Otázky a odpovědi úroveň astrální

Astrál je obal (astrální tělo) ducha, kterým se věčný duch projevuje všemi vlastnostmi univerzálních živlů v astrální úrovni. Je to duše člověka, která se živí dýcháním astrálního světla (prány); věčný duch ji řídí, zdokonaluje a zušlechťuje, neboť se jejím prostřednictvím prezentuje ve hmotné a astrální úrovni. 
Astrální tělo vzniklo působením, respektive chvěním (kmitáním) elektromagnetického fluida z ákášického principu. Hlavními principy jsou zde tvořící a budující elektrické fluidum, které vzniklo z univerzálního živlu oheň, a životodárné magnetické fluidum, které vzniklo z univerzálního živlu voda.
Univerzální živel vzduch má vyrovnávací funkci a živel země udržuje a spojuje funkce ostatních živlů (tedy ohně, vody a vzduchu) a současně podporuje vzrůst astrálního těla.
Hlavními znaky astrálního těla (duše) jsou všechny vlastnosti všech čtyř živlů, jež spolu s elektromagnetickým chvěním (působením) tvoří čtyřpólový magnet. Tímto způsobem se utvářejí různé povahy (charaktery) každého jednotlivého člověka. Tyto povahy dělíme podle toho, který živel v nich převládá.
a)  Cholerická povaha vzniká převahou živlu oheň.
b)  Sangvinická povaha se projevuje u převládajícího živlu vzduch.
c) Flegmatická' povaha vyvěrá z dominujícího živlu voda.
d)  Melancholická povaha je přetížení nadmíru vyvinutým živlem země.

Všechny vlastnosti se dělí na pozitivní, budovatelské, udržující, tedy dobré, a na vlastnosti negativní, tedy ničící, rozkladné, jejichž úkolem je ničit všechno, co je špatné, slabé, přezrálé, neužitečné, nesamostatné atd. Tyto negativní vlastnosti však na druhé straně posilují naši vůli, jestliže proti nim houževnatě a vytrvale bojujeme.

Astrální tělo je s hmotným tělem spojeno jemnou páskou, takzvanou astrální matricí, která se vyživuje vdechováním astrálního světla. Přijímá všechny vjemy zpracované mentální matrici, utváří z nich v sobě situace a tyto situace přenáší až do hmotné úrovně, jsou-li zralé a způsobilé. Všechny pochody však vědomě řídí jedině vyspělý duch: u lidí nevyrovnaných zastává tuto funkci ákášický princip.

Astrální tělo je smrtelné, takže podléhá rozkladu na původní živlové látky, z nichž bylo stvořeno. To se děje po odpoutání od hmotného těla, tedy v samotné astrální úrovni. 

Základní vlastnosti astrálního těla jsou čtyř živlové, a to u univerzálního živlu oheň vytrvalost, u živlu vzduch pilnost, u živlu voda trpělivost a u živlu země systematičnost.

V astrálním těle převládá elektřina a magnetismus jako elektrické a magnetické fluidum

Astrální tělo se vyživuje dýcháním astrálního světla (prány), během spánku, které vdechujeme současně se hmotným vzduchem.

Funkcí živlů v astrálním těle (duši) se tvoří, udržuje a mění charakter (povaha) člověka, kterou se věčný duch prezentuje v astrální a ve hmotné úrovni. Funkce živlů se projevuje také při vytváření situací v astrální matrici. Mají také naprostý vliv na udržování zdraví člověka v astrální a ve hmotné úrovni. Činnost pěti astrálních smyslů (astrálního zraku, sluchu, citu, čichu a chuti) odpovídá funkcím univerzálních živlů. 

Povahový rys se v astrálním těle projevuje v charakteru člověka, podle stupně jeho vývoje. Dokud člověk není živlově vyrovnán, převládá v něm určitý živel (v jeho vlastnostech). Například: převládá-li v člověku živel oheň, je jeho povahový rys cholerický, jde-li o živel voda, pak je flegmatický, převahu živlu vzduch utváří sangvinickou povahu a melancholická povaha odpovídá převaze živlu země. Všechny tyto projevy povahových rysů tvoří v astrálním těle čtyřpólový magnet a odpovídají záření aury, která v barvách vyjadřuje výsledek práce každého člověka se živlovými vlastnostmi.   

Astrální aura svými zářícími barvami přesně vyjadřuje povahu člověka (jeho charakter). Je to výsledek jeho práce s živly a hlavně s jejich pozitivními a negativními vlastnostmi. Čím je člověk vyrovnanější, tím jasněji září jeho astrální aura barvami přesně odpovídajícími příslušným vlastnostem.  

mentální tělo (duch) je úzce spojeno (srostlé) s astrálním tělem (duší) - mentální matricí

Ano

V tomto případě se astrální tělo odpoutá od duchovního těla (lépe řečeno mentální tělo se odpoutá od těla astrálního) přetržením mentální matrice a protože je pouze astrálním obalem, rozpadne se na původní živlové látky, z nichž bylo stvořeno. Mentální tělo (duch) přechází do mentální úrovně.  

Astrální tělo v době spánku zpravidla odpočívá a posiluje se dýcháním astrálního světla, podobně jako ve spánku odpočívá, roste a nabývá čerstvých sil klidným dýcháním vzduchu a nevydávání žádné energie hmotné tělo, neboť astrální tělo má stejné funkce jako tělo hmotné. Pracuje-li však v době spánku následkem některých vydrážděných, silně vyvinutých negativních či pozitivních vlastností také duch, používá duch astrálního těla jako nástroje k projevům takových vlastností v živých snech. Tyto projevy jsou ovšem obrazem podvědomí a člověk je v astrální úrovni prožívá automaticky - mnohdy tak živě, že se jich zúčastní i jeho tělo hmotné. V době probuzení přechází prožívaný děj z podvědomí do normálního vědomí.

Astrální tělo nabývá vhodnými cvičeními a zušlechťováním své povahy (charakteru) různých okultních schopností, jako je astrální jasnovidnost, jasnosluch, jasnochuť, jasnocit, jasnočich nebo vybavení astrálního těla (astrální putování), tedy odpoutání se od hmotného těla. Astrální tělo ovlivňuje hmotné tělo svými funkcemi a vlastnostmi; může se stát akumulátorem různých živlových sil, schopností a vlastností univerzálních živlů a může působit na astrál druhého člověka. 

Astrální tělo je konečně nástrojem věčného ducha, který se v něm zrcadlí svými univerzálními vlastnostmi, silami a schopnostmi podle stupně jeho zralosti. Tyto jeho projevy se odehrávají v astrální matrici za spolupůsobení čtyřpólového magnetu. V astrální matrici se následkem působení různých vjemů ze všech úrovní utvářejí různé situace.

Pomocí astrálního těla si utváříme veliké Teď, tedy vědomí, že žijeme stále ve věčnosti, že nelpíme na minulosti, do níž nezasahujeme, ani se neživíme budoucnosti, ale zato v sobě vědomě pěstujeme a koncentrujeme astrální světlo a pomocí astrálního těla ovládáme elektrické a magnetické fluidum.

Astrální tělo (astrální matrice) má rodící schopnost, neboť vše, co si přejeme, aby se realizovalo ve hmotné úrovni, musí jako situace bezpodmínečně procházet astrálním tělem (matricí).

Astrální tělo nám také slouží jako nástroj k ovládání ákášického principu, v němž se vědomě uvádíme do transu pomocí ákáši. Slouží nám také k ovládání živlů (uvnitř i zevně různými způsoby).

V nejvyšším stadiu vývoje se můžeme se svou duší (astrálním tělem) spojit, ztotožnit se s osobním bohem a navázat styk s božstvy nebo s jinými inteligencemi.

Astrální tělo je v sobě schopno integrovat čtyři božské vlastnosti (ctnosti) odpovídající čtyřem univerzálním živlům. 

Astrální tělo (duše) od sebe může svou povahou (elektrickými vlastnostmi) odpuzovat povahy nestejně založených duší; a také naopak, je-li duše nadána některými magnetickými vlastnostmi, může k sobě přitahovat  charaktery stejně založených lidí. 

Elektrické schopnosti astrálního těla jsou například: astrální jasnozření, jasnosluch, jasnocit, dále utváření situací v astrální matrici, působení funkcemi astrálního těla na hmotné tělo, aby vykonalo tu samou činnost jako tělo astrální. Elektrické je působení pozitivních živlů (oheň, vzduch), magnetické je působení negativních živlu (voda, země). Elektrické je vybavení astrálního těla, a magnetické je stahování se zpět do hmotného těla. 

Elektrickými nebo magnetickými duševními vlastnostmi působíme na astrální těla jiných osob. 

Působením některých živlových vlastností živlu oheň se duše stává ohnivou, prudkou, smělou nebo i krutou, a naopak zásahem některých vlastností živlu voda duše nabývá klidu, dovede všechno klidně a rozumně řešit, dovede se dobře, vždy přizpůsobit a dovede dobře ovládat své city. 

Elektrické a magnetické schopnosti astrálního těla jsou konečně zcela závislé na vývoji samotného ducha, který si tyto schopnosti v astrálním těle jako ve svém nástroji sám utváří, neboť se těmito schopnostmi prezentuje v astrální úrovni. 

Polarita se v astrálním těle projevuje živlovým dýcháním: oheň způsobuje teplo a roztaživost, vzduch lehkost a pohyblivost; to je polarita pozitivní. Voda působí chlad a stažlivost, země tíhu, tvrdost, ztuhlost a soudržnost; to je polarita opačného rázu, polarita negativní. Také všechny živlové vlastnosti astrálního těla (duše) mají svou polaritu. Čtyřpólový magnet působící svou vibrací v astrálním těle jasně ukazuje a projevuje dvoj polaritu.

Pozitivní polarita: povaha cholerická (oheň), povaha sangvinická (vzduch).
Negativní polarita: povaha flegmatická (voda), povaha melancholická (země).

Dále jsou povahy aktivní, výbojné, tvůrčí, tedy pozitivní, nebo povahy pasivní, nesamostatné, poddajné, slabé a závislé, tedy negativní.

Polarita se může projevit v aktivní tvůrčí plodivé činnosti a v pasivní rodivé činnosti. Základní vlastnosti astrálního těla, vytrvalost a pilnost, mají aktivní (pozitivní) polaritu, zatímco trpělivost a systematičnost mají polaritu pasivní (negativní).

V astrálním těle můžeme rychle měnit polaritu některých vlastností, jak to právě potřebujeme, zvláště při našem boji o živlovou rovnováhu. Negativní vlastnosti nahrazujeme pozitivními vlastnostmi opačného významu. Také některé pozitivní stavy měníme v negativní (pasivní). Pasivním postojem bojujeme například proti negativním vlastnostem, nebo je
aktivním způsobem ničíme. To všechno jsou proměnlivé polarity našeho astrálního těla (duše). 

Harmonie je živlová vyrovnanost, která se zvláště silně projevuje u některých vlastností. Je to vznešený a čistý duševní pocit, vnímání krásy a šlechetnosti, s nimiž se ztotožňujeme, prožíváme jejich harmonické účinky a vibrace elektromagnetického fluida. 

Disharmonie se naopak projevuje nejvíce v nevyrovnaných živlových vlastnostech, u nichž nejsme pány situace, podléháme jejich vlivům, rozháranosti, nesouladu, proměnlivosti povahy, pocitů a stavů, které nás činí mrzutými, melancholickými, nedůtklivými, nepozornými, nešťastnými a stále rozrušenými. Jsou to účinky protichůdných vibrací elektrického a magnetického fluida.  

Astrální tělo je pouhým nástrojem věčného ducha, který ho ovlivňuje vjemy, jež přijímáme hmotnými a astrálními smysly. Duch tyto vjemy přenáší z mentální matrice do matrice astrální, která je zpracovává a dále ovlivňuje celé astrální tělo. Můžeme říci, že celé astrální tělo je ovlivňováno také působením čtyřpólového magnetu, tedy všemi univerzálními živly a jejich vlastnostmi, a to vnitřně i zevně.

Vitalita astrálního těla je jeho životní síla, kterou astrální tělo čerpá vdechováním astrálního světla (prány).  Astrální světlo je aspektem univerzálního živlu oheň, zdroje veškeré životní sily.

Vliv mentálu na astrální tělo se projevuje především přenášením vjemů z mentální matrice do matrice astrální, kde se z přenášených vjemů utvářejí situace tvořící příčiny a následky ve všech úrovních. Také všechny funkce, které vykonává astrální tělo, řídí věčný duch mentální matricí podle vůle ducha. Projevy ducha v astrálním těle poznáváme nejlépe v povaze člověka. Ta je obrazem jeho vyspělosti.

Astrální filtr je vlastně astrální matrice, kterou napřed vše prochází, než se tyto vjemy zpracují a než se projeví jako následky v celém astrálním těle. Je to také svědomí, které člověka jasně upozorňuje na jeho eventuální chyby, špatné myšlenky, úmysly, pocity a podobně.

Fluidické kondenzátory nabíjíme univerzálními živly nebo ákášou, určitými silami, stavy, vlastnostmi či schopnostmi a z těchto kondenzátorů pak tyto síly, vlastnosti a schopnosti čerpáme známým způsobem, jako například vdechováním do celého těla. Astrální tělo tvoří situace, [čímž] se tyto schopnosti v našem astrálním těle projevují, tedy zesilují až k bodu uzrání podle naší zralosti a vůle, koncentrace, imaginace a víry, kterých při této operaci používáme. Tak se stává skutkem to, co jsme do fluidického kondenzátoru vložili. (Příčina tvoří následky.)
Působíme-li univerzálními živly (jejich silami a vlastnostmi) nebo ákášickým principem na naše astrální tělo, má to pokaždé vzápětí i dopad na zlepšování charakteru, povahy, zdraví, živlové vyrovnanosti, získaných astrálních a okultních schopností a na rozvoj vlastností, jako je např. jasnovidnost, jasnosluch, jasnocit a podobně.

Astrální tělo je střediskem vlastností všech univerzálních živlů, které tvoří jádro povahy (charakteru) člověka v astrální úrovni. Působí zde čtyřpólový magnet; stává-li se některý ze čtyř univerzálních živlů silnějším než ostatní živly, nastává nerovnováha (porucha), která se projevuje především v převaze některých negativních nebo pozitivních vlastností.
Určité poruchy jsou někdy tak mocné, že rozrušují normální stav vědomí, a takový člověk pak trpí duševní chorobou, například strachem z něčeho, kleptomanií, posedlostí, náměsíčností a podobnými duševními chorobami, které mají svou příčinu v silné živlové nevyrovnanosti v astrálním těle. 

Léčit astrální tělo znamená odstraňovat všechny skutečné příčiny, které zavinily živlovou nevyrovnanost v astrální úrovni, tedy v povaze člověka. Pokud jde o člověka uvědomělého, který má odvahu a vůli přiznat si  chyby, tedy negativní vlastnosti, může mu dobrá rada, podaná včas odborníkem, v této věci velmi prospět. To znamená, že si uvědomuje pravou příčinu své nemoci a bojuje proti ní podle moudré rady a s použitím metod, jež jsou velice účinné. Například činí pravý opak toho, k čemu ho stále nutí jeho silně vyvinuté negativní vlastnosti jako vášeň, negativní stav, zlozvyk atd. 

U člověka neuvědomělého je třeba, aby měl co nejméně příležitostí k rozněcování negativní vlastnosti čí vášně, které propadl; k tomu se nejlépe hodí zapomenutí, jiné prostředí a jiné zájmy, tak aby taková mocně vyvinutá vlastnost neměla žádné vhodné příležitosti se v takovém astrálním těle rozezvučit.
K úplnému vyléčení astrálního těla je však naopak zapotřebí vlastní vědomé sebe uzdravování až do úplného vyléčení. Nejlepším prostředkem k naprostému odstranění všech astrálních nemocí je a zůstává absolutní živlová rovnováha, která vylučuje jakoukoli nemoc. 

Exteriorizace astrálního těla je jeho úplné vystoupení z hmotného těla - buď s tělem mentálním, nebo zcela samostatně. Protože astrální tělo je pouhým obalem, nástrojem oživeným duchem, musí být stejně jako vždy řízeno věčným duchem.
Astrální tělo přechází do astrální úrovně, přičemž je velmi jemnou páskou (astrální matricí) stále spojeno s hmotným tělem. V této situaci (po dobu exteriorizace astrálního těla) se nesmí žádný z nepovolaných hmotného těla ani dotknout, neboť by přivodil okamžitou fyzickou smrt.

Dokonalé astrální tělo je projev absolutní živlové rovnováhy v astrální úrovni; je to dokonalý čtyřpólový magnet, dokonalý člověk s absolutně vyrovnanými vlastnostmi univerzálních živlů, který se ztotožnil s ákášickým principem a také tento ákášický princip dokonale ovládá. To je to pravé "Já Jsem", "Jsem, který jsem", tedy jsem ten, kdo sám sebe dokonale poznal. Je to nejvyšší zušlechtění astrálního těla (duše).
Takový dokonalý člověk se stal pánem svého osudu a není mu již třeba, aby se vracel na hmotnou úroveň, kde splnil svůj úkol; vrací se na ni, pouze pokud by se zde měl ještě věnovat zvláštnímu poslání (misi). 

Astrální tělo slouží jako nástroj k projevům všech vlastností věčného ducha v astrální a ve hmotné úrovni. Proto svou astrální matricí zpracovává všechny vjemy vyslané do něho duchem podle vůle a přání ducha. V tomto smyslu vykonává všechny funkce, které řídí a vyvolává duch, aby se v nich sám zrcadlil. Úkolem (funkci) astrálního těla je v sobě realizovat činnost všech univerzálních živlů ve formě jejich vlastností, jež jsou osudově řízeny nejvyšším  ákášickým principem. Funkce astrálního těla jsou analogické s funkcemi těla hmotného;  proto astrální tělo podle vůle a přání ducha mechanicky řídí také všechny funkce těla hmotného. Řídí je s pomocí hmotné matrice, tak aby se povahové vlastnosti astrálního těla následkem utvořených situací vtělily až do hmoty a aby ve hmotné úrovní vykonaly to, co vůle ducha žádá.

Protože astrální tělo je zrcadlem všech pozitivních a negativních vlastností univerzálních živlů ve čtyřpólovém magnetu a protože je současně osudově spjato s duchem, který se v něm projevuje svými vlastnostmi, působí ákášický princip na astrální tělo (charakter, povahu) živlově nevyrovnaného člověka různými překážkami a výchovnými prostředky a to i drastickými.

Tímto způsobem mění astrální tělo svou fluidickou živlovou vibraci čímž se také podle stupně zralosti ducha mění jeho vlastnosti. Duch musí tyto vlastnosti nakonec řídit sám a zušlechťovat je až do úplného živlového vyrovnání. To je osudové působení ákášického principu na astrální tělo (duši).

Karma astrálního těla je souhrn příčin a následků příčin, které si člověk utváří a prožívá v duši, tedy ve své povaze, v určitých vlastnostech, jako je například žárlivost, duševní utrpení, (vnitřní) nespokojenost, smutek, závist a různé jiné duševní choroby těžšího rázu, negativní stavy a pocity, které člověka upozorňují na živlovou nevyrovnanost v astrální úrovní.  Ákášický princip zde během dočasného života pracuje v astrální úrovní k odstranění příčin přesně odpovídajícími následky.

Karma astrálního těla je tedy osudové zatížení univerzálních živlů v jejich vlastnostech a v působení, což se u živlově nevyrovnaného člověka projevuje v různých překážkách, nemocích a negativních stavech, které trvají do té doby, dokud trvají příčiny, které tyto nevyrovnanosti zapříčiňují.

Životnost astrálního těla se automaticky prodlužuje se stoupající živlovou vyrovnaností (rovnováhou). To znamená, čím lépe funguje čtyřpólový magnet v astrální úrovni, tím více se prodlužuje jeho životnost a tím má větší a mocnější vliv na magický vývoj ducha. Zároveň se automaticky prodlužuje životnost hmotného těla. Vidíme tedy, že prodloužení životnosti našeho astrálního, mentálního a hmotného těla je přímo závislé na živlové rovnováze, jejíž jádro představuje charakter (povaha) každého člověka a úzce souvisí s jeho osudovostí. Proto si připomeňme, jak důležitá je naše každodenní introspekce!

Astrální říše je stvořena z ákášického principu obdobným způsobem jako astrální tělo. Také v ní působí elektrické a magnetické kmity univerzálních živlů (čtyřpólový magnet), stejně jako v těle astrálním. Existuje v ní minulost, přítomnost a budoucnost - po této stránce je tedy i věčná. Také v astrálním těle se skrývá tajemství věčnosti ve vlastnostech, stavech a pocitech, které jsou z věčnosti (ákášického původu), tedy z minulosti, přítomnosti a v budoucnosti.
Astrální říše je rovněž účelně rozčleněna na určité prostory s různými hustotami astrální látky (astrálního světla), aby byl umožněn rozmanitý vývoj všech bytostí, které v ní přebývají, k nimž patří i duše (astrální tělo) člověka.
Člověk, který přerušil svou astrální matrici s hmotným tělem, přechází se svým astrálním tělem do astrální říše, a to do takového prostoru, který hustotou své astrální látky přesně odpovídá univerzálnímu živlovému vývoji člověka na hmotné úrovni, tedy stupni vývoje jeho charakteru (povahy).
Platí tedy: v jaké hustotě dýchala duše (astrální tělo) astrální látku (světlo, pránu) ve hmotné úrovni, aby vyživovala astrální tělo, takovou látkou se bude dále vyživovat i v astrální říši. Dále platí také to, že s jakými bytostmi se duše člověka stýkala ve svém vývoji na hmotné úrovni, takové prostředí odpovídajících bytostí jí bude přiřknuto i po fyzické smrti v astrální říši.

Protože astrální tělo je univerzálními zákony (zákony karmy) přímo vázáno na zemskou úroveň, aby se v něm svými vlastnostmi projevoval věčný duch, nemůže nikdy překročit naši zemskou úroveň. Muže žít jen tam, kde jsou pro ně životní podmínky, tedy pouze na zemské úrovni, k níž je vázáno svými funkcemi. Může tedy žít pouze na hmotném světě a v astrální úrovni, dokud věčný duch toto astrální tělo potřebuje ke svému vývoji.

Nemůže, neboť tam nejsou pro astrální tělo příslušné životní podmínky jako na zemské úrovni.

Genialita astrálního těla je jeho absolutní živlová rovnováha spojená s určitými univerzálními schopnostmi, uměními, všemohoucnosti, vševědoucností a podobně. Duše je zkrátka nadaná genialitou věčného ducha, který se se svými geniálními schopnostmi projevuje v astrální úrovni. Jinými slovy jsou to jasné projevy ákášického principu v astrálním těle, ve všech jeho schopnostech a vlastnostech. 

Medijnost je astrální schopnost duše přijímat stavy, vjemy, pocity, myšlenky a projevy cizích bytostí (duchů), které je potom schopna dále vyjadřovat. To znamená, že duše se stává medijním nástrojem cizí astrální nebo mentální bytosti; vlastní duch tuto okolnost pasivně připouští, po dobu těchto projevů odchází ze svého astrálního a hmotného těla a nechá se tak ovlivňovat vlastnostmi a vůli cizí bytosti. Následkem toho pozbývá samostatnosti (případně i své vůle) a stává se medijním, pasivním.

Spiritismus je navázání styku se zemřelými osobami pomocí média. Protože se takových projevů zúčastňují lidé živlově nevyrovnaní, kteří přišli zpravidla jen ze zvědavosti a ze sobeckých zájmů, dochází při tomto jednání k podvodným projevům takzvaných stínů, larev a jiných nízkých astrálních bytostí, které všechny přítomné zpravidla jen klamou.

Se zemřelými osobami však můžeme s úspěchem navázat správný styk sami, bez média, a to známým magickým způsobem. 

Impregnace astrálního těla božskými vlastnostmi (přívlastky) se vztahuje k všemohoucnosti, vševědoucnosti (moudrosti), univerzální lásce (milosrdenství) a nesmrtelnosti. Tyto čtyři základní božské vlastnosti (přívlastky) univerzálních živlů se vyznačují také všudy přítomností, která je konkrétním spojením a nakonec také ztotožněním se s nejvyšší božskou ideou v astrálním těle.

Astrální tělo považujeme za nejčistší a nejkrásnější duševní nástroj věčného ducha, jenž je střediskem absolutně čistých (pozitivních i negativních) vlastností, které stále zušlechťujeme. Odtud pochází "jsem, který jsem".

Spánek je bezvědomý stav, při kterém hmotné i astrální tělo odpočívají, pouze podvědomí pracuje v duchu bez času a prostoru. Dojmy, jimiž se mentální tělo ve dne vyživuje a sytí, bývají během spánku utříděny, popřípadě uspořádány spolu s myšlenkami podvědomí. Mentální tělo bývá během spánku nabíjeno novými silami a posilováno, čímž vzniká všem známý dojem osvěžení. Je-li to nezbytné, mohou nám být prostřednictvím snů také dávány rady, které se týkají všeobecného utváření života.

Sen je projev našeho podvědomí, které pracuje v době spánku, když je naše normální vědomí vypnuto a nachází se ve stavu klidu. Sny jsou zpravidla zkreslené, překroucené události. Vždy se týkají našich vlastností, schopností a našeho ducha. Někdy nás poučují nebo varují pomocí symbolů. Mluví s námi řečí věčné přírody, tedy v obrazech a symbolech.

Není-li podvědomí dobře ovládáno, vyvolává v astrálním těle myšlenky, obrazy, pocity, události a podobné stavy v negativním smyslu, anebo rozhárané, překroucené, nesmyslné, někdy i nepochopitelné děje a události - tedy zpravidla opak toho, co nám představuje normální vědomí.

Někdy to bývají neobvyklé pocity, stavy, vůně a chutě zvláštního rázu, nepochopitelné normálnímu vědomí, které se v nás občas projevují astrálními smysly při normálním plném vědomí. To jsou ovšem halucinace, uvědomujeme si, že podvědomí je věrným zrcadlením našich negativních vlastností, tedy opakem našeho normálního vědomí a našich pozitivních vlastností. Pracuje bez času a prostoru ve čtvrté dimenzi; pokud není ovládnuto, je naším nepřítelem.

Astrální matrice automaticky přejímá všechny vjemy ducha a zpracovává je podle jeho vůle a přání. Zpracovává tedy i negativní vlastnosti. Z těchto přenesených vjemů, myšlenek a pocitů se v astrální matrici tvoří situace, tedy předpoklady pro realizaci takových negativních situací až do hmoty nebo také do mentálu, podle toho, kam tyto situace (předpoklady) směřují. Podle pocitové (a tedy astrální) stránky negativních vjemů se tyto vjemy projevují jako pocitové stavy, vášně a činy ve hmotné úrovni; v mentální úrovni se realizuje zakrnělost duchovního vývoje, nedostatek paměti, slabá vůle, slabý rozum a slabé vědomi. Projevují se v nevyrovnané citovosti nebo v celém životě a podlamují tak v člověku celý duchovní, duševní a hmotný vývoj. 

Duch svou mentální matricí vnímá všechny vjemy - jednak z mentální úrovně, jako jsou myšlenky, jednak z úrovně astrální, jako je například žárlivost, nenávist, žal, radost, pomstychtivost, melancholie, láska, lhostejnost, ledovost, nespokojenost, touha, pokora, skromnost atd. - Ze hmotné úrovně jsou to vjemy, které se dotýkají přímo hmotného těla, jako je bolest, žízeň, zimnice, nemoc, hlad, teplo, světlo, leknutí, překvapení a podobné hrubohmotné živlové projevy.

Také vdechování prány (astrálního světla) do astrálního těla vyvolává v astrální úrovni situace; tím se astrální tělo vyživuje v astrální úrovní. Ve hmotné úrovni se naše tělo vyživuje přijímáním potravy a nápojů. Vdechováním obyčejného vzduchu, odpočinkem a prací se v astrální matrici rovněž utvářejí určité situace, důležité pro výživu a udržování hmotného těla.
Vidíme tedy, že střediskem všech vjemů ze všech úrovní (jak pozitivních, tak negativních) je astrální tělo (astrální matrice), kde se utvářejí určité dispozice, situace a předpoklady pro uskutečňování (realizování) všech těchto vjemů za účasti vůle věčného ducha a ákášického principu.

V mentální úrovni se realizují jen ty myšlenky, představy, pojmy a obrazy, jejichž projev na hmotné úrovni si duch nepřeje. Mohou být negativní, jestliže je duch jako takové přijímá za své, například pokud v něco nevěří, ačkoli se o tom přesvědčil, nebo jestliže myslí a touží po tom, jak by zbohatl na úkor jiných, a kuje v myšlenkách takové a podobné plány. Nebo jsou to pozitivní myšlenky, představy, plány a myšlenky ryze nesobecké, šlechetné, které v sobě takový člověk tají přede všemi nepovolanými lidmi.

V astrální úrovni se realizují všechny stavy, pocity a vášně všech pozitivních a negativních vlastnosti, které nemohou být z určitých důvodů přeneseny do hmotné úrovně, aby se tam projevily hmotně. Mohou to být negativní vlastnosti jako žárlivost, pomstychtivost, nenávist, závist, neukojená smyslnost a jiné podobné vlastnosti. Z pozitivních vlastností jsou to skryté, hmotně neprojevené, šlechetné a nezištné vlastnosti, jako například univerzální láska, upřímnost, šlechetnost, pokora, čistota vždy, všude a ve všem, absolutní klid, mír a skromnost. Tyto vlastnosti šlechetný člověk pečlivě skrývá před ostatními nepovolanými lidmi, aby je neprofanoval.

Ve hmotné úrovni se realizují všechny astrální situace (pozitivní i negativní) a předpoklady, které jsou naprosto zralé pro hmotný svět (hmotnou úroveň) a proti jejichž projevům zde nejsou žádné překážky. Jako pozitivní projevy zmíněných situací to mohou být všechny šlechetné činy, projevy řeči, pomoc a podobně. Naopak negativní projevy mohou vyznít v uskutečnění nenávisti, pomstychtivosti, žárlivosti, zlosti, lenosti, melancholie, lhostejnosti atd., a to v řeči i v činech, jež jsou projevem těchto vlastností ve hmotné úrovni. 

Pokud jde o pozemské bytosti, tyto bytosti mohou být prostředníky při osudovém řízení astrálního těla v jeho charakteru (povaze), aby mu buď kladly překážky, což se stává nejčastěji, nebo aby dotyčnou osobu na něco vážného upozornily, nebo omylem pomáhají nést osudová břemena nevyrovnaných charakterů; zde ovšem pracují s nezdarem, neboť takovým lidem s pochybným charakterem nemohou být dobrým příkladem. Jindy se zase naopak mohou svými špatnými (negativními) činy stávat výstrahou ostatním lidem.

Zasvěcené osoby se nikdy a nikde za žádných okolností v myšlenkách, v pocitech ani v činech nedotýkají povah (charakterů), tedy vlastností ostatních lidí, protože vědí, že osudové věci všech lidí jsou pro ně nedotknutelné. Těmto lidem však mohou určitým způsobem, odpovídajícím karmickým zákonům, pomáhat ke zlepšení jejich charakteru, pokud si to mohou zodpovědět před Univerzální Prozřetelností.

Osobám zvláště karmicky zatíženým nemohou vůbec pomoci, jedině snad, že by následky, které jsou pro takové osoby velmi drastické, mohli na vlastní odpovědnost pozměnit v mírnější, ale delší dobu trvající následky.
V pravdě řečeno: žádný člověk nemůže nikomu na světě pomáhat v ulehčování jeho třeba těžkých následků, které si taková osoba musí za své vytvořené příčiny na hmotné úrovni sama odčinit, leda v tom případě, že by na sebe převzal část jeho karmy (osudových následků). Avšak osud je absolutně spravedlivý a postará se vždy o to, aby si každý snědl, to co si dříve nadrobil a připravil! 

Čakry jsou živlová střediska v astrálním těle, které jsou spojena se sušumnou takzvaných průchodem, bránou, tedy ákášickým principem. Jsou to centra (zřídla) vlastností čtyřpólového magnetu analogická tajemství Tetragramatonu. Tato centra je třeba probudit a ovládat je zvláštními cvičeními.

Idá a pingalá jsou fluidické astrální vibrační síly, procházející podle indické filosofie nosními dírkami až do sušumny (ákášického principu). Idá znamená fluidickou astrální vibraci univerzálního živlu voda (Luna) a pingalá je proud astrální vibrační síly univerzálního živlu oheň (Slunce). Obě síly tvoří vpravdě univerzální čtyřpólový magnet, řízený ákášou v sušumně, tedy v celé páteři, kde jsou živlová střediska se svými univerzálními vlastnostmi a funkcemi.

U obyčejného člověka se čtyři božské vlastnosti projevují ve vytrvalosti, pilnosti, trpělivosti a systematičnosti, které odpovídají čtyřem univerzálním živlům.

U dokonalého člověka se projevují všemohoucnosti, vševědoucnosti, všudypřítomnosti a v nesmrtelnosti. (taktéž odpovídají čtyřem univerzálním živlům).

Podstatou jasnovidnosti je věčné univerzální světlo, které je aspektem univerzálního živlu oheň, a také tma, které je aspektem univerzálního živlu voda. Bez těchto základních aspektů bychom nikdy nic neviděli. 

Podstatou jasnosluchu je univerzální živel vzduch a ákáša. Jasnovidnost získáváme zvláštním magickým cvičením a s pomocí některých vhodných pomůcek. Hlavní úlohu zde hraje univerzální světlo, které čerpáme z univerza do celého svého hmotného a astrálního těla.

Potom toto Světlo stahujeme do obou očí (hmotných a astrálních). Další příslušnou meditací si při tomto cvičení každodenně posilujeme a rozvíjíme jasnovidnost.

Při tom je nadevšechno důležité stále zvyšovat svou živlovou rovnováhu vždy, všude a ve všem.
Jasnosluch se rozvíjí obdobným způsobem. Do celého hmotného a astrálního těla vdechujeme univerzální živel vzduch s jeho jasno slyšitelností; do obou uší si vložíme vatové kuličky nasáklé fluidickým kondenzátorem (odvar z heřmánku), a než je vtlačíme do obou uší, naplníme je koncentrovaným univerzálním živlem vzduch z našeho hmotného a astrálního těla. Nato naplníme celou hlavu (astrální a hmotnou) ákášickým principem, přeneseme své vědomí do obou uší a vkládáme svá přání do ákášického principu, aby se obě naše uši (astrální a hmotné) staly jasno slyšícími.

Docílení úspěchu závisí na stupni našeho vyvoje a na tom, jakým způsobem k těmto cvičením přistupujeme. Naše víra přitom musí být skálopevná; nesmíme o tom ani v tom nejmenším zapochybovat. Jasnovidnost ani jasnosluch také nikdy pasivně neočekáváme, ale pilně a vytrvale cvičíme. Výsledky se dostaví samy: absolutně v ně věříme.

Ojedinělí lidé jsou jasnovidní už od narození; tato schopnost jim byla dána již v neviditelném světě. Tito lidé si totiž tuto schopnost vypěstovali již v předešlém vtělení.

Při náhlém vychýlení některého živlu (respektive jeho vlastnosti) se postižené osoby v tuto kritickou dobu mohou stát jasnozřivými; to je však patologický jev, který je škodlivý.
Jasnovidnosti lze docílit také tak, že se některými omamnými prostředky uvedeme do podvědomí. To všechno je velmi škodlivé našemu zdraví a tento způsob vyvolávání jasnovidnosti navíc nemá trvalého výsledku. 

Jen pomalým, vytrvalým a upřímným cvičením, provázeným pěstováním šlechetného (čistého) charakteru, zde můžeme bezpečně dojít k cíli.