Mistr pravil, ale já jeho rad nedbal! 

Mentální úroveň

Tak, jako má tělo svou pozemskou a astrální tělo neboli duše svou astrální úroveň, má i duch svou vlastní sféru, takzvanou mentální úroveň. Je to sféra ducha se všemi jeho silami.

Obě úrovně, jak hmotná, tak i astrální, vznikly působením oněch čtyř živlů z ákáši neboli z principu příčiny oné sféry, a i mentální úroveň spočívá na téže bázi a vyšla rovněž z ákášického principu ducha. Právě tak, jako duch tvoří v sobě náležitou prací čtyřpólový magnet a projevuje analogicky s astrálním tělem navenek své elektromagnetické fluidum následkem působení živlů jakožto průvodní zjev své polarity, je tomu u mentálního těla v mentální neboli duchovní úrovni.

Astrální tělo tvoří následkem elektromagnetického fluida astrálního světa astrální matrici, tzv. astrální ód. Stejně je tomu u elektromagnetického fluida mentálního světa, které tvoří mentální matrici, poutající mentální tělo na astrální.

Tato mentální matrice neboli ód, tzv. mentální hmota, je nejsubtilnější formou ákáši, která řídí a udržuje činnost ducha v astrálním těle. Tato mentální hmota je rovněž elektromagnetická a je vodítkem myšlenek a představ k vědomí ducha, který je pomocí astrálního a hmotného těla uvádí v činnost. Mentální matrice neboli mentální ód, je se svým dvoupólovým fluidem nejjemnější látkou, kterou si v těle můžeme vůbec představit.

Sféra mentální je zároveň sférou myšlenek, majících svůj původ ve světě představ, tedy v ákáše ducha. Každé myšlence předchází základní idea, která podle své povahy přijímá určitý tvar a jako myšlenková forma nebo plastický obraz se dostává éterickým principem neboli mentální matricí k vědomí Já. Člověk sám není tedy původcem myšlenek, nýbrž původ každé myšlenky musíme hledat v nejvyšší akášícké sféře mentální úrovně.

Duch člověka je podle situace, ve které se nachází, takřka přijímačem, je anténou myšlenek ze světa idejí. Jelikož je svět idejí vše ve všem, pochází každá nová myšlenka, každý nový vynález, zkrátka vše, co se člověk domnívá, že sám ze sebe vytvořil, z tohoto světa idejí. A příjem nových myšlenek závisí na postoji a zralosti ducha.

Každou myšlenku ovládá naprosto čistý živel, zejména tehdy, jde-li o myšlenku s abstraktní idejí. Má-li ale myšlenka více kombinací ze světa idejí, působí v ní více živlů, což se projevuje tvarem i zářením. Pouze abstraktní myšlenky mají čisté živly a také čistá pólová záření, ježto pocházejí z jedné ideje přímo ze světa příčin.

Z těchto poznatků vidíme, že jde o působení čistě elektrických, čistě magnetických, indiferentních a neutrálních myšlenek. Každá z nich má zcela podle ideje v mentální úrovní svou vlastní formu, barvu a záření (vibraci). Čtyřpólový magnet ducha uvádí myšlenku k vědomí, které ji řídí dále až k samotnému uskutečnění. Každá na hmotném světě utvořená věc má proto myšlenkou a vědomím ducha ve světě idejí svou příčinu a pochopitelně se zde j odráží. Nejde-li přímo o abstraktní ideu, může se uplatnit více myšlenkových útvarů. Takové myšlenky jsou potom buď elektrické nebo magnetické či elektromagnetické, podle toho, která živlová vlastnost v myšlence převládá.

Hmotná úroveň podléhá času a prostoru. Astrální úroveň, sféra pomíjejícího nebo proměnitelného ducha, je vázána na prostor a mentální úroveň jé bez času a prostoru. Totéž platí o veškerých vlastnostech ducha. Pouze pojetí myšlenky v astrálním těle potřebuje určité časové rozpětí, protože spojovací páska astrální a hmotné matrice je ve spojitosti vázána na čas a prostor. Chod myšlenek je podmíněn zralostí ducha a je proto u každého člověka jiný. Čím je člověk zralejší, čím duchovně vyspělejší, tím rychlejší je chod jeho myšlenek v duchu.