O těle člověka

V ničem a v nikom se tak věrně nezrcadlí Bůh, jako právě v člověku, jenž byl stvořen podle obrazu univerza. Vše, co můžeme nalézt v univerzu ve velkém, odráží se přesně v malém; v člověku, který byl proto nazván mikrokosmem, na rozdíl od univerza tj. makrokosmu. Přesně vzato se v člověku odehrává celá příroda a úkolem této kapitoly je naučit se vše pozorovat, vědět a ovládat.
Nebudu zde popisovat fyziologické pochody v těle. S těmi se může každý seznámit četbou příslušné literatury. Mým úmyslem je naučit čtenáře pozorovat člověka z hermetického stanoviska a vysvětlit zájemci, jak si má správně počínat se základním klíčem, tj. účinkem živlů se zřetelem k člověku.

Známé přísloví praví: "Ve zdravém těle zdravý duch". Při studiu člověka pozná každý hlubokou pravdu, která se za těmito slovy skrývá. Jistojistě vyvstane otázka, co vlastně máme rozumět z hermetického stanoviska pod slovem zdraví? Nebude každý s to tuto otázku ihned správně zodpovědět, neboť převážná většina si problém zdraví vysvětluje zcela individuálně.

Z hermetického hlediska máme pod pojmem zdraví rozumět udržování dokonalé harmonie všech v těle účinkujících sil, se zřetelem k základním vlastnostem živlů. Disharmonie živlů nemusí nabýt právě takových rozměrů, aby vyvolala viditelný účinek, který nazýváme nemocí. Vyvrcholila-li ale disharmonie již natolik, že nastalo onemocnění, narušuje to už podstatně pravidelnou funkci živlů v těle.

Základní podmínkou proto je, aby nastávající zasvěcenec věnoval tělu veškerou pozornost. Zevnějšek těla můžeme považovat za krásný oděv, a krása je ve všem, jak ve velkém tak i v malém, rovněž aspektem božské přírody. Krásným nám nesmí připadat pouze to, co se nám líbí nebo co získá naší sympatii. Sympatie a antipatie spočívá na vzájemném působení živlů. Dokonalé zdraví je základní podmínkou k duchovnímu vzestupu. Chceme-li krásně bydlet, musíme své obydlí, v tomto případě svoje tělo, učinit krásným a harmonickým.

Dle univerzálních zákonů zastávají živly v těle určité funkce, z nichž nejhlavnější jsou: budovatelské, udržovací a rozkladné. Pozitivní, tedy budovatelská část v těle připadá aktivní stránce živlů. Udržovací čili usměrňovací funkci řídí spojovací tj. neutrální část živlů a rozkladnou tj. spalovací práci konají negativní živlové vlastnosti.

Např. Ohnivý princip, po aktivní stránce, s jeho elektrickým fluidem zastává aktivní, budovatelskou, expanzivní činnost a opak toho připadá jeho negativní stránce. Vodní princip má po aktivní stránce na starosti budovatelskou činnost a po stránce negativní se stará o rozklad veškerých tekutin. Vzdušný princip má za úkol usměrňovat v těle elektrické fluidum ohně a magnetické fluidum vody a udržovat je v rovnováze. Proto je považován za princip neutrální nebo-li zprostředkovatelský. O zemním principu je v základním klíči o silách řečeno, že v těle má úlohu udržovat pospolu všechny tři živlové činnosti. Ve své aktivitě oživuje, sílí, buduje, udržuje atd., a v negativitě koná pravý opak. Zemnímu principu náleží jak růst těla, tak i jeho úpadek (stárnutí).

Mohli bychom hovořit ještě o celé řadě živlových analogií v těle, avšak tyto vysvětlivky nechť zatím postačí. O činnosti živlů v těle věděli přesně všichni zasvěcenci všech dob. Nikdy však o ní podrobně nepsali, pravděpodobně proto, aby zabránili jakémukoli zneužití. Zasvěcenci rozdělili lidské tělo na tři základní pojmy a přiřkli:
  • hlavu principu ohnivému
  • břicho principu vodnímu
  • a hrudník principu vzdušnému,

jakožto zprostředkovateli mezi ohněm a vodou. Na první pohled vidíme, že je toto rozdělení správné, neboť v hlavě se odehrává vše aktivní, tedy ohnivé, v břiše to opačné, vodní, práce šťáv, vyměšování atd. Hrudník náleží vzduchu a má takřka úlohu zprostředkovatele, protože se v něm dýchání děje mechanicky. A konečně zemní princip představuje se svou soudruživou silou celé lidské tělo včetně kostí a masa.

Případnou otázku, kde a jakým způsobem se v hrubohmotném těle projevuje princip ákášický, si po hlubší úvaze může každý sám zodpovědět, a to tak, že se v nejhrubší formě skrývá v krvi a spermatu, při vzájemném působení těchto dvou látek v životnosti neboli vitalitě. Jak jsem již řekl, tvoří ohnivý živel v těle fluidum elektrické a vodní živel magnetické. Každé fluidum má dvě pólová záření: aktivní a pasivní. Vzájemně střídavá působivost všech čtyřpólových záření se rovná čtyřpólovému magnetu, který je totožný s tajemstvím Tetragramatonu, s kabalistickým JOD-HE-VAU-HE.

V lidském těle je proto elektromagnetické fluidum ve svém vnějším záření životním magnetismem, - je ódem - , či jak to ještě jinak porůznu nazýváme. Pravá strana lidského těla je u praváka aktivně elektrická a levá strana pasivně magnetická. U leváka je tomu naopak. Vyzařovací síla tohoto elektromagnetického fluida závisí na tom, jak intenzivně živly v těle působí. Čím zdravěji a ladněji působení živlů v těle probíhá, tím mocnější a čistší je záření.

Vhodným cvičením, správným postojem a přesným dodržováním těchto zákonů můžeme kapacitu, sílu a působivost tohoto elektromagnetického fluida neboli ódu podle potřeby zvýšit nebo snížit. Se známou nám elektřinou a magnetizmem nemá elektrické a magnetické fluidum v lidském těle přímo nic společného, vztah je však obdobný. Tento zákon analogie je důležitým činitelem v hermetické vědě a jeho znalos dává zasvěcenci možnost konat s tímto klíčem pravé zázraky.

V potravě jsou živly obsaženy pomíchaně. Do těla se nám dostanou chemickým procesem, který je vněm udržuje. Z hlediska medicíny vyvolává příjem jakékoliv potravy spolu s dechem v těle spalovací proces, v němž hermetik vidí mnohem více než pouhý chemický postup. V tomto spalování spatřuje vzájemné rozpouštění potravy. Můžeme to porovnat s ohněm, jehož plamen je udržován pomocí paliva.

Na udržování této práce, tedy na potravě a dechu, závisí náš život. Aby každý živel obdržel potřebnou pohonnou látku, je záhodno přijímat potravu smíšenou, která obsahuje živlové základní látky. Kdybychom byli např. po celý život odkázání pouze na jednostrannou stravu, naše tělo by bezpodmínečně onemocnělo, jinými slovy, stalo by se disharmonickým. Rozkladný proces, vyvolaný vzduchem a potravou, dodává živlům potřebnou látku, která je udržuje ve stálé činnosti. To je přirozený způsob lidského života. Schází-li jednomu nebo druhému živlu potřebná, tedy pohonná látka, projevuje se to hned v příslušných funkcích.

Dostane-li se např. ohnivý živel v těle k větší činnosti, pocítíme žízeň, u vzdušného živlu hlad, u vodního nás obestře zima a u zemního se dostaví únava. Rovněž každé přesycení živlů vyvolá v těle zvýšení jejich činnost. U ohně se projeví jako touha po pohybu a činnosti, voda způsobí větší vyměšování. Přesycený vzduch nás upozorňuje, abychom se v jídle omezili a přesycená zem se jeví v aspektech pohlavního života, což se nemusí vždy vybíjet jen v pohlavních pudech, nýbrž (a to zejména u starších lidí), se dostaví touha po zvýšené pracovní činnosti, po vnější tvořivosti apod.

Elektrické a magnetické fluidum má ve své polaritě, tedy aktivně a pasivně, ve všech organických a anorganických tělesech z chemického, případně alchymického hlediska za úkol tvoření kyselin a zásad. Po aktivní stránce buduje a po pasivní rozpouští, rozkládá, ničí.

Tím je biologická činnost v těle vysvětlena. Výslednicí všeho je koloběh života: zrodí se, prospívá, zraje a umírá, což je evoluční bytí všeho stvořeného... 

DIETA

Rozumná životospráva udržuje harmonii živlů v těle. Dojde-li k disharmonii činnosti živlů tím, že jeden nebo druhý živel buď převládá, nebo byl zeslaben, musíme učinit v přijímání potravy zvláštní opatření, aby živly byly opět uvedeny do normálních kolejí či aby byly alespoň v tomto směru příznivě ovlivněny. Z tohoto důvodu se pro zvláštní případy předepisují nejrůznější diety, již odedávna dospěl průměrný člověk k tomuto názoru, aniž by byl pochopil jeho pravou příčinu.

Je-li živlová porucha takového rozsahu, že se disharmonie projevuje již viditelně, nejedná se jen o pouhou disharmonii, nýbrž o skutečné onemocnění. Nezbývá pak než sáhnout k drastičtějším prostředkům aby opět došlo k žádoucí harmonii, má-li být dosaženo úplného uzdravení a tělo uvedeno do normálního chodu. Na této základně byly vybudovány všechny dosud známé léčebné soustavy. Blíže je popsat nepovažuji za nutné, protože jsou všeobecně známy.

Přírodní léčba doporučuje termické prostředky, jako: lázně, zábaly, obklady, bylinky, masáže a pod. Alopatický lékař užívá koncentrovaných léčebných prostředků, které mají vyvolat účinek odpovídající živlům a přispět k uzdravení. Homeopat zvyšuje pomocí svých léčebných prostředků similia similibus curantur činnost opačného živlu, aby ohrožený živel uvedl se zřetelem k jeho polaritě do rovnováhy. Elektrohomeopat působí uplatněním svých prostředků přímo na elektrické a magnetické fluidum, aby podle povahy onemocnění vyrovnal náležitým zesílením těchto fluid rovněž živel, který se stal disharmonickým.

A tak sleduje každá léčebná soustava jeden a týž cíl tj. porušenou živlovou rovnováhu opět napravit. Znalost působení živlů v těle dává magnetopatovi čili magnetizérovi mnohem větší možnost zasáhnout svými silami zejména tehdy, když je s to probudit v sobě vědomě elektrické nebo magnetické fluidum, zesílit je a dle analogických zákonů přenést na onemocnělou část těla. Praktické stránce této léčebné metody věnuji v tomto popise zvláštní kapitolu.

Tím by byly veškeré funkce těla dostatečně objasněny. Každou část těla ovlivňuje dle analogie živlů ještě živel specifický, který se projevuje v polaritě té které části těla. Zajímavá je skutečnost, že v chodu, respektive v mechanizaci mají některé orgány střídavě z nitra navenek elektrické, a zvenčí do nitra magnetické fluidum, které přispívá k tomu, aby chod a funkce v celkovém organizmu byly harmonické a analogické. U jiných orgánů je tomu naopak: Elektrické fluidum působí zvenku i do nitra a magnetické z nitra navenek. Znalost toho pólového záření nazývá hermetická věda "okultní anatomií těla". Znalost účinku této okultní anatomie je pro každého zasvěcence velmi důležitá, chce-li své tělo znát, ovlivňovat a ovládat. V dalším popisuji okultní anatomii lidského těla se zřetelem k elektrickému a magnetickému fluidu, tedy v pozitivním i negativním rozsahu činnosti.

Z těchto vysvětlivek může zejména magnetopat čerpat veliký užitek, neboť dle ohniska nemoci volí pro onemocnělou část těla buď elektrické nebo magnetické fluidum. I všem ostatním může tato znalost jen prospět.

  • HLAVA - Přední část hlavy elektrická, zadní magnetická. Pravá strana magnetická levá elektrická, vnitřek elektrický.
  • OČI - Přední i zadní část neutrální. Pravá a levá strana elektrická. Vnitřek magnetický.
  • UŠI - Přední a zadní část neutrální, pravá strana magnetická, levá elektrická. Vnitřek neutrální.
  • ÚSTA A JAZYK - Přední a zadní část neutrální, pravá a levá strana rovněž neutrální. Vnitřek magnetický.
  • KRK - Přední a zadní část magnetická. Pravá strana magnetická, levá elektrická Vnitřek elektrický.
  • HRUDNÍK - Přední část elektromagnetická, zadní část elektrická. Pravá strana neutrální, levá strana elektrická. Vnitřek neutrální.
  • BŘICHO - přední část elektrická, zadní magnetická. Pravá strana magnetická, levé elektrická, vnitřek magnetický.
  • RUCE - Přední a zadní část neutrální, pravá strana magnetická, levá elektrická vnitřek neutrální.
  • PRSTY - pravé ruky, přední a zadní části neutrální. Pravá a levá strana elektrická. Vnitřek neutrální. PRSTY levé ruky přední a zadní části neutrální. Pravá a levá strana elektrická. Vnitřek neutrální
  • NOHY - Přední a zadní části neutrální. Pravá strana magnetická, levá elektrická, Vnitřek neutrální.
  • MUŽSKÝ POHLAVNÍ ÚD - Přední část elektrická, zadní část neutrální. Pravá a levá strana neutrální. Vnitřek magnetický.
  • ŽENSKÉ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ - Přední část magnetická, zadní část neutrální. Pravá a levá strana neutrální. Vnitřek elektrický.
  • POSLEDNÍ OBRATEL PÁTEŘE a KONEČNÍK - Přední a zadní části neutrální, pravá a levá strana neutrální, vnitřek magnetický.


Na základě této okultní anatomie si může zasvěcenec sestavit klíčem čtyřpólového magnetu dle potřeby další analogie. Alchymista z toho pozná, že je lidské tělo opravdovým atanátorem, v němž se viditelně odehrává nejdokonalejší alchymistický proces, ono veliké dílo, neboli příprava kamene mudrců.

Tím by byla kapitola, pojednávající o těle, ukončena. Netvrdím, že jsem vzal zřetel na vše, avšak s ohledem na živly, na čtyřpólový magnet, řekl jsem o těle to nejdůležitější a odhalil tajemství Tetragramatonu, majícího vztah tělu.