo výdechem. Máte-li při tom pocit, že projekce nebyla dost vydatná, můžete experiment třeba několikrát opakovat, avšak nejvýše 7-9krát. Tím se takto připravený kondenzátor stane skutečně silně působivou trestí, která bude mít příznivý vliv nejen na fyzický zrak, ale která posílí, oživí a vyvine i astrální smysly. .

Tento fluidický kondenzátor uzavřete pak v čisté láhví, kterou uschováte v chladnu. Ohnivé oční vodičky používáme k posílení zraku nebo pří jeho magickém ošetřování. Při stávající slabostí zraku by se mohl tento fluidický kondenzátor kapat bez obav jednoduše do očí, ježto složení obou bylinek posiluje zrak, aniž by působilo zánětlivě. Pro magickou praxi stačí pouze zvlhčit tímto fluidickým kondenzátorem kousek vaty obalené gázou a použít ji jako podkladu na oči po dobu cvičení pro oživení očí světlem. Později, až bude Váš astrální zrak dostatečně vyvinut, odpadnou obklady s fluidickým kondenzátorem a stačí, abyste prováděli kupení světla v očních bulvách. Po opakovaných pokusech, když bude fyzické oko těmito světelnými cviky již vyvinuto, věnujte pozornost výhradně astrálnímu zraku s přáním, abyste astrálně viděli.

Kromě experimentu samotném by bylo možno upotřebit obklady s fluidickým kondenzátorem i na noc, aby v době spánku automaticky působily. Mělo by to ale tu nevýhodu, že by se oči a oční víčka staly vnikáním ohnivého živlu následkem častého upotřebení obkladů přecitlivělé. Doporučuji proto dávat obklady pouze po dobu cvičení. Aby při cvičení obklad napadal z očí, můžete si ho upevnit šátkem. Tuto magickou operaci provádějte vždy beze svědků, tedy když jste sami. Abyste obklady a tresť, která se dá určitou dobu uschovat, nemuseli pří každém experimentu obnovovat, musíte dbát na to, aby obojí nepřišlo do nepovolaných rukou, i když by šlo o rodinné příslušníky. Žák, jenž svědomitě probral všechny předcházející stupně, může na základě popsané a doporučované metody vyvinout jasnovideckou schopnost za několik měsíců, při dobrých vlohách dokonce již za několik týdnů. Kromě toho se stane schopným sledovat i nadále prakticky veškeré další úkoly a operace, které v magické vědě musí ještě absolvovat.

Není možné uvádět jednotlivé úspěchy popisovaných metod, týkajících se jasnozření, neboť jsou tak rozmanité a fenomenální, že je vskutku lépe, když mág pozná na vlastním úspěchu, nakolik dokáže jasnovidecky vyvinout svůj astrální zrak. V každém případě mága varuji, aby se získanými schopnostmi vychloubal, nebo co by bylo ještě horší, aby jich zneužíval ke škodě svých spolubližních. Nechť jich užije jedině pro blaho lidstva. "Čas a prostor mu nebudou na překážku a jeho jasnovidnému oku nezůstane nic ukryto.

MAGICKY VYVIN ASTRALNIHO JASNOSLUCHU

Tento vývin je téměř týž jako u jasnovidnosti. Schopnost jasnosluchu spočívá v tom, že je možno slyšet hlasy i na největší vzdálenost a být zároveň schopen rozumět řeči všech bytostí. Nejdříve se zračí tato schopnost v hlasitém myšlení, které přichází z nitra, buď z okolí srdce nebo z plexu-solaris. Po delším cvičení a návyku se astrální slyšení vyvine natolik dokonale, že abnormálním sluchem zachytíme vše, podobně, jako kdybyste s kýmkoliv normálně hovořili.

I tuto schopnost, bez níž se v magii nelze obejít, mají všichni mágové. Proto budiž na jasnosluch kladen právě takový důraz, jako na jasnozření a směrodatná cvičení nesmí v žádném případě zůstat bez povšimnutí. Vše, co jsem pravil o astrálním vidění, o jeho vlohách, dále o stavech, které vyvolávají patologické jevy, platí samozřejmě i pro jasnosluch a jasnocit, o němž pojednám po tomto tématu. 

Bez dalších průtahů vizte praxi jasnosluchu:

Pro cvičení, přicházející v úvahu, potřebujete pouze tekutý kondenzátor a kousek vaty. Z té udělejte dvě kuličky o velikosti středu ucha. Vatové zátky slabě zvlhčete fluidickým kondenzátorem a položte je obě před sebe. Podobně jak zní předpis u výcviku astrálního zraku počínejte si se živlem vzduchu a naplňte jím celé tělo vdechováním plícemi a póry. Celé Vaše tělo se musí podobat balónu, který je naplněn vzduchem. Do tohoto principu vzduchu imaginujte svou představivostí přání, že tento princip vyvolá ve vašem astrálním a hmotném těle schopnost jasnosluchu. Máte-li vnitřní jistotu, že živel vzduchu je Vaším přáním a Vaší představou dostatečně impregnován, projektujte buď solar-plexem nebo rukama anebo výdechem preparovaný živel vzduchu do oněch dvou před Vámi ležících kuliček z vaty tím způsobem, že živel vzduchu, který vyplňuje celé Vaše tělo, stlačíte a nakupíte natolik, že příjme velikost oněch dvou před Vámi ležících kuliček. Obě zátky můžete magicky impregnovat současně nebo naplníte jednu po druhé celkovým množstvím živlu. U tohoto experimentu jde hlavně o absolutní přesvědčení a o pevnou víru, že se schopnost jasnosluchu u vás rychle vyvine.

Jako fluidického kondenzátoru použijte silného odvaru heřmánkového s destilovanou vodou. Na 1/8 litru dejte dvě plné polévkové lžíce heřmánku, které po spaření přefiltrujete a uschováte v chladnu, aby tento fluidický kondenzátor nezplesnivěl. Účinkoval by sice i tehdy, kdyby chytil plíseň, ale nebyl by hygienický. Když jste tyto dvě vatové zátky buď obě najednou nebo postupně jednou nebo vícekrát naplnili živlem vzduchu, vsuňte je do uší a ucpěte jimi střed ucha. Dále zaveďte imaginárně do celé hlavy ákášický princip, přeneste své vědomí do uší a imaginujte schopnost absolutního jasnosluchu. Představujte si, že do uší zavedený ákášický princip vyvolá u Vás okamžitě dar dokonalého jasnosluchu. Po delším meditování a koncentrování v tomto směru nechte ákášický princip opět rozestoupit do univerzální ákáši, z uší odstraňte vatové zátky, které dobře uschovejte, aby nepřišly do rukou nepovolaných. Kdyby se stalo že, vatové zátky by přišly do styku s jinou osobou, musíte si zhotovit nové. Jinak postačí, abyste vatové kuličky vyjmuli z uší a nakupený živel vzduchu imaginárně rozpustili. Jestliže žák má dostatek času, může si pro každý experiment zhotovit a nabít nové vatové kuličky, což je ovšem výhodnější.

Chcete-li u některého experimentu použít svého astrálního sluchu, zaveďte pouze ákášu o velikosti svých ušních mušlí do vnitřku obou uší. Po vytrvalém cvičení budete v témže okamžiku schopni použít jasnosluchu pro svou potřebu. Jakmile tuto schopnost již nepotřebujete, veďte ákášický živel nazpět do její původní formy tj. do univerzální ákáši. Zavedením ákášického principu do ušních vchodů je mentální a astrální sluch ovlivněn a vyvinut a koncentrovaným živlem vzduchu se dostaví fyzický jasnosluch. Kdo o tom náležitě medituje, nalezne ihned souvislost a může postup porovnat s rádiem, kde rovněž jsou éter (ákášický princip hmoty) a vzduch prostředníky zvukových vln.

VYVIN ASTRALNÍHO JASNOCITU

Dříve než přejdeme k vývinu astrálního jasnocitu, vezmeme k ruce svůj magický deník a vmyslíme se nazpět do doby, kdy jsme se náležitě zabývali introspekcí různých pozitivních a negativních vlastností. Na základě magického zrcadla jsme tehdy zjistili, které vlastnosti uvedeným živlům odpovídající v nás převládají. Jak důležitá byla tehdejší introspekce vysvítá z toho, že právě nadvláda dotyčných živlů poukazuje na naše citové centrum. Převládá-li živel ohně, je citovým centrem hlava, přesněji vzato čelo. U živlu vzduchu to bylo srdce, u nadměrného živlu vody solar-plexus a u živlu země ruce nebo stehna. Jestliže jsme tímto způsobem zjistili své astrální citové pole, můžeme přejít k další praxi.

Budete si počínat právě tak, jako u vývinu obou předcházejících smyslů. Zapotřebí je pouze kousku flanelu, plátna nebo vaty, který fluidickým kondenzátorem slabě zvlhčíte. Fluidickým kondenzátorem může být opět silný odvar heřmánku. U tohoto postupu nabijte živlem vody, který budete vdechovat plícemi a póry zároveň, své tělo přáním, aby tento živel ve vás vyvolal jasnocit.

Jasnocit je schopnost pociťovat a vnímat všechny v živlech a v ákáše se nacházející jevy a síly. K této kategorii schopností se řadí také psychometrie tj. vnímání minulosti, přítomnosti a budoucnosti každého předmětu, dopisu atd. Náleží sem i schopnost materializace každé myšlenky a bytosti, nehledě k tomu, zda jde o bytost utvořenou nebo takovou, která se již v ákáše nachází. Ještě řadu dalších schopností, které jsou spojeny s vnímáním a pocitem, lze pojmout do kategorie jasnocitu. Rovněž tak intuice má svůj původ v jasnocitu. Těchto několik příkladů jistě postačí k objasnění schopnosti jasnocitu.

Nyní následuje vlastní praxe. Jakmile jste živel vody vdechováním póry v celém těle nakupili, naplňte jej intenzivní představou schopnosti jasnocitu. Musíte si být jisti tím, že živel vody je dosti silným, aby ve Vašem astrálním těle tuto schopnost skutečně vzbudil. Imaginací vytáhněte buď solar-plexem, čelem, rukama nebo výdechem živel vody ze svého těla a veďte ho do kousku plátna nebo vaty, který jste napustili fluidickým kondenzátorem. Nabíjení můžete opakovat, avšak nejvýše 7-9 krát. Toto cvičení nekonejte ve své obvyklé pozici, nýbrž položte se pohodlně na pohovku nebo i na zem. Hlavní podmínkou při tom je, abyste leželi úplně rovně, pouze hlava leží poněkud výše. K vývinu astrálního jasnocitu není zapotřebí samotného živlu vody, nýbrž pouze jeho magnetické síly přitažlivosti. Ještě před cvičením položte fluidický kondenzátor na stanovené citové pole. Hned z počátku provádějte toto cvičení se zavřenýma očima. Nyní si představujte, že celé Vaše tělo doslova tone v univerzálním živlu vody, podobně, jako kdybyste se nacházeli uprostřed na povrchu nekonečného oceánu. Nebudete pociťovat nic jiného než vodu a opět jen vodu. Musíte být velmi opatrní, neboť při tomto cvičení Vás bude silně přepadávat spánek a není vyloučeno, že vzdor veškeré bdělosti přece jen usnete. Další cvičení konejte s pevným přesvědčením, že spánku více nepodlehnete. Kdyby se Vám totiž usnutí mělo stát zvykem, těžko byste se nadále této překážce ubránili. Při shora uvedené imaginaci přemístěte své vědomí do vnímajícího pole a myslete si, že magnetická schopnost vody, která se ve Vás nachází, oživuje nejjemnější částečky Vašeho vnímacího pole a vyvolává astrální pocit. Magnetickou sílu přitažlivosti si musíte představovat tak intenzivně, že se stane absolutní skutečností. Máte-li po delší meditaci absolutní jistotu, že jste vnímací pole dostatečně oživili, zanechte pozvolna představy univerzální vody. Rozložte živel vody, který se ve Vás nachází, opět do živlu univerzálního, sejměte fluidický kondenzátor a i zde koncentrovaný živel veďte nazpět do univerzálního živlu, čímž jste cvičení zakončili. Chcete-li pocitové pole někdy prakticky použít, stačí, abyste do něho přemístili vědomí a schopnost jasnocítu vstoupí ihned v platnost.

Zbývá ještě podotknout, že vývin astrálních smyslů tj. vidění, slyšení a cítění, musíte cvičit denně až do úplného uskutečnění, i kdybyste těmto cvičením mohli věnovat jen sebekratší dobu. Skutečný úspěch na sebe nenechá dlouho čekat. Vývin ostatních smyslů nebudeme zatím sledovat, protože pro mágovu praxi nejsou tak důležité. Žák má ovšem na vůli, aby na základě těchto tří cvičebních metod sestavil svou vlastní praxi pro vývin ostatních smyslů.

Schopností dosažené tímto astrálním vývinem smyslů jsou tak dalekosáhlé, že není třeba o nich zvlášť hovořit. Radost nad dosaženým úspěchem by se dala porovnat snad jedině se slepcem, který byl po léta nevidomým, avšak náhle nabyl opět svého fyzického zraku.

Stupeň VII. - Magický výcvik těla

Ovládá-li mág projekci živlů navenek tak, že dokáže projektovat, nebo vyvolat každý živel buď přes své tělo nebo přímo z univerza, může dle libosti pro sebe i pro jiné tvořit elementáry a používat je. Je schopen stvořit bytosti, které mu věrně slouží nejen na mentální, ale i na astrální úrovni a rovněž i na hmotném světě. Přijde jen na to, zdali je stvoří, přesněji řečeno zhustí, mentálně, astrálně či hmotně.

O vědomém tvoření myšlenkových forem nebolí elementálů jsem již hovořil. Rozdíl mezi elementálem a elementárem spočívá v tom, že elementál vzniká mágovou představivostí a silou jeho vůle na základě vědomé myšlenkové formy a působí pro něho, případně pro jiné, ponejvíce jen na mentální neboli myšlenkové úrovní. Elementár naproti tomu je ve své účinnosti mnohem pronikavější a subtilnější, protože ho mág může utvořit z jednoho nebo i více živlů.

O vlastním tvoření neboli kreačním aktu elementáru, jakož i o veškerých podrobnostech, na které musí mág při tom bezpodmínečně dbát, hovořím v dalším a uvádím současně zřetelně praktické příklady. Intuicí vyvolanou dosavadním školením si mág dokáže sestavit vlastní praktiky pro účely, které bude mít právě na mysli. Maje na zřeteli svůj etický vývin, mág se jistě neodváží stvořit elementára pro špatné účely, protože by se mu neviditelný svět zle vymstil.

Znalostí tvoření elementárů je totiž mágovi dán do ruky klíč, kterým může na mentální, astrální a hmotné úrovni dosáhnout všeho. Mág si musí být stále vědom toho, že odpovědnost za jeho činy nenese stvořený elementár, nýbrž on sám. Elementární bytosti jsou v rukou mága poslušné nástroje, které slepě plní jeho rozkazy a přání, nehledě k tomu, zda jsou jeho úmysly šlechetné či nikoliv.

Právě tak, jako nelze od truhláře žádat pekařskou práci, nedá se od elementární bytosti, která byla stvořena pro určitý účel, očekávat splnění jiného úkolu, pro který stvořena nebyla. Jeden a týž elementár nesmí proto být nikdy pověřen dvěma nebo více úkoly, protože by dobře a spolehlivě neprovedl pak ani jednu ani druhou práci. Kromě toho je pří stvoření elementáru také nutno dbát analogie živlů a bylo by protizákonné, kdyby si mág stvořil elementár, který by této analogií neodpovídal. Tvar elementáru může být libovolný a mágovi nejsou v tomto směru kladeny meze ani překážky, takže může zde dát své intuici a fantazií volný průchod.

Nedoporučují však mágovi rozhodnout se pro tvary žijících nebo již zemřelých známých osob. Takový elementár by mohl totiž snadno vniknout do okruhu mágova mentálního nebo astrálního těla a přivodit mu velkou škodu. Kromě toho by se mág vydával nebezpečí, že by se elementár v důsledku inteligence v něm spočívající postavil nakonec proti svému stvořiteli a v nestřeženém okamžiku by mu velmi uškodil. Elementáru by se totiž mistrně podařilo mága upírovat nebo ho ve spánku nepřímo ovládat, kromě jiných nepříjemností, které by dokázal mágovi natropit. Tuto výstrahu ať si každý mág vezme k srdci!

Elementáru dejte ihned při jeho stvoření vhodné jméno. Doporučuji volit jména méně běžná, protože při pouhém vyslovení toho kterého jména přijde elementár okamžitě do mágovy blízkosti. Stvořil-li kdo více elementárů, nechť si jejich jména pečlivě zapíše. Nesdílejte s nikým jména svých elementárů, protože každý zručný mág by se jich mohl snadno zmocnit a pak s nimi manipulovat bez námahy. Síla a účinnost elementára závisí na intenzitě jeho nabíjení. Čím silnější je mágova vůle, tím větší je projekce živlů navenek a silně nabitý elementár je tím pronikavější a účinnější. Elementára můžete dokonce tak silně zhustit, že se stane viditelným i neškolenému fyzickému oku. Mág může potom takového elementára nechat pracovat viditelně i neviditelně zcela dle toho, jak to pro svůj účel potřebuje.

Životnost elementára se řídí podle účelu, pro který byl stvořen a musí být hned na začátku kreačního aktu spoluurčena. Když byl účel splněn' rozloží mág svůj elementár opět do původního živlu. Na tento rozkladný proces nikdy nezapomeňte, protože elementár se po skončení úkolu rád osamostatní a kdyby mág na tuto okolnost pozapomněl, vymkne se elementár jeho moci a stane se snadno upírem. Veškeré karmické následky, způsobené upírovitostí elementára by šly samozřejmě na úkor mága. Buďte proto při práci s elementáry velmi opatrní a svědomití! Většina mágů určí hned při kreačním aktu způsob elementárova rozkladu např., že zničí (spálí) jeho jméno nebo vykonají určitý rituál, udělají znamení, gesto nebo použijí zvláštní, předem stanovené formule. To vše je zcela individuální a řídí se volbou mága. Zvláštní zřetel zasluhuje rozkladný akt, s nímž může mág, maje ho stále po ruce, kdykoliv přinutit své elementáry k absolutní poslušnosti, když jim pohrozí, že je zničí.

V každém případě si mág musí být vědom toho, že má nad svými elementáry absolutní moc a že je dokonale ovládá. Tento předpoklad je nutný, nemá-li se mág stát hříčkou svých vlastnoručně stvořených elementárů. Časem získá mág zkušenost, že čím věrněji, lépe a spolehlivěji mu elementár slouží, tím důvěrnějším se stává, takže mág jen nerad vykoná rozkladný proces. Tento pocit nesmí mága ovšem nikdy uchvátit, má-li zůstat neodvislým od svých bytostí. Proto je správné určit elementárovi jen krátkou životnost a stvořit si v případě potřeby pro tytéž účely raději elementáry nové. Tím ovšem není řečeno, že si mág má každý týden utvořit pro jeden a týž účel nového elementára, ale nebylo by výhodné, aby udržoval třeba několik roků pro jedinou záležitost stále téhož elementára. Elementáry, které si mág hodlá pořídit pro vlastní potřebu, utvoří výhodně z projekce živlů vlastním tělem. Naproti tomu elementáry, které potřebuje pro jiné osoby, stvoří projekcí živlů přímo z univerza. Mágovi je známo, že mezi ním a každým elementárem je neviditelná páska, které je možno zneužít, jestliže by i pro jiné osoby utvořil elementáry tělesnou projekcí. Jakým způsobem je to možné, to si každý mág jistě vysvětlí sám. V dalším se zmíním o místě, na kterém můžete elementáry uschovávat. V Orientu upoutávají mágové své elementáry, které jmenují Yidamy (či žida-my) do tak zvaných kylichorů, kde je zároveň uschovávají. Kylichor je diagram postavený z kamene a yidamu přizpůsobený, k němuž cizí osoba nemá přístup. Školený mág zvláštní místo nepotřebuje a uschová svého elementára na vhodném místečku ve zdi, neboť ví, že elementár není vázán na čas a že také nevyžaduje zvláštní umístění. Ve zdi je elementáru stejně dobře jako ve volném prostoru. Ve zdi nebo větším předmětu uschováte elementára dokonce ještě mnohem bezpečněji. Jenom nepoutejte elementára na taková místa, kde se lidé stále zdržují. Kdyby totiž některá osoba zaujala místo, kde elementár právě je, přepadl by ji jakýsi neklid a ještě by se mohly vyskytnout další nepříjemné průvodní jevy. Při kreačním aktu určete hned zpočátku, jakým způsobem hodláte elementára přivolat, zdali jménem, které vyslovíte buď šeptem nebo v myšlenkách a nebo pohybem ruky, gestem nebo rituálem. V tom ať vždy rozhodne mágova individualita. 

Dříve než popíši praktickou část, tedy vlastní kreační akt, podotýkám, že mág není vázán pouze na jediný způsob tvoření, který v dalším uvádím. Je to jen malý úsek praktické magie, který poukazuje na to, jak má a může použít svých sil. Mág se však nesmí nikdy zaměřovat jednostranně, naopak, ovládá-li tyto praktiky dokonale, jsou mu k dispozici další možnosti. Tento magický úsek sledujte prakticky jen z počátku, při čemž můžete pomoci sobě i jiným, což je vlastně účelem tohoto tématu.

Tvořící čili kreační akt:

K utvoření elementára platí pro kreační akt čtyři základní metody.

  1. První je projekce jediného živlu do připravené určité formy, ať již mentální, astrální či hmotné.
  2. Druhá metoda podmiňuje projekci více živlů rovněž do připravené určité formy, která musí být buď mentální, astrální nebo hmotná.
  3. Třetí je projekce jednoho živlu bez určité formy, kterou pomocí onoho živlu teprve utvoříte.
  4. Čtvrtá je projekce více živlů, které si postupně určitou formu teprve samy vytvoří.

Praktickými příklady vysvětlím podrobně všechny čtyři metody:

Metoda první

Postavte před sebe určitý předmět, dle jehož tvaru chcete elementára mít zpodobněného. Dejme tornu, že si zvolíte tvar koule. Může to být buď velká dřevěná nebo skleněná koule, plná nebo uvnitř dutá. I větší gumový míč vykoná tutéž službu. Silou své představivosti stáhněte z univerza žádaný živel a imaginujte ho do zvolené formy tak, že tvar předmětu (gumového míče) bude živlem zcela vyplněn. Takto si počínejte s každým živlem, se kterým chcete pracovat, s výjimkou ákáši. Musí to být takový živel, který odpovídá Vašemu přání a Vaší ideji. Tuto projekcí opakujte několikrát, pří čemž si musíte představovat, že se tvoří, kupí a stlačuje stále více živelné látky. Jste-li si tím jisti, že je živel dostatečně nakupen, aby uskutečnil Vaše přání, impregnujte svého, nyní již hotového elementára přáním, tedy účelem, který chcete, aby byl splněn. Elementárovi dejte jméno, bez něhož by nemohl obstát a určete zároveň jeho životnost, během které má splnit danou úlohu.

Pakliže jste pracovali se živlem ohně, utvořili jste si ohnivého elementára a máte ohnivou kouli. Elementár utvořený ze živlu vody se bude podobat skleněné kouli. Ze živlu vzduchu bude koule mít modravý třpyt a ze živlu země se bude rovnat hroudě země. Jestliže jste dbalí všech pravidel a pokynů, pak elementára z předmětu vytáhněte a odešlete ho na práci mu určenou. Předtím mu rozkažte, aby se po vykonané práci do své formy okamžitě vrátil. Tím je Vám dána možnost elementára kontrolovat, zdali práci správně vykonal a to tím, že se formy dotknete siderickým kyvadélkem. Vrátil-li se elementár po vykonané práci do své původní formy (v našem případě do gumového míče nebo koule), dá se siderické kyvadélko do pohybu a bude kroužit, protože takový elementár magneticky a elektricky silně září. Tento pokus s kyvadélkem je velmi důležitý, neboť se můžete takto nejlépe přesvědčit, zdali byl Váš rozkaz splněn čí nikoliv. Později, až dosáhnete potřebné zralosti, budete práci svého elementára sledovat jasnovidně. Zůstane-li kyvadélko bez pohybu, je to důkaz, že elementár dosud pracuje, tj. že svou práci ještě neskončil. Při odesílání elementára na jemu vykázanou práci si musíte být vědomi toho, že elementár nezná času ani prostoru, že pro něj neplatí překážky a že v případě potřeby může v jediném okamžiku přelétnout celou zeměkouli. Musíte být pevně přesvědčeni o tom, že Vaši vůli a váš rozkaz splní bezpodmínečně v době, kterou jste stanovili. O úspěchu nesmíte pochybovat. Jakmile jste elementára odeslali, přetněte spojovací pásku mezi sebou a elementárem, jako byste ji přeřízli nožem a přestaňte na svůj elementár myslet. Uveďte se buď do negativního stavu (vyprázdněte mysl) nebo upoutejte svoji pozornost na něco zcela jiného. Na svého elementára musíte jedním slovem řečeno úplně zapomenout. Čím lépe to dokážete, tím nerušeněji a pronikavěji může odeslaný elementár působit.

Po uplynutí Vámi stanovené lhůty se přesvědčíte siderickým kyvadélkem, zdali se elementár již vrátil do své formy. V daném případě máte možnost elementára rozložit (zničit) a to způsobem předem stanoveným, který je, jak jsem již řekl, zcela individuální. Může to být buď spálením jeho jména nebo provedením stanoveného rituálu nebo tím, že budete jeho jméno polohlasem slabikovat pozpátku. Rozklad se může stát také normální imaginací, podobně jak jsem to doporučoval při projekcí živlů. Chcete-li, můžete elementára pověřit také stejným úkolem ještě v jiné záležitosti. Kdyby se snad elementár ve stanovené lhůtě nevrátil na své místo do úschovny a Vy jste se přesvědčili, že úkol nesplnil k Vaší spokojenosti, přivolejte ho nazpět, utvořte zesílenou imaginací vydatnější nakupení živlů a odešlete ho znovu na práci. Toto nabíjení můžete opakovat tolikrát, až docílíte žádaného účinku. To bude zapotřebí pouze tehdy, když jste elementára pověřili úkoly, pro které jeho síla a napětí nedostačují. Nesmíte zapomenout, že účinnost elementára závisí na Vaší duchovní zralosti, je proto závislá na Vaší schopnosti, jak dokážete živel zhustit, že dále závisí na Vaší víře, která musí být schopna í hory přenésti. Tato metoda tvoření elementárů je nejjednodušší a mág ji používá jen při jednoduchých účincích, přesně ohraničených ideách a vlivech, které nevyžadují zvláštní inteligence. Např. udělit druhé osobě jakýkoliv rozkaz, poskytnout v jednoduchých záležitostech ochranu apod. Jak jsem již řekl, je pomocí elementárů možno dosáhnout mentálních, astrálních a hmotných účinků.

Uvedeným způsobem se dá elementární bytost utvořit i bez hmotné formy. V takovém případě projektujte budoucí živel do myšlenkové formy a postupujte stejně jako pří tvoření do hmoty. Tato elementární kreace je sice poněkud svízelnější, ale má za to tu výhodu, že můžete formu umístit í tam, kde by hmotné těleso nemělo místo, např. v koutě, ve zdi a na takových místech, kde je styk s lidmi vyloučen. Tento způsob praktiky skýtá mágovi řadu možností upotřebení a budiž přenecháno jeho intuici, k jakému účelu chce utvořených elementárů použít. Elementárem může např. chránit svůj dům nebo byt, může jeho pomocí utvořit kolem sebe příznivější ovzduší apod. Právě tak, jako může každá věda sloužit dobru i zlu, tak je bohužel možno zneužít i této praktiky pro sobecké a zlomyslné účely. Např. si může obchodník utvořit elementára jen proto, aby mu získal velký okruh zákaznictva. Všechny strašidelné domy, které jsou přičiněním zlomyslných mágů jako takové známy, děkují za svou pověst vědomému tvoření elementárních bytostí pro nekalé účely. Šlechetně smýšlející mág se nikdy nepropůjčí k takovýmto praktikám.

Metoda druhá

Pro tuto metodu můžete použít každého předmětu, např. malé sošky, panenky a pod. a zvolit ho za vhodnou formu pro svou elementární bytost. V dalším se dovíte dosud přísně utajovanou praktiku, která je přímo ideální. Opatřete si žlutou hlínu a pravý včelí vosk. S tímto materiálem si budete počínat takto:

Vezmete dvě třetiny hlíny a jednu třetinu vosku. Tyto díly se rozumí obsahově a nikoli podle váhy, takže najeden litr hmoty případnou dvě třetiny litru hlíny a jedna třetina litru vosku, aby hmota měla správný poměr. Hlínu rozděláte trochou vroucí vody na hustou kaši a přidáte k ní buď úplně rozpuštěný nebo alespoň hodně nahřátý měkký včelí vosk. Obojí musíte tak dlouho mísit, až se hlína s voskem dobře stmelí. K rozdělání hlíny stačí jen malé množství vody, aby hmota nebyla měkká, neboť by se pak nedala vhodně zpracovat. Z nedostatku pravého včelího vosku postačí v nouzi i jiný podobný prostředek, jakým je např. lůj, stearin, vorvaní tuk apod., kterých se obvykle používá k výrobě svíček. Ovšem jen v případě opravdové nouze, protože pravý včelí vosk je nejvýhodnějším prostředkem pro naše účely. Z dostatečně uhnětené hmoty utvořte figurku, tedy formu, kterou má elementár mít. Chcete-li elementáru dát lidskou podobu, musíte i hmotu náležitě zformovat a dát ji eventuálně tvar loutky. Pokud je loutka teplá a měkká, provrtejte větším hřebíkem nebo nějakým ostrým předmětem od konce hlavy až k nohám, jako by podél páteře větší otvor tak, že uděláte uvnitř voskové loutky jakousi dutinu. Tuto dutinu naplňte až k samému otvoru fluidickým kondenzátorem, načež otvor zalepte, pokud je loutka ještě měkká, aby kondenzátor, je-li tekutý, nevytekl. I po vychladnutí a ztvrdnutí loutky by se tato měla dát kondenzátorem naplnit a její otvor pak zalepit tekutým voskem nebo svíčkou. O přípravě magických kondenzátorů hovořím ve zvláštní kapitole. Hodlá-li mág stvořit elementární bytost jen pro vlastní potřebu, ucpe otvor loutky kouskem vaty, kterou opatřil několika kapkami své vlastní, tedy organické prima materie. Tato jest alfou a omegou a sestává z několika kapek vlastní krve a vlastního semene. V našem případě by sice úplně postačilo buď jedno nebo druhé, mohou-li však být spojena obě prvotřídní mumia, je účinek pochopitelně mnohem větší. Jde-li o ženu-magičku, postačí samozřejmě kapka vlastní krve. Takto impregnovaný kousek vaty vsunete nejprve do dutiny loutky, načež ho přelijete tekutým kondenzátorem a otvor zalepíte. Dle magických zákonů se taková loutka hodí nejlépe k utvoření elementární bytosti. Velikost loutky zde nehraje úlohu. Ovšem, čím je větší, tím snazší je mágova imaginární práce. Pro zručného mága postačí, je-li loutka asi 10 cm vysoká. Tvoří-li mág elernentára pro druhou osobu a zhotovuje-li k tomuto účelu loutku, nesmí za žádných okolností přimísit k tekutému kondenzátoru vlastní prima materií, nechce-li sám sobě uškodit. Ona osoba by pak na základě mentálního, astrálního a hmotného spojení měla možnost mága přímo nebo nepřímo ovlivňovat a to nejen v dobrém, ale i ve zlém. Např. ponořil-li by kdo mumiálně zhotovenou loutku do studené vody, vyvolal by tím u mága - stvořitele zimnici, a naopak loutka vystavena velkému horku by u mága způsobila rovněž velkou teplotu (horečku). Magicko-sympatickou páskou jsou dány ještě další možnosti, které však nehodlám uveřejnit, aby žáka nesváděly ke zlým činům. Loutka zde popsaná se dá samozřejmě nabíjet jen jedním živlem a dá se jí tvořit pouze jediný elementár, jak ostatně v předcházející metodě uvádím. 

Následuje popis praxe druhé metody.

Uchopte svou voskovou loutku do levé ruky a pravou rukou učiňte nad ní několik tahů, jako byste ji chtěli oživit svou životní silou. Vlastním dechem na loutku několikrát dýchněte, jako byste ji chtěli z jejího neživého stavu přivodit k životu. Své stávající elementární bytosti dejte vhodné jméno, které několikrát do loutky vyřkněte. Křesťansky smýšlející mágové křtí dokonce loutku způsobem, jakým se provádí křest u novorozeňat, při kteréžto ceremonii dají pak loutce zvolené jméno. To je věcí názoru mága, není však bezpodmínečně zapotřebí. V každém případě si mág musí být vědom toho, že v loutce má dokonalé tělo pro svůj elementár. Když jste své loutce dali jméno, naplňte živelným vdechováním celé své tělo živlem země, projektujte tento živel buď jednou rukou nebo solar-plexem navenek a naplňte živlem loutku počínaje od nohou až k místu pohlaví. Živel země musíte pří plnění loutky v těchto místech dynamicky nakupit. Všechny specifické vlastnosti země, jako je tíha atd. musíte do loutky koncentrovat a mít při tom pevnou vůli a naprosté přesvědčení, že živel země se svými vlastnostmi v loutce také trvale zůstane a že v ní bude působit podle přáni. Právě tak si počínejte se živlem vody, který projektujte do břišní oblasti loutky. Dále přijde na řadu živel vzduchu do prsou a živel ohně do hlavy. Jestliže jste imaginárně promítli do loutky všechny čtyři živly, můžete si být jisti, že jste utvořili astrální tělo svého elementára, které sice tvar loutky přijalo, může však z ní na Vaše přání kdykoliv vystoupit a vzít na sebe Vámi žádanou velikost. Neviditelnou páskou zůstane astrální tělo Vašeho elementára s hmotným obalem, kterým je v našem případě loutka, trvale spojeno a život i jsoucnost elementáru závisí na fyzické loutce a musí po vykonané práci přijmout opět její velikost, musí do ní vstoupit, lépe řečeno, musí se s loutkou okamžitě spojit.

Když jste došli až k tomuto stadiu, můžete experiment několikrát opakovat a hlubokou meditací o dosavadním postupu účinnost zesílit. Jestliže jste dle popsaného způsobu stvořili astrální tělo svého elementára, přikročte k utvoření těla mentálního, při čemž si budete počínat takto:

Sílou své představivosti utvořte v loutce mentální tělo a představujte si, že je toto zhotoveno z nejjemnější éterické látky a že celou loutku vyplňuje. Do hlavy loutky koncentrujte veškeré schopnosti duše a ducha, které dle Vašeho přání má elementár mít a prohlubte tyto schopnosti náležitými meditacemi. Nemáte-li na mysli žádná obzvláštní přání, můžete v loutce soustředit čtyři specifické vlastnosti ducha, tj.: vůle, intelekt, cit (pocit) a vědomí a tyto vlastnosti rovněž postupně prohloubit meditacemi. Jste-li si jisti tím, že je Vaše loutka dostatečně nabita a schopna Vaše přání nebo očekávaný účinek provést, přikročte k oživení svého elementára.

Do své pravé ruky soustřeďte (nahromaďte) z univerza tolik světla, že bude jako slunce žhavě bíle zářit. Do své levé ruky vezměte loutku, nad kterou několik centimetrů podržíte svou zářící pravou ruku. Do pupečního místa loutky vdechujte svůj teplý dech a proneste do ní hlasitě jméno svého elementára. Zároveň si představujte, že pří každém dechu mizí světlo z Vaší pravé ruky, protože vniká do loutky. Hned při prvním vdechnutí si představujte, že v loutce počíná tlouci srdce a cirkulovat krev. Vaše představivost musí být tak intenzivní, že život v loutce pociťujete zřetelně, ba přímo fyzicky. Po sedmém vdechu světlo z Vaší pravé ruky úplně zmizelo a vniklo do loutky. V astrální formě Vaší loutky jde jíž tep. Při osmém vdechu si myslete, že astrální tělo Vaší loutky tep přijímá a že začíná pravidelně dýchat. Při devátém dechu jmenujte svého elementára a zvolejte současně hlasitě a přímo extaticky: ŽIJ! ŽIJ! ŽIJ! Poslední "ŽIJ" musíte pronésti s jistým entuziasmem a s přesvědčením doprovázeným neochvějně vírou, že jste žádaného elementára stvořili. Buďte ujištěni, že jste dle analogie přírodních zákonů postavili do světa skutečně dokonalou bytost.

Nyní můžete buď pokračovat nebo loutku zahalit kusem pravého hedvábí pro další upotřebení. Hedvábí je totiž, jak známo, nejlepší magickou izolační látkou. Loutku uschovejte na vhodném místě, k němuž kromě Vás nemá nikdo jiný přístup. Žádná druhá a cizí osoba se Vaší loutky nesmí dotknout. Každá další práce už je pak jen věcí imaginace. V případě, že hodláte pokračovat, postavte loutku opět před sebe a imaginárně si představujte, že astrální a mentální tělo z loutky vystupuje. Ve svém elementáru musíte vidět malého dokonalého človíčka podobně, jako byste pozorovali drobnohledem normální lidskou bytost. Chcete-li ve svém elementáru vidět ženskou nebo mužskou bytost, to záleží jednak na Vaší vůlí a jednak na účelu, kterému bude elementár sloužit. Stejně je tomu se svršky (oblečením) loutky, při jejichž zhotovení může Vaše fantazie pracovat libovolně. Zcela dle povahy úlohy můžete případně elementára imaginárně spojit vhodným rituálem a nechat ho narůst podle potřeby.

Musíte hned z počátku svému elementáru vštípit, že musí podle Vašeho přání vzít na sebe vždy patřičnou velikost. Tím je Vám dána možnost, že se Váš elementár může stát jak malým trpaslíkem, tak i velikým obrem. Pokud jde o vzhled elementára tj. má-li být více nebo méně úhledný, je na Vaší vůlí jednat v tomto ohledu dle vlastního přání a potřeby. Protože astrální a mentální tělo nezná čas ani prostor a též hmota mu není překážkou, musíte svému elementáru vštípit tyto vlastnosti hned na počátku jeho tvoření. Každý mág udělá dobře, když při práci s elementárem upoutá důležité pracovní pochody na vhodný rituál, protože se pak další práce odehrává zcela mechanicky, aniž musí mág namáhat jak vůli tak imaginaci. Rituál, který je vázán na určitý postup, vyvolá pak samočinně potřebnou sílu a účinnost. Po delší práci s elementárem se může elementár buď na přání mága nebo í zcela automaticky tak silně zhustit, že se stane viditelným i každému fyzickému a magicky neškolenému oku. Je ovšem lépe, necháte-li elementáry působit neviditelně. I tuto okolnost neopomeňte s elementárem imaginárně stanovit. Elementár stvořený tímto způsobem, vykoná uloženou práci nejdříve jen mentálně, později astrálně a po delším upotřebení konečně í hmotně, což se řídí vždy účelem, pro jaký byl mágem utvořen. Úkol musíte elementáru včlenit hned při jeho stvoření. Vštěpovat mu případně (nové) vlastností dodatečně by už činilo potíže. Proto je vždy dobře, když si mág ještě před zhotovením elementára vypracuje přesný plán, v němž pečlivě každou podrobnost zaznamená. Nikdy nedopusťte, aby Vám elementár přerostl přes hlavu, zejména ne tehdy, když již tak zmohutněl, že dokáže mentálně i astrálně vykonat velké věci a vyvolávat i fyzické účinky. Po skončené práci upoutejte elementára určeným rituálem vždy do jeho formy (v našem případě do voskové loutky) a nenechte ho nikdy prosadit vlastní vůli. Buďte si vždy vědomí své autority a magické moci nad ním a pomněte, že ve fyzické voskové loutce držíte tělo svého elementára, tedy jeho život i jeho smrt. Kdybyste voskovou loutku zničili (rozbili), případně nechali fluidický kondenzátor vytéci, přivodili byste tím smrt, tedy rozklad" i elementára. Jelikož má býti loutka balena vždy jen do pravého hedvábí, buďte ujištěni, že astrální tělo nemůže figuru opustit a ani do ní vniknout, protože hedvábí tomu brání. Je důležité toto vědět a zapamatovat si! Hodláte-li elementára od jeho fyzické schránky odpoutat a někam odeslat, musíte loutku nejdříve zbavit obalu. Kdybyste nedopatřením loutku zabalili do hedvábí v době, kdy je její astrální tělo ještě venku, mohli byste elementára právě tak usmrtit (případně okamžitě rozložit), jako kdybyste se dotkli mága, jenž svým astrálním tělem dlí mimo své fyzické tělo, čímž byste ho okamžitě usmrtili, protože se dotekem přetrhne spojovací páska mezi astrálním a fyzickým tělem. Jak z uvedeného vidno, musíte s utvořeným elementárem zacházet právě tak, jako s člověkem. Pří rozložení elementára si nesmíte počínat ukvapeně, neboť uvolněná síla pochází ze samotného mága a náhlý nečekaný odraz by mohl uškodit i jemu, speciálně tehdy, dokáže-li elementár vyvolat tak silné fyzické účinky, kterých není schopen ani sám mág. V takovém případě musíte elementára rozložit pozvolna. Dbejte proto raději včas na to, aby elementár tak dalece nezmohutněl, že by přerostl vaše fyzické, astrální a mentální síly.

Pro rozkladný proces elementára doporučují dvě metody. Jak jsem již uvedl, nesmíte zničení provést náhle, např. že byste loutku bez předchozího odmagnetování naráz spálili a pod. Mějte na zřeteli, že jste do elementára, způsobem zde popsaným, vložili (projektovali) kus svého vlastního Já a náhlým zničením byste vyvolali silný magický odraz. Není-li mág pak dost odolný nebo vůči podobným odrazům dostatečně magicky chráněn, mohl by si velmi citelně uškodit na vlastním zdraví a přivodit si např. chorobu srdce, nervové zhroucení, různá ochrnutí, pomatení myslí a pod. Buďte proto v magii vždy velmi opatrní a řiďte se přesně danými pokyny a pravidly. Nemusíte se potom nikdy obávat, že uškodíte svému zdraví. Jen nerozumný a zákonů neznalý člověk uškodí sobě i jiným. Rozumný a šlechetně smýšlející mág bude konat vždy jen dobro a dokáže v magií mnoho, protože se nikdy neprohřeší vůči zákonům přírody a ducha. Rozkladný proces je u elementára týž jako úmrtí u člověka, nebyl-li hned pří kreačním aktu určen jiný způsob. Vezmete při něm k ruce svou loutku a představíte si v ní obvyklý dýchací proces astrálního těla. Pociťujete tlukot srdce a oběh krve. Svou pravou ruku nabijete Ákášou, kterou si představíte v černě-fialové barvě. Zahrocení projektujete náhle, jakoby černý blesk neočekávaně sjel, ákášou do srdce své loutky, čímž jste svého elementára usmrtili. Srdce se zastaví, dech ustane. Mentální tělo z loutky vytáhnete, jelikož se úderem ákáši páska u loutky mezi jejím mentálním a astrálním tělem přetrhla. Pakliže jste si mentální tělo představovali imaginárně mimo loutku, rozpusťte je rovněž imaginárně do univerzálního světla, podobně, jako když uniká pára. Po tomto činu přikročte k rozkladu astrálního těla loutky a nechte jeden živel po druhém do univerzálního živlu imaginárně vyprchat.

Při tomto aktu započněte se živlem ohně z hlavy loutky, po něm přijde na řadu živel vzduchu z oblasti prsou, dále živel vody z břicha a konečně živel země z nohou. Nějakým způsobem otevřete potom dutinu v loutce, třeba tak, že loutce ulomíte hlavu. Obsah, tj. fluidický kondenzátor, zachyťte na kus sacího papíru, který spálíte. Samotnou loutku byste sice mohli znovu zpracovat a upotřebit pro nového elementára, ale uděláte lépe, když ji rovněž zničíte spálením nebojí zakopete na nějakém osamělém místě. Tím jsem popsal normální proces rozkladu elementára. 

Nyní seznámím žáka ještě s jinou metodou, kterou doporučuji užívat v případě, kde je elementár již natolik zhuštěn, že dokáže vykonat fyzické úkoly a účinky anebo kde je již tak silný, že se staví na odpor mágovy moci a roste mu přes hlavu. Aby se uchránil před magickým odrazem, případně před lstí elementára, musí se přesně řídit následujícím návodem. Přichystejte si vanovou lázeň s tak teplou vodou, jak jen Vaše tělo vydrží. Vstupte do vany a usedněte v ní. V levé ruce držte loutku obalenou hedvábím. Pravou ruku máte nabitou ákášou. Z loutky setřeste levou rukou, v níž jí držíte, hedvábný obal, který může spadnout do vody. V okamžiku, kdy držíte obnaženou loutku nad vanou, zaveďte zničující paprsek ákáši do srdce loutky. V tomtéž okamžiku ponořte loutku do vody a myslete si při tom, že všechna síla, veškeré schopnosti, celý život přechází prostřednictvím vody do Vás, tedy do Vašeho těla, do Vaší duše a do Vašeho ducha. Tímto postupem zničíte rychle a spolehlivě stvořenou bytost, tj. svého elementára. Vaše tělo, duše a duch převezmou život v snesitelné míře, přebytečná síla zůstane ve vodě a Vy zůstanete uchráněni magického odrazu.

Vystupte zvody, osušte se, loutku však nechte ještě tak dlouho pod vodou, až úplně vychladne. Studenou vodu pak vypusťte nebo vylijte tak, aby s druhou osobou nepřišla do styku. Jste-li jasnovidní a shledáte-li, že aura loutky dosud září, vhoďte ji znovu do horké vody a koncentrujte se při tom natolik, aby voda přijala poslední zbytek života. Horká voda loutku rozpustí a fluidický kondenzátor, tedy tekutina se s teplou vodou smísí. Tento experiment můžete pro jistotu provést í tehdy, když záření aury nevidíte. Máte aspoň jistotu, že veškerý život elementára vyhasl. Zbytek loutky, včetně hedvábného obalu spalte nebo zakopejte do země. Tímto zákrokem přestal elementár pro Vás existovat. Dříve, než ukončím popis této metody, dám mágovi, jenž pracuje s elementáry, ještě několik pokynů, které jsou pro jeho praxi velmi cenné a důležité.

Tak jako je člověku osudem přesně na minutu stanovena hodina zrodu a smrti, určete i svému elementáru hned při kreačním aktu jeho životnost, tedy přesnou hodinu smrti, kterou musíte na minutu bezpodmínečně dodržet i tehdy, kdybyste své elementáry měli termínované třeba na několik roků. Proto učiníte dobře, když si předem vše pečlivě vypracujete, abyste na nic nezapomněli. Jsou-li Vaši elementárové tak stvořeni a zhuštění, že s nimi můžete hovořit jako s lidmi, budou Vás přemlouvat, dokonce Vám i hrozit, abyste je nezničili. Za žádných okolností nesmíte na nějaké sliby nebo výhrůžky přistoupit. Dříve nebo později byste stejně nad nimi ztratili svou moc a nadvládu a elementárové by se Vám pak bohužel stali velmi osudnými. I tehdy, když Vám elementárové věrně sloužili a Vy jste síje oblíbili, musíte lhostejně, přímo chladnokrevně přistoupit k zničujícímu aktu, jakmile udeřila stanovená hodina smrti. Nelítostně musíte zahájit rozkladný proces, jako byste měli v úmyslu provést jakoukoliv jinou magickou operaci. Jak důležité je stanovení úmrtní hodiny elementára, vysvítá i z toho, že v případě, kdybyste měli být samí odvoláni z tohoto světa, aniž by životnost Vašeho elementáru byla dovršena, ten se sám ve stanovenou hodinu rozpadne, i kdybyste z astrální úrovně měli možnost zahájit v ákášícké sféře rozkladný proces, ovšem za předpokladu, že se o něj budete ještě zajímat. Jak to lze provést, o tom se zmiňovat nebudu, protože to by velmi překročilo obsah tohoto díla. Na astrální úrovni Vám to však, jako uvědomělému mágovi, bude automaticky jasné. Kdyby v takovém případě Váš elementár nebyl termínován, to znamená, že jeho úmrtní hodina nebyla předem přesně stanovena, žil by po odchodu mága z tohoto světa celá staletí a byl by stále života schopen. Mezitím by se z něho stalo strašidlo, mučící duch nebo upír a za všechny zlé činy, které by potom natropil, by byl odpovědný jeho stvořitel, tedy mág. Nyní může třeba někdo prohodit otázku, kolik takových a podobných elementárů si mág může pořídit. Má na vůlí rozhodnout sám, kolik si jich chce stvořit pro sebe a kolik jích potřebuje pro jiné. Někteří mágové mají celou řadu elementárů, kteří jím věrně slouží a plní svědomitě všechny dané úkoly, pro které byli stvoření. Tak např. může mág mít elementáry, kteří ho předem upozorní na každé blížící se nebezpečí, jiní opět, kteří ho chrání, opět takoví, kteří pro něho zprostředkují různé zprávy atp. Nemělo by význam citovat zde veškeré možnosti, protože jsou vesměs úplně individuální a závisejí na přání, která si mág přeje mít jimi uskutečněna. V elementární magií vězí také původ všech mluvících obrazů, sloupoví a soch v chrámech antických národů. I báje o oživeném Golemu, kterého měl stvořit moudrý Rabi Löw v Praze spočívá na stvoření elementárů. Jenomže v případě Golema došlo ke stvoření rituálně na podkladě kabaly. Tato okolnost je známa každému, kdo se v kabalistické mystice dobře vyzná. Syntéza je však táž, jak ji uvádím v této metodě.

Metoda třetí

Dříve než popíši praxi třetí metodu, musím podotknout, že je známa pouze jedincům a i v Orientu jí málokterý zasvěcenec používá. Rozhodne-li se tady mág, provádět prakticky i tuto třetí metodu, musí samozřejmě dbát na vše, co jsem až dosud o tvoření elementárů uvedl a doporučil. Musí si především založit pracovní plán a dobře uvážit účel elementára, tj. jeho úlohu, o které si učiní jasný obraz. Dále musí brát zřetel i na tvar, pro který se rozhodne, a dbát i na to, zdali chce stvořit mužskou či ženskou a nebo podvojnou bytost. Musí zároveň určit vhodné jméno a to pečlivě zaznamenat. Nesmí zapomenout na stanovení životnosti elementára a to přesně na den a hodinu. Půjde-li o elementára pro mágovu vlastní potřebu, nechá projekci projít vlastním tělem, stvoří-li elementára pro druhou osobu, provede projekci přímo z univerza. Také si poznamená způsob, jakým bude elementára přivolávat, zdali rituálem, formulí, gestem apod. Dále, na co ho chce poutat, zdali na loutku nebo na nějaký předmět, talisman nebo pentakl. I místo úschovy musí pro svého elementára určit předem, aby nepřišel do styku s jinými osobami. Když toto vše dobře uvážil, promyslel a zaznamenal tak, aby o celém plánu přesně věděl, přikročí k vlastní praxi.

V této tj. třetí metodě vylíčím elementára, který je určen pro mágovu vlastní potřebu a byl stvořen projekcí ohnivého živlu.

Na kus papíru nakreslete kruh a do jeho středu dva protilehlé čtverce, takže obdržíte pravidelný osmiúhelník, který naznačuje, že jde o symbol čtyř živlů a jejich pozitivní a negativní účinnost. Samotný kruh znázorňuje všeobsahující ákášický princip, z něhož všechny čtyři živly vzešly. Střed úhelníku opatřete libovolným znamením, jakožto symbol elementára. Papír na kterém kresbu provedete, musí být tak velký, aby stvořený elementár mohl pohodlně stát uprostřed osmiúhelníku, tedy na jeho znaménku. Tutéž kresbu vyryjte do malého kulatého předmětu, nejlépe na měděnou, stříbrnou nebo zlatou destičku (i jiný kov se pro tento účel hodí), o velikosti jednoho centimetru v průměru. V případě nedostatku kovu musel by postačit i kousek dřeva.

Ryteckou práci proveďte nejlépe ostrým předmětem na kovové destičce, tím spíše, má-li elementár mít delší životnost. Lámové z Tibetu takto pracují a nazývají velkou kresbu velkým kylichorem a malou rytinu malým kylichorem, který popřípadě nosí tajně stále u sebe. Jenomže v Tibetu nekreslí, jak zde pravím, velký kylichor na papír, nýbrž zhotovují ho na osamělém, nikomu přístupném místě z nasbíraných kamenů. Stavba takového velkého kylichoru má potom průměr 3-4 m. Pro naše účely však postačí nakreslit velký kylichor na papír červeným inkoustem, tuší nebo jinou nesnadno smazatelnou tekutinou.

Jakmile jste skončili přípravné práce, můžete započít s tvořením elementára. Usedněte pohodlně do ásany, rozložte před sebe kresbou opatřený papír a položte malý kylichor přesně doprostřed velkého Kylichoru. V okamžiku, kdy jste pustili malý kylíchor z ruky, vyslovte jméno, které jste pro elementár zvolili. Malý kylichor Vám budiž jen počátečním opěrným bodem při projekci živlů. Plícemi a póry vdechujte živel ohně, který můžete buď hned ve svém těle svým přáním impregnovat nebo až dodatečně oživit svou představivostí, když jste ho projektovali z těla navenek. Kdo by chtěl dosáhnout rychlejších úspěchů, může využít obou možností. Nyní projektujte jedním z výchozích bodů svého astrálního těla živel ohně navenek a soustřeďte ho tak, že obsah z celého těla stlačíte do malé ohnivé jiskřičky. Tuto ohnivou jiskřičku nebo tento stlačený ohnivý živel upoutejte svou vůlí nebo svou imaginací na povrch svého malého kylichoru. Tento experiment opakujte alespoň sedmkrát, koncentrujte a nahromaďte živel na povrch malého kylichoru, spojte jednu koncentrovanou jiskřičku s druhou, takže se bude zvětšovat a po sedmém opakování experimentu bude mít již velikost malého plaménku, asi jako plamen svíčky.

Unavilo-li Vás cvičení, můžete plamének na základě odesílací nebo uschovávací metody umístit až tam, kde elementára budete přechovávat. Může to být případně ve zdi nebo na jiném, těžko přístupném místě. Malý kylichor z velkého kylichoru vyjměte, rovněž ho dobře uschovejte a nebo, je-li Vám to milejší, stále ho noste u sebe. Velký kylichor složte a uschovejte, čímž jste zakončili první úsek práce. Při druhém pracovním úseku potřebujete velký kylichor pouze před sebe rozprostřít, položit do jeho středu malý kylichor a přivolat bytost, jménem jí daným, načež se na povrchu malého kylichoru objeví plamen. Opakujte projekci se živlem ohně a zvětšujte plamen každým dalším nakupením ohnivého živlu.

Jestliže plamen dosáhl tímto způsobem žádoucí velikosti elementára, můžete imaginárně přeměnit plamen v potřebný tvar, čímž jste elementára dohotovili. Živlem ohně ho nabíjejte ještě delší dobu, abyste v něm dosáhli větší intenzity. Čím častěji budete cvičení opakovat, tím působivější bude Váš elementár. Práce s elementárem, stvořeným tímto způsobem je táž, jak ji popisuji v obou předcházejících metodách, pouze nabíjení se děje vždy ve velkém kylichoru a při volání postačí použít rituálu nebo vzít k ruce malý kylichor a udělit elementáru potřebný rozkaz. Této metody se užívá v Tibetu a tamější mágové nazývají své elementáry yidamy. Zrušení yidamů se provede rozkladným procesem pomocí imaginace, podle návodu metody první a druhé, jestliže jste si ovšem nesestavili individuálně jiný způsob rozkladu. Upotřebení takového elementáru je tak mnohostranné, že není možno zmínit se zde o všech možnostech.

Jsou např. yidamy, jež byli stvořeni k léčení nemocných, k přenášení předmětů, k doručování a zprostředkování zpráv žákům a přátelům. Dále tací, kteří ochrání mága na každém kroku a v každé době, kteří jiné osoby ovlivňují atd. atd. Vše se řídí přáním mága.

Nedoporučuji yidam přetěžovat několika úkoly zároveň. Nejlépe je utvořit u takového elementára pouze jedinou schopnost a jediný okruh účinnosti. I zde musíte přesně dodržovat životnost. Můžete si, přejete-li si to, pořídit několik takových yidamů. Zasluhuje ještě zmínky, že stejným způsobem mohou být utvořeni yidamy k projekcí živlů a dokonce jeden a týž yidam všemi čtyřmi živly. V posledně jmenovaném případě se však při projekci nezačíná se živlem ohně, nýbrž se zemí, potom s vodou, nato se vzduchem a naposled s ohněm. Tím jsem podrobně popsal postup třetí metody.

Metody Čtvrtá

I při této metodě můžete pracovat s velkým a malým kylichorem, jak je uvedeno v metodě třetí, pouze s tím rozdílem, že si hned zpočátku imaginárně představíte dokonalý tvar elementára. Takto utvořený elementár je okamžitě hotov, avšak jeho sílu a působivost musíte častým opakováním projekce živlů prohloubit. Tato metoda je sice obtížnější, ale zkušený mág, mající dobrou imaginaci, ji rovněž snadno ovládne. V Orientu si mágové tvoří elementáry, tedy yidamy i tímto způsobem, při čemž jim obrazy démonů a bohů slouží jako pomůcky při jejich představivosti. Všechny ostatní podmínky, jako určení životnosti, nabíjení, pojmenování, volání, ukrytí, působivost, účel, rozkladný proces jsou tytéž, jako u předcházejících tří metod.

MAGICKE OŽIVENÍ OBRAZŮ

K oněm čtyřem metodám, týkajícím se tvoření elementárů, náleží ještě metoda magického oživení obrazů. Začasté se praví, že obrazy, zejména na místech kultů, obrazy světců, sochy atd. magicky září a vyvolávají u svých ctitelů a zbožňovatelů zázračné účinky na těle, duši a duchu. Božský klid, mírnost a náboženské cítění, které obestře návštěvníky kostelů a poutních míst je zajisté každému dostatečně známo, takže se o něm nemusím zmiňovat šířeji. I veškerá zázračná uzdravení na poutních místech, která byla částečně dokázána i vědecky, v základě zůstala však nevysvětlena, je třeba připsat oživení obrazů a soch. Zvláštní ovzduší, které takové objekty obestírá, přispívá k jejich záření a bylo způsobeno pozorností nebo zbožňováním tisíců obdivovatelů a věřících. Toto oživení obrazů a soch svatých se děje zcela bezděčně. Magie však zná také způsob vědomého oživování obrazů apod., pro který v dalším uvádím velmi dobrý a praktický návod. Vědomé magické oživení obrazů náleží, jak jsem již podotkl, k metodám o tvoření elementárů, při čemž zůstává stejné, jedná-li se o obraz obyčejný či svatý. Syntéza zůstane táž, pouze záření a účel mohou být odlišné. Předně Vám musí být známo, že nesmíte oživovat obrazy, jejichž originál dosud žije. Zmíněné osobě byste totiž v důsledku toho, že Vás s jejím tělem, duší a duchem spojuje páska sympatie, mohli škodit. Utvořili byste totiž věrný obraz, který by byl neviditelnou tajemnou páskou sympatie s originálem spojen. I takové obrazy nemají být oživovány, které mohou vyvolat nečisté motivy, jako např. ženské akty a pod. V takových případech by se mág vydával v nebezpečí, že by vyvolal elementára, který by ho přepadával jako upír, inkubus nebo sukkubus. Také si tímto způsobem nepořizujte elementáry, kterými byste snad chtěli ukájet své vášně. Na tato opatření musí bezpodmínečně dbát každý, kdo se chce zabývat oživováním obrazů. 

Praxe:

Připadla-li Vaše volba na olejomalbu, kterou hodláte oživit, nepotřebujete sice k tomu fluidický kondenzátor, ačkoliv ten do jisté míry přispívá k zesílení a rychlejšímu tvoření elementára. Vystřihněte kousek sacího nebo lepenkového papíru o velikosti zarámovaného obrazu, napusťte ho fluidickým kondenzátorem a nechte ho dobře zaschnout. Když je tato malá pomůcka připravena, otevřete zadní část obrazu a položte papír se zaschlým kondenzátorem přímo na zadní stranu malby. Nezáleží na tom, zda je to plátno, hedvábí, papír nebo jiný materiál. Dejte přes to kus obyčejného papíru, připevněte hřebíky nebo lepicí páskou. Kartonovým papírem můžete zadní část rámu ještě pojistit, čímž zabráníte vnikání prachu. Tím jste připravili obraz k oživení. Umístěte ho buď na stěně nebo ho nechte stát před sebou na stole. Nyní utvořte vlastní imaginací mentální tělo, které musí tvarem a velikostí přesně odpovídat zvolenému obrazu. Máte-li před sebou obraz, na němž je zobrazena pouze část nohy, musíte chybějící myšlenkově doplnit. Je-li naproti tomu Váš obraz menší, než vyžaduje normální velikost např. je-li to malá fotografie, musíte i na tuto okolnost brát při práci náležitý zřetel. Ostatní postup je týž, jak je uvedeno v metodě druhé, týkající se tvoření elementárů pomocí voskové loutky. Když jste do obrazu vložili imaginární představou mentální tělo, zaveďte tam rovněž svou imaginací příslušné vlastnosti ducha, kterými jsou: vůle, intelekt, cit a vědomí. Následuje imaginace obalu mentálního těla, což dokážete rovněž svou představivostí. Do tohoto obalu koncentrujte schopnosti, okruh působnosti, zkrátka vše to, co se Vám zdá být žádoucí. Jde-li o elementára, kterého potřebujete pro jiné osoby, nesmí projekce živlů projít Vaším tělem, nýbrž potřebný živel musíte čerpat přímo z univerza. Jde-li však o obraz, který si chcete oživit pro vlastní potřebu, uděláte dobře, provedete-li projekci živlů vlastní tělem. Do svého obrazu můžete včlenit buď jediný živel nebo i všechny čtyři živly včetně ákášického principu. Hodláte-li pracovat se všemi živly, musíte si při jejich projekci počínat právě tak, jako byste tvořili dokonalého člověka.

Jakmile jste provedli projekci živlů do svého astrálního těla a včlenili do obrazu určitou hustotu, přivolejte ho k životu. Způsob přivolání k životu je tentýž, jak uvedeno v druhé metodě s voskovou figurkou. I způsob zrušení může být stejný za předpokladu, že jste si nepřipravili jinou metodu, která by Vám individuálně lépe vyhovovala. Mág učiní dobře, když po několikerém opakování experimentu neponechá elementár v obraze, nýbrž ho uschová třeba za obrazem ve zdi.

Jestliže mág svůj obraz oživil, může ho nechat vystoupit a použít uvedeným způsobem pro svoji potřebu. Ponechá-li však elementára v obraze, může se stát, že se elementár zhustí natolik, že se stane viditelným i nezasvěceným osobám. Radím každému, aby se s těmito věcmi nevychloubal a praktiky, které provádí, přísně tajil, nechce-li si přivodit pověst černého mága nebo kouzelníka.

Stejným způsobem se dají oživit sochy, busty a pod., jenomže by kondenzátor musel být vpraven přímo do busty a není-li to možné, tedy by busta musela být zevně natřena fluidickým kondenzátorem a kondenzátor by na ní musel důkladně zaschnout.

Několika příklady jsem zpracoval důležitou kapitolu praktické magie, na jejímž základě si může každý mág vypracovat ještě další metody. Uznal jsem za vhodné uvést pouze tyto čtyři metody, jejichž způsob upotřebení bude zajisté každému jasný. Předem budiž řečeno, že se žákovi, který svědomitou prací nemá všechny dosavadní stupně za sebou, nikdy nepodaří stvořit dokonalou elementární bytost... 

Konec sedmého stupně.